Velikáni studených vod Atlantiku by jednoho dne mohli pomoci lidem žít výrazně déle než doposud. Samotný žralok grónský se dožívá stovek let – někteří z nich brázdí oceánské proudy od dob, kdy Turci obléhali Vídeň nebo Britové v Severní Americe bojovali s osadníky usilujícími o nezávislost. Atributy nejdéle žijících obratlovců nyní zevrubně zkoumají vědci a doufají, že cestou odemknou i tajemství jejich dlouhověkosti, píše americká CNN.
Neobvykle dlouhý život i v říši zvířat může mít celou řadu příčin, od stravy po pomalý metabolismus žraloků grónských. Odhady, kolika let se tyto kolosální paryby dožívají, se liší – průměr se pohybuje okolo 400 let, v některých případech se ale mohou tito živočichové dožít i půl tisíciletí. Mechanismus, který se skrývá za dlouhověkostí, se vědci nyní snaží identifikovat, informuje CNN.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kuriózní případ z Brna. Policie odchytávala muflona, nakonec se z něj vyklubal beran
Mezinárodní tým vědců nejprve zmapoval genom žraloka grónského, sekvenoval přibližně 92 procent jeho DNA a posléze vytvořil jeho digitální podobu. Ta umožnila nahlédnout do vnitřního fungování dlouhověké paryby. Nejenže počítačové znázornění genomu doplňuje dosavadní poznatky o struktuře a fungování těla žraloků, ale také poskytuje vodítko k tomu, proč žijí tak dlouho.
„Teprve díky sestavení genomu můžeme skutečně pochopit, které mutace se u žraloka nahromadily a mohly tudíž vést k dlouhověkosti. Proto je tento genom jakýmsi nástrojem, který nám i dalším výzkumníkům umožňuje nahlédnout do molekulárních mechanismů,“ řekl pro CNN Steve Hoffman, biolog a hlavní autor nového výzkumu z Leibnizova institutu v Německu.
Autoři studie zveřejnili své výsledky ve vědeckém článku, který ještě neprošel recenzním řízením. Vyzvali ale další badatele, aby genom žraloka grónského studovali a pustili se do vlastních analýz. Sami doufají, že pokud rozlousknou záhadu dlouhověkosti žraloků grónských, dokázali by pak najít cestu, jak prodloužit život i lidem.
Rozhodně mají před sebou fascinujícího tvora. Žralok grónský roste extrémně pomalu, méně než centimetr ročně, ale nakonec může dosáhnout délky více než šesti metrů. Pohlavní dospělosti dosahuje paryba až ve věku více než sto let. Autoři studie zjistili, že genom žraloka grónského je mimořádně velký, přesněji dvakrát delší než genom člověka a větší než jakýkoli jiný dosud sekvenovaný genom žraloka. Vědci proto analyzují, co může jeho velikost znamenat pro dlouhověkost.
Například se domnívají, že žralok dokáže v určité míře opravovat svou DNA, což je vlastnost, která se běžně vyskytuje u jiných druhů s výjimečnou délkou života. Podobně na tom je rypoš lysý, který se dožívá 30 a více let, a některé druhy želv, které mohou žít i více než jedno století.
Možný klíč k dlouhověkosti
Žralok grónský je nicméně unikátní tím, že více než 70 procent jeho genomu tvoří tzv. transpozony, též známé jako „skákající geny“. Ty se mohou pohybovat v sekvenci DNA tak, že se duplikují, čímž někdy vznikají mutace. Často se označují za genetické parazity kvůli jejich potenciálním škodlivým účinkům, včetně genetických onemocnění, jako je rakovina.
Zdá se však, že u žraloka grónského se geny, které opravují DNA, chovají jako skákající, duplikují se v genomu a zpomalují proces stárnutí opravováním poškozené DNA. „Výsledkem je, že škodlivý účinek těchto elementů je nejen potlačen, ale možná i zvrácen, takže integrita genomu je u žraloka grónského ještě lepší,“ uvedl Arne Sahm, bioinformatik a docent na Ruhr University Bochum v Německu.
Autoři předpokládají, že se u tohoto druhu žraloka v určitém okamžiku vyvinula schopnost opravovat DNA, což dále přispívá k dlouhověkosti. V dřívějších výzkumech se vědcům podařilo pomocí genetických modifikací prodloužit délku života některých živočišných druhů, jako jsou mouchy a myši. Výzkumem dlouhověkých druhů mohou vědci lépe porozumět procesu stárnutí všech druhů a vést k sadě nástrojů, které by se potenciálně mohly uplatnit při prodlužování lidského života.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kotě zachránilo život Ukrajinci. Na útěku před válkou málem umrzl, zvíře ho zahřívalo srstí
