Prezident Petr Pavel má na to být jednou z osobností a lídrů Evropy, který by mohl dopomoci k tomu, aby ji americký prezident Donald Trump vnímal jako rovnocenného partnera. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl někdejší velvyslanec v USA a poradce české hlavy státu Petr Kolář. Kromě toho ale míní, že politici už by neměli usilovat o přijetí v Oválné pracovně Bílého domu tamním prezidentem jen kvůli společné fotografii.
Prezident Petr Pavel se v minulosti vyjadřoval ke staronovému americkému prezidentu Trumpovi kriticky. Před lety jej v podcastu StandaShow označil za „odpudivou bytost“, ačkoliv dnes mu gratuluje a hovoří o příležitostech v souvislosti s jeho administrativou. Zároveň však nevyužil možnost se s Trumpem setkat v Paříži při znovuotevření Notre-Dame a místo toho jel do New Yorku podívat se na filharmonii. Řešil jste to s ním, že mohlo jít o promrhanou šanci?
Česko nemá prezidentský systém. Kromě Václava Havla, kterého v USA vnímali jako ikonu a každý se s ním chtěl fotit, to jsou většinou premiéři, kteří se v Oválné pracovně Bílého domu dočkají přijetí. Je v pořádku, že premiér Petr Fiala telefonoval s Trumpem krátce po jeho zvolení 12 minut. Prezident Pavel se na adresu Trumpa vyjádřil v době, kdy byl jen americkým podnikatelem mimo úřad a exprezidentem. To, že se s někým nemusíte mít rád a lidsky ho nějak hodnotíte, by vám nemělo bránit v tom, abyste v případě zájmu potřeb vaší země či pro ochranu hodnot spolupracovali.
ČTĚTE TAKÉ: Kim Čong-un je chytrý chlap, řekl Trump. Pochvaloval si i jednání s čínským prezidentem
Kdybychom to brali zcela rigidně, tak by se J.D. Vance nemohl stát Trumpovým viceprezidentem, protože ještě nedávno o něm tvrdil, že je to „novodobý Hitler“. Dnešní ministr zahraničí Marco Rubio o Trumpovi zase mluvil pohrdavě a hanlivě. Takových je v nynější administrativě spousta. S Trumpem i na prezidentské úrovni budeme spolupracovat, pokud to půjde. S Pavlem jej spojuje i to, že jsou oba vrchními veliteli ozbrojených sil svých zemí a předpokládám, že se budou setkávat v rámci NATO, pokud z něj Trump nevystoupí. Když se podíváte na hodnocení prezidenta Pavla k Ukrajině a Rusku či k mezinárodní situaci, tak si myslím, že v mnoha ohledech může Trumpovi či jeho blízkému okolí imponovat.
Čili má převládat pragmatický přístup?
Naprosto jednoznačně. Trump je prezidentem s obrovským mandátem a Amerika je náš nejdůležitější spojenec v obranné oblasti. Jsou věci, které už nyní můžeme USA nabídnout nebo se jim líbí. Šéf diplomacie Rubio by mohl ocenit naše angažování se na Kubě, naši američtí přátelé jistě zaznamenávají i náš vztah s Tchaj-wanem a stejně tak náš proizraelský postoj. A jedna stručná poznámka k Notre-Dame – akce tohoto typu jsou z hlediska vztahových věcí úplně k ničemu. I když jste hlava státu, tak pokud nemáte předjednané bilaterální jednání, tak jste stejně jen součástí manévrovacího protokolu, který vás jako stádo ovcí vodí a nemáte šanci se s kýmkoliv setkat vyjma fotky.
Ale právě ta zmíněná fotka v Oválné pracovně může pro pozvané politiky opravdu dobře rezonovat u jejich příznivců…
Ano, ale je to právě spíše pro domácí potřeby a publikum. Ne proto, že by to nějak změnilo naši pozici na mezinárodní scéně. Nechci jmenovat, ale ten, kdo tvrdí, že neuskutečnění Pavlovy cesty na znovuotevření katedrály Notre-Dame byla chyba, opravdu neví, o čem mluví. Překvapuje mě, že to říkají i lidé, kteří by to měli vědět.
