Tonoucí nekřičí, to je mýtus. Je rád, že lapá po dechu, říká záchranář

Jakou roli hraje ve vodě psychika?
Z vlastní zkušenosti vím, že i když jste dobrý plavec a dostanete se na širé moře, v hlavě se vám začnou honit myšlenky, jaká je pod vámi hloubka, a můžete zazmatkovat. Začnete rychle plavat, zdá se vám, že se topíte, a je to velmi nepříjemný pocit. Někdy dokonce stačí, že vám stříkne voda do úst a může dojít k laryngospasmu, kdy se stáhnou průdušky. Když jste navíc na místě sami, utopíte se.

Co mají lidé udělat, pokud začnou ve vodě zmatkovat?
Pokud jsou sami, moc toho udělat nemohou. Je to kombinace panického strachu a úzkosti, k tomu potřebují někoho druhého. Měli by se snažit zklidnit. Říká se ale, že když vám ve vodě dojdou síly, prohněte se jako luk, aby vaše tělo tvořilo půlměsíc. Jako by vás někdo chtěl vázat do kozelce. Zklidněte se, roztáhněte ruce a na vodě poplavete. Budete moct normálně dýchat a neutopíte se.

Topte se ve studené vodě, organismus je podchlazený a máte vyšší šanci na oživení.

Říká se, že člověk by do vody neměl skákat rozehřátý. Proč?
Když hodinu ležíte na sluníčku a potom skočíte do vody, tepelný šok je pro organismus tak velký, že může dojít ke ztrátě vědomí nebo k zástavě krevního oběhu.

Je při tonutí určující také teplota vody?
Vždy doporučuji: Když se chcete topit, topte se ve studené vodě. Když má jeden nebo dva stupně, mozkové buňky odumírají mnohem pomaleji, organismus je podchlazený. Člověk, který se topil v ledové vodě, má několikanásobně větší šanci na oživení než ten ve vodě s teplotou dvacet a více stupňů. Tím ale neříkám, že každý utonulý v zimě přežije.

Tonoucího musíte vždy vidět.

Jak dokáže laik poznat, že se někdo topí?
Není to vůbec jednoduché. Tonoucí předvádí nekoordinovaný pohyb. Plácá rukama do vody, na chvíli se potopí, potom se zase vynoří. Někdy to vypadá, že blbne, ale nemusí to tak být. Tonoucí také nekřičí: Pomoc, topím se. To je mýtus. Nemá na to čas ani sílu. Je rád, že vůbec lapá po dechu.

Když tonoucího poznám, jak se mám zachovat? Existuje alfa a omega záchrany?
Za prvé: neskákejte hned do vody. Snažte se tonoucímu podat větev, nafukovací matraci nebo prázdnou PET lahev. Do vody se vydávejte teprve ve chvíli, kdy tyto předměty nemáte. Neskákejte ale do vody šipku. Takový Mitch Buchannon v Pobřežní hlídce při záchranách tonoucího dělá strašné chyby. Někdo se topí v moři, on skočí šipku do vln, vyplave a pluje k postiženému. To se nedělá, tonoucího musíte pořád vidět. Ve chvíli, kdy jste pod vodou a postižený se ponoří, už ho nemusíte najít. Volná plocha vzdálenost zkresluje. Plavte jako paní Radová, s hlavou nahoře. Žádný kraul, kdy pokládáte hlavu do vody.

Utopit vás může pes i desetileté dítě.

Stala se už řada případů, kdy tonoucí utopil svého zachránce. V čem pro mě člověk, který se topí, představuje riziko?
Začne se držet a tím vás ohrozí. Chytne se vás a bude se na vás snažit vylézt. V tu chvíli vás omezí v pohybu a můžete utonout oba. Jakmile vás takto obejme, jediná věc, kterou můžete udělat, je nadechnout se a potopit se i s ním. Tonoucí pod vodou být nechce, takže zase vyplave. Vy ho od sebe odkopnete a chytíte buď zezadu, nebo vyčkáte, až mu dojdou síly. Teprve potom se ho můžete snažit zachránit. I dobrý vodní záchranář si musí tonoucího zpacifikovat, aby sám nepřišel o život. Utopit vás může desetileté dítě, nebo dokonce i pes. Mají velkou sílu. Někdy se stane, že pes dostane strach, že se nemůže chytit. Když to dobře dopadne, budete poškrábaní do krve.

Kolik času na záchranu tonoucího mám?
To je individuální. Tonoucí se chvíli drží nad vodou, minutu nebo dvě se tam může plácat. Když ale takový případ vidíte, na doplavání čas máte. Pokud se stane, že člověk ztratí vědomí, přestává dýchat a dostane se pod hladinu, máte i čas ho z vody vytáhnout. Jsou také speciální metody, kdy se tonoucí prodechne ještě ve vodě, to ale dělají už profesionální záchranáři. Laik ho musí vytáhnout na břeh a následně začít resuscitovat.