Když se dech zkracuje: Proč je CHOPN jednou z nejpodceňovanějších nemocí současnosti?

Komerční sdělení
Komerční sdělení
  • 3. pro 2025, 09:00

  • Chronická obstrukční plicní nemoc patří celosvětově k nejčastějším příčinám úmrtí, přesto zůstává jednou z nejpodceňovanějších diagnóz. Mnohdy se roky vyvíjí nenápadně, skrývá se za běžné potíže s dechem a lidé o ní často netuší až do okamžiku, kdy je nemoc výrazně pokročilá. Včasná diagnostika, prevence a správná péče však mohou zásadně změnit průběh i kvalitu života pacientů.

    Když před pár týdny herečka Petra Hřebíčková oznámila, že jí lékaři diagnostikovali počínající chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), zaskočilo to nejen její fanoušky, ale i část odborné veřejnosti. Aktivní, pracovitá, sportovně založená žena – přesně ten typ, u kterého by mnozí podobnou nemoc nečekali.

    Sama herečka přiznala, že ji začalo znepokojovat stále častější zadýchávání, které si původně vysvětlovala pracovním tempem a únavou. Teprve lékařské vyšetření ukázalo, že se nejedná o běžné vyčerpání, ale o nemoc, která umí být nenápadná a zároveň nebezpečně progresivní.

    Její příběh ukazuje, že CHOPN není nemoc, která zasahuje jen „nezdravě žijící“ nebo starší lidi. Přichází plíživě a její příznaky se snadno přehlédnou. Hřebíčková dnes o své diagnóze mluví otevřeně – nejen proto, že ji přiměla zpomalit a změnit životní styl, ale i proto, že může být varováním pro ostatní.

    Co je CHOPN a proč je tak nebezpečná

    CHOPN zahrnuje chronickou bronchitidu a rozedmu plic. Jde o progresivní a nevratné onemocnění, které zhoršuje dýchání a může vést k výrazné únavě, kašli se sputem a dušnosti. Na celém světě způsobuje třetí nejvyšší počet úmrtí a zasahuje i rodiny a blízké pacientů.

    Nebezpečná je i proto, že bývá dlouho přehlížená – až 80 % pacientů o své diagnóze neví. Zčásti za to může nedostatečné povědomí, ale také stigma. CHOPN se mylně považuje za nemoc kuřáků, ačkoliv významnou roli hrají i genetické faktory, znečištění ovzduší, expozice prachu či prodělané infekce v dětství. Mnoho lidí proto příznaky zlehčuje nebo se bojí o problémech mluvit.

    Exacerbace: malé krize, velký dopad

    U mnoha pacientů se objevují takzvané exacerbace – náhlá zhoršení příznaků nad běžný stav, kdy je u většiny případů nutná hospitalizace. I jediná exacerbace může znamenat nevratný pokles plicní funkce a vyšší riziko dalšího zhoršení. Spouštěčem bývají respirační infekce, kouř, smog nebo přerušení léčby.

    Co mohou pacienti pro sebe udělat – a co musí začít dělat zdravotní systémy

    Dobrou zprávou je, že i přes závažnost diagnózy lze CHOPN při správné léčbě a životním stylu dobře zvládat. Největší efekt má kombinace těchto kroků:

    • Odvykání kouření

    Bez ohledu na stadium nemoci je to nejdůležitější opatření. Odborníci upozorňují, že s profesionální pomocí je šance na úspěch několikanásobně vyšší.

    • Správné a pravidelné užívání inhalátorů a u těžších forem následná farmakologická léčba

    Inhalátory jsou základní léčbou CHOPN – a jejich správná technika výrazně ovlivňuje účinnost terapie.

    • Očkování a prevence infekcí

    Chřipka, pneumokok či COVID-19 mohou být spouštěčem závažné exacerbace. Očkování u pacientů s CHOPN výrazně snižuje riziko komplikací.

    • Pohyb a plicní rehabilitace

    Plicní rehabilitace prokazatelně snižuje počet exacerbací a zlepšuje kondici, přesto ji využívá méně než 3 % pacientů s chronickými respiračními onemocněními.

    • Plány self-managementu

    Pacientům pomáhají včas rozpoznat zhoršení příznaků a rychle reagovat, což může zabránit hospitalizaci.

    • Včasná diagnostika pomocí spirometrie

    Odborníci volají po tom, aby se spirometrie stala běžnou součástí preventivních vyšetření – zejména u kuřáků, bývalých kuřáků a lidí s opakovanými respiračními potížemi.

    CHOPN: Tichá epidemie, která patří mezi nejčastější příčiny úmrtí

    CHOPN si totiž každoročně vyžádá 3,2 milionu životů a představuje třetí nejčastější příčinu smrti na světě. Jde o závažné, postupující a nevratné onemocnění, které zahrnuje chronickou bronchitidu a rozedmu plic. Pacienti často popisují, že mají pocit, jako by se pomalu dusili – běžné činnosti se s pokračujícím onemocněním stávají náročnějšími.

    Mezinárodní doporučení jasně říkají, že je třeba tuto nemoc zařadit mezi priority veřejného zdraví. Vyžaduje investice do prevence, diagnostiky, edukace i dostupnosti plicní rehabilitace. Odbourání stigmatu a větší povědomí o nemoci jsou stejně důležité jako moderní léčba.