reklama

Když rozdíly mizí, 63. díl: Paměť tuleňů jako zdroj překvapení i pro vědce

Autor studie se domnívá, že v přirozeném prostředí by tuleni dosáhli ještě lepších výsledků.
Zdroj: Pexels

Jsou zvídaví, poměrně snadno se učí novým dovednostem a někteří vědci je staví na roveň psům. Na světě najdeme osmnáct druhů ploutvonožců. Známe je pod jmény tuleni, lachtani a mroži. Jde o šelmy, které se vyvinuly k životu ve vodě. Jednou z jejich hlavních charakteristik je i rozvinutá inteligence. Jak velká ve skutečnosti je?

reklama

Simeon Smeele z Jihodánské univerzity v Odense provedl test na sedmi jedincích v zajetí. Šlo o čtyři lachtany hřivnaté, dva tuleně obecné a jednoho tuleně kuželozubého. Všichni byli již vycvičeni tak, aby dokázali například na povel zamávat ploutví. V rámci studie se ale poprvé naučili na povel zopakovat předchozí činnost, aniž by jim cvičitel řekl, co přesně mají dělat. Odměnou za to jim byla ryba.

Ploutvonožci tráví většinu života ve vodě, ale rodí živá mláďata, která jsou kojena.
Ploutvonožci tráví většinu života ve vodě, ale rodí živá mláďata, která jsou kojena.
Zdroj: Pexels

Smeele se ale potřeboval přesvědčit o tom, že zkoumaní jedinci jen neopakují předchozí povel. Každý z nich tedy dostal nakázáno provést úkol (například zamávat ploutví), pak ho zopakovat a pak ho znovu zopakovat. Při druhém opakování by jim předchozí povel nepomohl, pokud by si nezapamatovali činnost, kterou původně prováděli. „Řekl bych, že to znamená, že jsou si tato zvířata vědoma svého vlastního chování,“ doplňuje Smeele. Čím delší ale byla prodleva mezi jednotlivými opakování, tím více se tuleni pletli. Po osmnácti vteřinách už šlo jen o čistou náhodu.

I když na souši vypadají poměrně nemotorně, ve vodě dokáží vyvinout rychlost až 30 km/h.
I když na souši vypadají poměrně nemotorně, ve vodě dokáží vyvinout rychlost až 30 km/h.
Zdroj: Pexels

Podle Smeeleho to však neznamená, že by šlo o hranici jejich paměti. „Nezapomínejme, že jde o časté opakování,“ vysvětluje. „Dokonce i lidští cvičitelé a asistenti měli problém si zapamatovat, co po tuleních zrovna chtěli.“ Nicméně prozatím známe jen dva druhy, které dokáží něco podobného. Jde o delfíny skákavé a makaky indočínské. Pro tuleně má taková dovednost i čistě praktické využití – při nájezdech na rybářské sítě si tak snadněji zapamatují, kdy zaútočit.

K tématu

Tagy: vědci tuleň když rozdíly mizí volně žijící živočichové
reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Nehody

V Praze sjelo do Vltavy auto. Záchranáři z řeky vytáhli člověka

V Praze sjelo do Vltavy auto. Záchranáři z řeky vytáhli člověka

Na pražské Kampě sjel v pondělí pozdě večer do Vltavy automobil, ve kterém byl zřejmě jeden člověk. Hasiči ho z řeky vytáhli a došlo i na oživování. Uvedl to v pondělí mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Hasiči na Twitteru později informovali, že nalezli a z Vltavy vyprostili i vozidlo. Nikdo další v něm nebyl.

Visí přežití Francie na vlásku? Vojáci opět píšou Macronovi, hrozí občanskou válkou
Sledujte ŽIVĚ Nový den s Plagou: Prodlouží se prezenční výuka do letních prázdnin?
Klidně budu zpívat v roušce, hlavně ať už hrajeme, přeje si Malátný z Chinaski
reklama
reklama
PŘEHLEDNĚ: Otvírají se obchody, roušky nejsou venku povinné. Co se od pondělí mění?

Koronavirus

Domácí zpravodajství

Další články
reklama
reklama