Jan Suchopárek by si zvlášť z pozice trenéra reprezentace do 21 let přál větší vytížení mladých hráčů v české lize. Zdroj: Getty Images
V posledním kole Fortuna ligy byl věkový průměr sestav 27,2 let. Třeba Slovácko do zápasu s Olomoucí postavilo hned šest třicátníků. Nejvyšší česká soutěž není příliš nakloněná mladým hráčům – za poslední rok a čtvrt dostali fotbalisté do 21 let jen 6,2 % herního času, což je v porovnání s adekvátními ligami v Evropě žalostně málo.
MS ve fotbale 2022
S výsledkem průzkumu Mezinárodního střediska pro sportovní studia (CIES) nemůže být spokojený kouč reprezentace do 21 let Jan Suchopárek, vicemistr Evropy z roku 1996. Právě on má několik „přehlížených“ mladíků na starost.
„Tolik mě to nepřekvapuje. Je pravda, že mnoho mladých hráčů, kteří v tomto sledovaném období patřili prvoligovým klubům, bylo na hostování ve druhé lize. Ale něco přes šest procent je málo – a z pozice trenéra jednadvacítky bych přivítal, aby dostali větší prostor,“ mrzí ho ve vyjádření pro CNN Prima NEWS. „Možná to je i o určitém strachu některých týmů, bojí se, že mladíci nepřinesou to, co chtějí. Já na srazech vidím kvalitu, chce to jim jen dát příležitost.“
Výrazně větší minutáž dopřávali trenéři mladším ročníkům od začátku roku 2021 do března 2022 v elitních soutěžích v Rakousku, Švýcarsku, Norsku, Srbsku, Chorvatsku a především v Dánsku, které vede žebříček s porcí 16,5 % herního času pro mladíky. Suchopárek se snaží skepsi mírnit pohledem, že vytížení alespoň v druhé české lize je lepší než žádné.
Co se týče minutáže pro hráče 21 let, byla na tom česká liga v nedávné době velmi špatně. Na soutěže v Dánsku, Rakousku či Chorvatsku výrazně ztrácí. Zdroj: CIES
Co se týče minutáže pro hráče 21 let, byla na tom česká liga v nedávné době velmi špatně. Na soutěže v Dánsku, Rakousku či Chorvatsku výrazně ztrácí. Zdroj: CIES
„Ve druhé lize se pohybuje poměrně velké množství mladých kluků, kteří patří do kádrů mládežnických reprezentací. Například v béčku Sparty. A na srazech je pak vidět, že fotbalisté jsou v dobré kondici a mají dostatečnou vytíženost – zkušenosti z dospělého fotbalu se jim daří získávat. Což je samozřejmě lepší varianta, než kdyby vysedávali na lavičce v nejvyšší soutěži,“ podotýká bývalý hráč Dukly Praha, Slavie nebo Racingu Štrasburk.
Srovnání s Polskem není správné
A zároveň chce svým způsobem pochválit fotbalovou asociaci za to, že situace by měla spět ke zlepšení. Sám – coby znalec mládežnického prostředí – pozoruje, že hráčů s potenciálem prosadit se přibývá. Téma bylo dost propírané během nejtužších fází covidu, kdy se konaly semináře, na kterých se řešila otázka jak více zapojit mladé. Komunikace mezi asociací a kluby byla podle Suchopárka intenzivní.
„Přijde mi, že FAČR se v poslední době snaží zefektivnit práci v klubech, napomoct jim, aby se nebály zapojit mladíky v druhé lize. Týmy dokonce dostávají adekvátní finanční bonus podle toho, kolik jich zapojí. To je jakýsi první krok,“ zmiňuje praxi, která zatím nebyla příliš medializovaná.
Mládí vzad, zkušenost nade vše. České fotbalové kluby v odvaze válcuje především Dánsko
Sázka na zkušenost, nebo na neozkoušené mládí, které se ale velmi rychle může proměnit v žádané zboží? V České republice dominuje jednoznačně první varianta uvažování. Velmi důrazně to podtrhuje statistické zjištění Mezinárodního centra pro sportovní studia (CIES), které ukazuje, že hráči do 21 let odehráli za poslední rok a čtvrt v tuzemské fotbalové Fortuna lize v průměru pouze 6,2 procent herního času. A není divu, že to je v porovnání ostatními evropskými zeměmi velmi málo.
Každopádně zatím je nejvyšší tuzemská soutěž v Evropě až na 20. místě, co se týče sázky na mladé. „Nevím, jestli je dobré porovnávat nás třeba s Polskem. Tam mají povinnost nasadit aspoň jednoho mladíka v nejvyšší soutěži – pak samozřejmě jdou procenta nahoru. U nás to tak bylo dříve a pak ten mladý hráč střídal třeba po 20 minutách. Je to otázka spíš pro kluby,“ říká 52letý Suchopárek, který k „jednadvacítce“ – takzvaným lvíčatům – povýšil loni v létě poté, co trénoval výběry do 18 a 19 let.
Současně tedy žádné kvóty pro mladé v kádru neplatí. Vítal by je? „Částečně ano. Nemluvím o povinném nasazení, ale aspoň je mít v kádru, pracovat s nimi. Trošku bych se pak bál, aby to kluby nějakým způsobem neobcházely, ale prvoligové týmy mají ve většině případů akademie, které jsou financované fotbalovou asociací. Je to otázka výchovy kvalitního hráče nejen pro klub, ale pro český fotbal jako takový. Prostředky jsou podle mého dodávány dobře.“
Vysněných 12 %
Příčinou minimálního vytížení „benjamínků“ může být, jak už řekl Suchopárek, určitý strach. Obavy mohou plynout z toho, že při nasazení mladíka riskují kluby více chyb, a tak raději volí cestu ozkoušené jistoty. Kladenský rodák nicméně apeluje na to, že risk se může vyplatit. „Mladí přinášejí do hry náboj. Nemusí být pravidlem, že to, co potřebujete dodat na hřiště, vám přinesou jen zkušení hráči. Často se stává, že se objeví talent a rozhodne zápas. Zvlášť teď v jarní fázi nasazuje několik klubů hráče na hostování z mančaftů z první ligy, kteří se prosazují.“
Cíl by měl být optikou Suchopárka jasný. Pokračovat ve snahách z posledního období a více zapojit fotbalisty narozené po roce 2001. Kam by se podle trenéra měl vyšplhat herní čas mladíků?
„Desetiny nehrají roli, chtěli bychom, aby to poskočilo na 10 až 12 %. Ve věku mezi 18 až 21 lety potřebujete hrát permanentně. Myslím si, že to je na dobré cestě. Věřím, že kluby pochopily, že výchova hráčů a jejich využívání je správná cesta.“