Andrej Babiš (ANO) a Donald Trump v Bílém domě, tehdy na postech českého premiéra a amerického prezidenta (fotografie z března 2019) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Zamýšlím se, jaká je jejich motivace a jestli není čistě osobní, například uražená ješitnost kvůli tomu, že s prezidentem Pavlem prohráli v nějaké soutěži. S Trumpem by v Paříži stejně jednat nemohl, uzmul si ho pro sebe francouzský prezident Emmanuel Macron, který spolu s ním jednal ještě s Volodymyrem Zelenským. A bylo to hlavně kvůli fotce. Trumpův modrý oblek a žlutá kravata nám měla něco vzkázat. Význam těchto akcí ale nepřeceňujme.
Petr Fiala a Joe Biden v Bílém domě Zdroj: Profimedia.cz
Z okolí premiéra Petra Fialy zní, že by se chtěl s Trumpem stihnout setkat ještě před podzimními volbami. Myslíte, že by se mu to mohlo podařit? A dočkáme se třeba i Petra Pavla v Bílém domě za Trumpa?
Ani jedno není vyloučeno. Je ale otázka, zda podle toho vyhodnocovat kvalitu naší zahraniční politiky. Myslím, že jsme už překonali období, kdy jsme potřebovali svoji důležitost na mezinárodní scéně podtrhovat setkáními hlav našich států nebo vlád s prezidentem USA. Měli bychom z toho už vyrůst.
PODÍVEJTE SE: Smůla, že udělil milost všem kolem, ale ne sobě. Trump naznačil rázné kroky proti Bidenovi
Neměli bychom se někam cpát a vlamovat jen proto, abychom si udělali fotku. Svoji důležitost máme předvést tím, že se ukážeme jako solidní spojenec, že plníme závazek, a tím, že máme co nabídnout. To jsou ty tři základní parametry, na základě kterých se máme snažit, abychom byli někam zváni. Ale nedělejme to kvůli Bílému domu.
Během jeho předešlého volebního období Trumpa v Bílém domě navštívil tehdejší český premiér Andrej Babiš. Ten Trumpovo vítězství oslavoval a jeho europoslanci se na inauguraci vydali do USA. Řekl byste, že vzhledem k tomu setkání v minulosti a Babišově dnešní chvále na adresu Trumpa, že tuto dvojici pojí nějaké spojenectví či dokonce přátelství? A může to vlastně Babišovi vůbec k něčemu být?
Přátelství těžko. Nějaké společné zájmy tam ale mohou být. Když byl Babiš premiérem, chtěl do USA právě kvůli domácí potřebě, aby nebyl vnímán jako provýchodní politik a byl v kontrastu s exprezidentem Milošem Zemanem. V případě Petra Fialy vidíme potvrzení, že naši spojenci a lidé v okolí Trumpa vnímají, kdo je náš premiér.
Když byl Babiš premiérem, chtěl do USA právě kvůli domácí potřebě, aby nebyl vnímán jako provýchodní politik a byl v kontrastu s exprzezidentem Milošem Zemanem.
Uvidíme, jestli po podzimních volbách budeme mít za premiéra stále jeho, nebo někoho jiného, ale nemělo by to nic měnit na tom, že bychom se měli snažit mít s USA výhodné vztahy. A to takové, kdy už nebudeme jen čekat, co od nich dostaneme. Po vzoru slavného výroku prezidenta Johna F. Kennedyho nečekejme, co pro nás může udělat Amerika, ale ptejme se, co my můžeme udělat pro to, aby transatlantické vztahy a tzv. globální Západ přežily.
V souvislosti s Andrejem Babišem mě ještě napadá Trumpův požadavek na státy NATO, aby vydávaly na obranu až pět procent svého HDP. Babiš v nedělní Partii prohlásil, že už Trumpovi prý vysvětloval, že v případě Česka je to nereálné, a že mu to klidně vysvětlí znovu. Myslíte, že by se mu skutečně podařilo Trumpa přesvědčit? Že by pro nás vyjednal jakousi výjimku?
Podařit se mu to může. Jde o to, zda do společné obrany dáváme opravdovou kvalitu, a nejen že plníme stanovené kvóty. Je tu celý komplex věcí, které jednotlivé státy aliance mohou zajistit a přispět do společné obrany. Nevěřím tomu, že by Trump nerozuměl některým našim argumentům. Je to přece transakční člověk, který by měl pochopit, že když my něco investujeme, tak to může být dobré pro naše spojenectví i pro USA.
