Sparťan Adam Karabec patří mezi nejvytěžovanější mladíky v tuzemské lize. Příliš mnoho jemu podobných ale není. Zdroj: Profimedia.cz
Sázka na zkušenost, nebo na neozkoušené mládí, které se ale velmi rychle může proměnit v žádané zboží? V České republice dominuje jednoznačně první varianta uvažování. Velmi důrazně to podtrhuje statistické zjištění Mezinárodního centra pro sportovní studia (CIES), které ukazuje, že hráči do 21 let odehráli za poslední rok a čtvrt v tuzemské fotbalové Fortuna lize v průměru pouze 6,2 procent herního času. A není divu, že to je v porovnání ostatními evropskými zeměmi velmi málo.
Napřed je nutné rozlišit povahu lig. Tuzemská nejvyšší soutěž sice dopřává mladíkům větší minutáž než anglická Premier League, italská Serie A i španělská La Liga, jenže tyto destinace jsou pro fotbalisty – i ty české – vysněnou cílovou stanicí. Většinou platí, že přicházející hráči ze zahraničí už jsou takzvaně hotoví, kompletní a příliš prostoru k posunu nemají.
MS ve fotbale 2022
O to pro Fortuna ligu hůř, že i soutěže, které jsou podobně kvalitní jako třeba anglická liga – konkrétně německá bundesliga nebo francouzská Ligue 1 – sází na mladíky více než v Česku.
Průměrný věk sestav, které v tuzemsku od 1. ledna 2021 do 21. března 2022 nastoupily, je 27,2 let. A hráči ještě čekající na oslavu 21. narozenin dostali pouze 6,2 procenta možného herního času. Směrodatné je porovnávat Fortuna ligu se zeměmi, které jsou na tom v klubovém žebříčku UEFA podobně. A kolem 16. České republiky se pohybuje Švýcarsko, Řecko, Dánsko nebo Chorvatsko.
Kolik procent času dostali hráči do 21 let ve vybraných ligách?
- FORTUNA LIGA: 6,2 %
- PREMIER LEAGUE (ANGLIE): 4,4 %
- BUNDESLIGA (NĚMECKO): 7,1 %
- SUPERLIGA (DÁNSKO): 16,5 %
- BUNDESLIGA (RAKOUSKO): 13,3 %
Nejvyšší soutěže v Dánsku nebo Rakousku mohou být považovány za jakousi výchovnou stanici pro top evropské ligy. Ty si největší talenty vyzobávají zpravidla poté, co prokážou výkonnost právě v méně prestižních ligách, kde začali už coby teenageři.
Zajímavou líhní je dánská Superliga, která v žebříčku CIES poměrně suverénně obsadila první místo. Mladíci do 21 let odehráli v průměru 16,5 % možného času, tedy o deset více než v Česku. V závěsu je rakouská bundesliga s číslem 13,3 %. Přes desetiprocentní hranici se dostávají ještě nejvyšší soutěže v Srbsku, Švýcarsku, Norsku, Nizozemsku nebo Chorvatsku, kde je mimochodem nejnižší věkový průměr nasazovaných hráčů – 25,3.
Pokud někde – mimo evropské nejprestižnější soutěže – nemají fotbaloví „jinoši“ na růžích ustláno ještě výrazněji než ve Fortuna lize, je to v Turecku (2,3 %) a Řecku (3,2 %).
Lze vydedukovat, že české kluby více než ty porovnatelné z jiných zemí starého kontinentu, volí jistotu před riskem. Mladší jedince mohou výhodně prodat, pokud nastoupí a budou dobří, ovšem raději sází na to, že se zkušenějšími je větší šance udělat výsledky. A není třeba hazardovat s nadějnými – ale velkým fotbalem neotřískanými – hráči.
