Většina států G20 ostře odsuzuje válku na Ukrajině
Permafrost, zmrzlá vrstva půdy, která se nachází pod velkou částí Ruska, Kanady či Aljašky taje znepokojujícím tempem. Globální důsledky v nadcházejících desetiletích jsou nepředvídatelné, mohou však hrát v klimatických změnách zásadní roli. Již dnes je pociťují lidé žijící poblíž polárních regionů. Okolí jejich domovů začínají totiž pohlcovat bažiny a dochází v nich k sesuvům půdy.
Tání vrstvy permafrostu zasahuje všechny obyvatele planety. Zmrzlá půda v okolí světových pólů je totiž mnohdy přehlíženým aktérem klimatických změn. Celkově zadržuje zhruba 1,7 miliard tun uhlíku, více než padesátinásobný objem světových emisí z fosilních paliv za rok 2019, uvádí agentura NASA. V průběhu tání dochází k rozkladu původně zmrzlých rostlinných složek půdy. Ty pak vypouštějí uhlík do atmosféry.
Podle vědců se problematice neprávem nedostává tolik pozornosti jako tání ledovců, což je potřeba změnit. „Permafrost je skrytý, ale víme, že tam dole je. Má stejně důležitý vliv na globální klima jako ledové příkrovy,“ uvedla pro stanici CNN Merritt Turetskyová, ředitelka Institutu arktického a alpinského výzkumu na coloradské univerzitě v Boulderu. Výzkum tohoto lidstvo ohrožujícího fenoménu však ztěžuje ruská agrese na Ukrajině, která částečně přerušila mezinárodní vědeckou spolupráci.
Please share to help save permafrost. I spoke with @NPR @rhersher about permafrost as the world’s global freezer for ancient biomass carbon, and how the #ClimateEmergency is unplugging that freezer. The future is grim without swift action. #COP27 https://t.co/DXmKjtHPcl
— Dr. Merritt Turetsky (@queenofpeat) November 10, 2022
Hrozba, kterou tání představuje, je i pro odborníky nepředvídatelná. Podle jejich předpokladů by permafrost do konce století mohl uvolnit stejné množství emisí jako některá z velkých světových ekonomik. Podle Brendana Rogerse z výzkumné organizace Woodwell Climate Research Center se může jednat až o objem emisí srovnatelný se Spojenými státy či vyšší. Zmrzlou půdní vrstvu přirovnal ke spícímu obrovi, jehož dopady zatím nejsou jasné.
Podle Rogerse a jeho kolegů předpovědi v klimatických modelech často opomínají emise uvolňované z permafrostu. Případně očekávají, že vývoj jejich průniku do atmosféry bude pozvolný. Nebezpečí však hrozí při náhlých změnách. Ty mohou ovlivnit ráz krajiny a uvolnit do ovzduší daleko větší množství uhlíku.
Všude je močál
Tání v lokálnějším měřítku ohrožuje také necelé čtyři miliony obyvatel žijících v oblasti permafrostu. Ve vesnici Nunapitchuk na Aljašce sužuje místní obyvatele stoupající hladina bažiny. Ta se kvůli tající půdě začala vytvářet před několika lety a postupně pohlcuje tamní domy. „V současné době se sedm domů postupně propadá do země. Dřív jsme měli všude trávu, dnes se všechno změnilo v močál,“ sdělil stanici CNN Morris Alexie, který se musel kvůli neúnosné situaci před čtyřmi lety z komunity odstěhovat.
Tání permafrostu provází řada přidružených jevů. V posledních letech se na severu Sibiře vytvořily zhruba dvě desítky kráterů. Podle odborníků by mohlo jít o místa, v nichž se nahromadilo velké množství metanu, který následně explodoval.
