tání

Sen řady cestovatelů je na dosah, a to doslova. Ačkoliv je Antarktida nejjižnějším a nejméně obydleným kontinentem planety, její popularita razantně stoupá a začíná patřit mezi jednu z „nejžhavějších“ turistických destinací. Ještě v 90. letech se na nejchladnější místo světa vypravilo ročně zhruba sedm tisíc lidí, letos jich bylo již 122 tisíc. Co za tím stojí? Zejména dostupnost. Cestovní kanceláře pořádají speciální plavby, kdy turistům nabízejí luxusní a nevšední zážitek – včetně procházky na ledové kře. Roli v rostoucím zájmu podle mnohých hraje i pandemie. Mnozí odborníci však zdvihají varovný prst a zmiňují dopady na životní prostředí.

V Kazachstánu si povodně způsobené jarním táním vynutily evakuaci více než 96 tisíc obyvatel, z toho téměř třetinu, 31 tisíc, představují děti, uvedl ve středu podle kazachstánského portálu Tengrinews.kz Sajpaš Jerasyl z ministerstva pro mimořádné situace. S nasazením vrtulníků se podařilo zachránit 2 823 lidí, včetně 865 dětí, dodal.

Až 10 tisíc mladých tučňáků císařských uhynulo v Antarktidě kvůli tomu, že led pod nimi roztál a rozlámal se dříve, než jim narostlo voděodolné peří. To ptáci potřebují, aby mohli plavat v oceánu. Podle vědců z britského ústavu pro výzkum Antarktidy (BAS) jde o předzvěst vývoje, který nastane v budoucnu v souvislosti se změnou klimatu, uvádí na svých internetových stránkách britská stanice BBC.

Permafrost, zmrzlá vrstva půdy, která se nachází pod velkou částí Ruska, Kanady či Aljašky taje znepokojujícím tempem. Globální důsledky v nadcházejících desetiletích jsou nepředvídatelné, mohou však hrát v klimatických změnách zásadní roli. Již dnes je pociťují lidé žijící poblíž polárních regionů. Okolí jejich domovů začínají totiž pohlcovat bažiny a dochází v nich k sesuvům půdy.

Až 1 400 ledovců ve Švýcarsku ztratilo od začátku 30. let minulého století více než polovinu svého celkového objemu, uvádí nová studie, na kterou se odvolává agentura AP. Ústup ledu podle vědců navíc zrychluje. Švýcarské ledovce svou rozlohou zastupují asi polovinu všech ledovců evropských Alp.

V podhůří západních Krkonoš a také Jeseníků může tání sněhu od pondělního poledne zvednout hladiny toků, varují meteorologové. Až druhé povodňové stupně na řekách čekají od pondělního večera do středy v Pošumaví. Vyplývá to z výstrahy, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Na východě Libereckého a severu Olomouckého kraje hrozí do sobotního poledne vzestup hladin některých řek a potoků. Na Jilemnicku mohou místy dosáhnout i druhého stupně, kdy už se voda vylévá z břehů. Důvodem je tání sněhu spolu s očekávaným deštěm, vyplývá z aktualizovaného varování, které ráno zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

I když meteorologové předpovídají sněhové přeháňky, teploty vysoko nad nulou znamenají, že si sněhu příliš dlouho neužijeme. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který zveřejnil také predikce, s jakou pravděpodobností budou bílé Vánoce v jednotlivých českých městech.

Silničáři mají dodnes plné ruce práce, a to s odpadky, které neukáznění řidiči vyhazují z okének. Například u hlavního tahu z Hradce Králové do Polska jsou příkopy kvůli silnému provozu pokryté odpadky asi nejvíce. Jejich sbírání ale může být nebezpečné.

Z obřího ledovce v jižním Atlantiku, jehož pouť v poslední době vědci bedlivě sledují kvůli možnému ohrožení fauny na neobydleném ostrově Jižní Georgie, se odlomil další kus. Masa ledu se kvůli podmořským proudům navíc otočila o 180 stupňů, což ale neznamená, že nakonec pevninu mine, uvedla Evropská kosmická agentura (ESA), která ledovec sleduje pomocí svých satelitů.

Grónsko loni přišlo o rekordní množství své ledové pokrývky, ukazuje studie. Roztálo 532 gigatun ledu (532 miliard tun), zhruba 66 tun na každého obyvatele planety.

Vědci z amerického Ohia studovali během 40 let satelitní data zaznamenávající tání grónských ledovců. Podle nich už překročily „bod, z něhož není návratu“ a led bude tát dál, i kdyby se podařilo zastavit globální oteplování.