Pozoruhodné obří termití stavby slouží především k termoregulaci hnízda. Zdroj: Pixabay
Život ve velkých skupinách vyžaduje jistou míru inteligence. Antropolog Robin Dunbar přišel v roce 1998 s „hypotézou společenského mozku“, podle které se u zvířat inteligence vyvinula právě proto, aby byla schopna spolupracovat v rámci své společenské skupiny. Znamenalo by to, že život ve skupině činí dané jedince „chytřejšími“ – musí rozpoznat své společníky a komunikovat s nimi. Platí to i o termitech.
V jediném hnízdě najdeme až několik milionů jedinců. Podobně jako u včel i u termitů funguje dělba práce. Zdroj: Pixabay
V jediném hnízdě najdeme až několik milionů jedinců. Podobně jako u včel i u termitů funguje dělba práce. Zdroj: Pixabay
Termiti patří mezi nejstarší společenská zvířata. Jejich společenstva se začala vytvářet již před dvěma sty miliony let! Dokonce dávno před mravenci přišli na to, jak „chovat“ jiné živočišné druhy pro svůj prospěch. Vypíchnout však musíme především jejich dovednosti jakožto ekosystémových inženýrů. Termiti žijí v mnoha různých prostředích. Ať už je najdete na poušti, v pralesech nebo lesích mírného pásma, jejich neustávající činnost má na tyto ekosystémy blahodárný vliv. Svým kopáním uvolňují cestu vlhkosti, která se tak může dostat do hloubky půdy. Udržují v půdě potřebný poměr živin a brání její erozi.
Doma je potkat nechceme, v přírodě však termiti platí za odborníky na slovo vzaté.
Doma je potkat nechceme, v přírodě však termiti platí za odborníky na slovo vzaté.
Některé druhy si staví až pětimetrová nadzemní hnízda. Samotné hnízdo však tvoří jen malou část těchto ohromných staveb. Tady najdete zvláštní komůrku pro královský pár, odchovnu nových jedinců, ale i speciální místnosti pro pěstování hub, které slouží jako potrava pro celou kolonii. Zbytek hnízda slouží jako ochrana před vysušením. Termiti totiž vyžadují až devadesátiprocentní vlhkost vzduchu. Ve svých pozoruhodných stavbách využívají větrnou i sluneční energii, aby se zbavili oxidu uhličitého a přebytečné vody.