A abychom zachovali nějaký sociální smír vedoucí k tomu, abychom v tomto hodnotovém společenství mohli zůstat, tak musíme brát ohled i na domácí náladu. To on moc dobře ví, postavil na tom svoji kampaň, když dával prostor a naslouchal tomu, co běžní Američané chtějí. Na rozdíl od demokratů, kteří se uzavřeli do své bubliny a nepochopili, že běžný Američan neřeší LGBT témata apod.
A co podle vás tedy Spojené státy chtějí?
Pro ně je důležitá hlavně ekonomika a pocit, že má Amerika před sebou velkou budoucnost, že se nezhroutí a neimploduje.
Celkově vzato, co vlastně návrat Donalda Trumpa znamená pro nás Čechy? Může nám pomoci i to, že má na naši zemi rodinné vazby, když jeho první exmanželka Ivana Trumpová byla z Československa a jejich tři děti (Donald jr., Eric a Ivanka) tak mají české kořeny?
Ano, může, také je to jen člověk. Dobře víme, jaký vliv v jeho prvním období měla v řešení konfliktu v Sýrii jeho dcera Ivanka. Trump tehdy přiznal, že souhlas s raketovým útokem na síly tehdejšího vládce Sýrie Bašára al-Asada vydal poté, co mu Ivanka popsala, co viděla v televizi. Zároveň bych to ale vůbec nebral jako prvek, na kterém stavět.
Na čem tedy stavět máme?
Na tom, že jsme solidní spojenec, plníme závazky a že svoji obranu bereme vážně. Americe navíc můžeme nabídnout pomoc a spojenectví na Blízkém východě či v Jihočínském moři. Zároveň máme solidní pozici ve východním prostoru. Pokud u něj zůstane aspoň pár dostatečně kvalifikovaných lidí, kteří rozumí souvislostem, tak to může sehrát svoji roli. Berme Trumpa a fakt, že k věcem přistupuje obchodně, jako příležitost. Nelze se mu divit, že chce svoji Ameriku udělat opět velkou, když vidí, jaké daně za dovoz aut platí Američané a kolik platí Evropané za stejnou věc při dovozu z Ameriky.
Důležité je, že americké investice v Česku jsou dobře ošetřené a zároveň, že čeští investoři, kterých je v USA mnohem více než za dob mého velvyslaneckého působení, zaměstnávají Američany a generují tam daně. To je také karta, se kterou lze hrát. Dříve jste navíc zmínil tu Heritage Foundation (americký konzervativní think-tank; pozn. red.) a jsou zde i další instituce nebo think-tanky, které jsou na straně Trumpa, ale zároveň s nimi lze spolupracovat.
Zkusím celou tu otázku ještě otočit – v čem může Trump Česku, potažmo Evropě, naopak uškodit? Stačí se nyní podívat na jeho plány na celní politiku s Kanadou a Mexikem.
Pokud začne celní válka, tak nám samozřejmě uškodí, ale to i sobě. Celní války jsou vždy spíš ku škodě než prospěchu. Ale říkám si, že bychom to narovnání cel neměli brát úkorně, nýbrž to přijmout jako fér. Berme to jako studenou sprchu, kterou jsme si zasloužili, a nebuďme už takoví mamánci. Naopak, postavme se na vlastní nohy, ať nás Trump může vnímat jako partnera, ne jako mladého fakana s neustále nataženou rukou. Evropa má řadu politiků, kteří nejsou looseři.
Kdo vás napadá?
Nevím, jak dopadnou volby v Německu, i když Elon Musk by si přál vítězství Alternativy pro Německo (AfD), ale doufám ve výhru CDU-CSU a že se kancléřem stane Friedrich Merz. Pak je tu finský prezident Alexander Stubb, polský premiér Donald Tusk nebo dánská premiérka Mette Frederiksenová. S tou nyní Trump bude vyjednávat o Grónsku. A to je žena, kterou třeba já v politice velmi respektuji. A máme tady i Petra Pavla, který je řadou svých kolegů na globálním Západě velmi uznáván a respektován.
Myslíte, že by se Pavel mohl stát jednou z těchto osobností a lídrů Evropy?
Já bych si to velmi přál. Od začátku svého období říkám, že se globální Západ musí více propojit a musí se více spolupracovat, protože svět je čím dál menší a naše bezpečnostní zájmy se už netýkají pouze Evropy. To, co se odehrává v Pacifiku, ohrožuje celosvětový řád, protože naše civilizace je ohrožena různými diktátory a autokraty. I proto měla Pavlova cesta do Austrálie a na Nový Zéland svůj smysl.
