KOMENTÁŘ: Chystaný vládní boj s chaosem ve slevách je cesta, jak lidem zdražit jídlo
Podle potravinového ombudsmana vadí lidem chaos ve slevách, které jsou přitom v Česku nejrozšířenější v celé EU. A kabinet s tím hodlá něco udělat. Vláda tím vysílá signál, že si jako cíl další regulace zakroužkovala právě slevové akce. Jinými slovy říká: Občane, zaplatíš sice víc, ale někteří naši „kamarádi” budou spokojení.
Oním ombudsmanem je Jindřich Fialka, dlouholetý úředník ministerstva zemědělství, nově také jakýsi sběrač lidových stížností. A právě z těchto podnětů teď vyčetl, že Češi vlastně nevědí, kolik mají potraviny stát. Prý se ztratili v tom, co je „reálná“ a „spravedlivá“ cena.
ČTĚTE TAKÉ: Nové školní stravování? Bez peněz navíc těžko, zní z regionů. Odpůrci argumentují výzkumem
Systém slev má v Česku dlouholetou tradici. Zatímco v roce 2004 byl podíl prodaných potravin v akcích 25 procent, loni to bylo 60 procent. To je zdaleka nejvíce v EU (v rozmezí 40 až 50 procent se pohybují jen Slováci, Bulhaři a Dánové). A některé produkty se prakticky mimo slevy neprodávají – například máslo, pivo nebo káva. Obchodníci za více než 20 let zjistili, že červené cedulky a procenta dolů na Čechy fungují jako magnet a velmi dobrá sleva tak dokáže přitáhnout davy.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Otázka tedy zní – proč se Češi podle potravinového ombudsmana ve slevách ztrácejí, když jich po obchodnících chtějí stále víc a víc? A existuje vůbec něco jako „reálná” nebo snad „spravedlivá” cena? Já myslím, že ne. Je pouze taková cena, kterou spotřebitel vyhodnotí jako pro něj nejvýhodnější. Aby v letáku nebo na internetu našel takovou nabídku, zabere mu to nějaký čas. Přeci jen žádná sleva není zadarmo.
Jsou to ale právě akce, které zlevňují Čechům potraviny. Řada ekonomů spočítala, že ten, kdo nakupuje podle letáku, ušetří 20 až 30 procent svých peněz. A navíc slevy zaručují, že mezi sedmi hlavními řetězci se udržuje tvrdá konkurence. Dobře to bylo vidět po novém roce na příkladu másla, kdy se supermarkety předháněly, kdo kostku nabídne nejlevněji (zatím 17,90 Kč).
Odkud vane vítr?
Kvůli obří popularitě slev se žádná vláda neodhodlala k jejich regulaci. Jak se ovšem zdá, tento kabinet odvahu má. Na konci loňského roku šéfka sněmovního zemědělského výboru Monika Oborná (ANO) pro CNN Prima NEWS řekla, že nějaké opatření bude muset přijít, protože slevy prý kazí trh.
Čtěte také
Ministrovi zemědělství Martinovi Šebestiánovi (za SPD) zase vadí, když řetězce v akcích prodávají pod nákupní cenou. A další balonek do veřejného prostoru vypustil zmiňovaný potravinový ombudsman, když řekl, že bychom měli debatovat o zastropování nejvyšší možné hranice pro slevy, podobně jako ve Francii nebo Španělsku. Teď Jindřich Fialka má navíc „štempl” od občanů, že slevy jsou problém, protože mu do mailové schránky přišlo několik rozhořčených zpráv.
Bylo by ale dobré si uvědomit, odkud skutečně vane vítr. Jelikož má Fialka na resortu na starosti potravinářství, setkává se logicky nejvíce se zpracovateli. Právě pro ně jsou slevy dlouhodobě trnem v oku, a právě oni přes Potravinářskou komoru do médií říkají, že spotřebitelé ztratili pojem o „reálné” ceně a snaží se u veřejnosti vzbudit dojem, že se slevy utrhly ze řetězu.
Letáky pročítá i generace Z
Chápu, že se výrobcům nemusí líbit, že obchody nabízí jejich produkty za nižší cenu, než jsou třeba i výrobní náklady. Pokud ale ve výsledku od supermarketu dostanou částku, na které se společně domluvili, jsou mi jejich nářky jako spotřebiteli „úplně šumák”, protože já chci jediné – nakoupit co nejvýhodněji.
Čtěte také
A právě tady přichází moje varování. Pokud přijde ze strany státu nějaká regulace, může to paradoxně vést ke zdražení zejména základních potravin, které jsou díky akcím dostupnější třeba pro matky samoživitelky nebo seniory. Navíc slevy nevyhledávají jen oni. Papírové letáky dokonce pročítá podle průzkumu agentury NMS 45 procent zástupců generace Z.
Systém akcí samozřejmě není dokonalý. Na falešné slevy tady ale máme zákon na ochranu spotřebitele i Českou obchodní inspekci. Ta za špatně označené slevy rozdala řetězcům v letech 2023 a 2024 sankce ve výši 40 milionů korun. Při solidní ziskovosti zahraničně vlastněných řetězců však jde jen o zlomek nákladů – tedy riziko, které se vyplatí podstoupit.
Zákonodárci by se proto měli zamyslet spíš nad tím, jestli pokuty výrazně nezvýšit, aby opravdu „bolely“. Naopak by měli zapomenout na nápady, jak lidem zdražit jídlo. Pokud totiž podlehnou lobbingu potravinářů, může se jim to snadno vrátit u volebních uren – možnost získat slevu je totiž pro nás Čechy základní lidské právo.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Češi na jídle šetří, inspiraci hledají u babiček. Do akce se vracejí nudle s mákem i buřtguláš
Věnuje se především zemědělství, potravinářství a prodeji potravin. Vyrůstal na statku nedaleko Litomyšle, proto bylo natáčení reportáží a psaní článků o farmaření a jídle jasnou volbou. Po studiu na střední zemědělské škole zamířil na Vyšší odbornou školu publicistiky v Praze (VOŠP) a následně na Metropolitní univerzitu v Praze. Na CNN Prima NEWS působí od roku 2020, většinu času jako televizní reportér. Pravidelně přispívá také do týdeníku Euro.
