Ve středeční debatě vůdců opozice a vlády na CNN Prima NEWS se projevila základní nevýhoda pětikoaličních politiků. Na domácím poli kráčí stávající vláda Petra Fialy temným lesem porušených slibů předvolebních i povolebních. Namátkou – zvýšení daní přímých i nepřímých, osekání valorizací penzí, prosazování návrhu později do důchodu za méně peněz, ekonomická stagnace, nezvládnutá inflace. Podobné je to také s činy v rámci Evropské unie, které ve druhé polovině roku 2022 Fialova vláda předsedala.
Green Deal byl finalizován a prosazen za vlády Petra Fialy, včetně zákazu prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035. Když bylo dokonáno, za předsednictví v Bruselu po ramenou poplácáno, vzpomněla si česká vláda, že se blíží volby a zabojovala za zmírnění normy Euro 7. Pomohly jí velké státy, v čele s Itálií a Španělskem, což jí nezabránilo se ústy ministra Kupky pochválit. Hlavní roli ale sehrál Alexandr Vondra (Spolu), který se spojil i s těmi, s nimiž se politicky neshodne, například s Kateřinou Konečnou (Stačilo!), načež alespoň došlo ke zmírnění. Konečná nakonec pro nebyla, protože i tak jí nařízení přišlo příliš přísné.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Za vlády Andreje Babiše se sociálními demokraty byl schválen především obecný rámec a ke konci vlády přišel na pořad dne klimatický zákon se základními závazky, prováděcí předpisy se stále doplňují do balíčku „Fit for 55“ – Green Deal je obecný rámec, prováděný výše zmíněným. Premiér Fiala ovšem slíbil voličům, že konec spalovacích motorů nedopustí, což dopustil.
Při vzpomínkách na historii Green Dealu na mysli vyvstane samotná kandidátka ODS, KDU-ČSL a TOP09 nazvaná Spolu. Společný program „antibabiš“ je ztělesněním negace, málo je ale možné nalézt, co dotyční pro české občany chtějí. Není se čemu divit, když ODS v Evropském parlamentu sedí (a hodlá nadále sedět) ve frakci ECR, která je euroskeptická, zatímco lidovci a TOP 09 jsou ve frakci EPP – lidovecké. Ta byla doposud nejsilnější a dosavadní nařízení jdou především za ní. ODS proti prohlubování směrem k federalizaci Unie, což ostatně deklaroval i premiér Fiala, kandiduje společně s eurofederalisty.
ČTĚTE TAKÉ: Fiala v debatě překonával sám sebe, shodli se experti. Babiš je překvapil mizernou přípravou
Jak může pak občan vědět, co, koho a s jakými cíli volí, když se v přístupu k Unii a na tom, co chtějí, ve Spolu neshodnou? Je to jako kdyby šli pes, kočička a koza a tvářili se, že jsou dohromady husa. Ze stran mající šanci dostat se podle preferencí skutečně do Evropského parlamentu jsou Piráti a STAN alespoň čitelně eurooptimisté a idealisté. Obdobně srozumitelný program mají hnutí ANO, SPD, Stačilo! a Přísaha oscilující od eurorealismu k euroskepticismu.
Na celý superduel mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem se můžete podívat zde:
Příběh sám o sobě je migrační pakt. Hlavní část byla schválena za této vlády ministrem Rakušanem, včetně eufemismu pro kvóty – povinnost přijmout stanovený počet běženců nebo platba ostatním za nepřijetí (formule anglicky je „set of numbers“, což je synonymum kvótám). Ložená výjimka pro ČR není. Je zřejmé, a řekl to za Spolu nejen lidovec Tomáš Zdechovský, ale také kandidát Ondřej Krutílek. Jestliže je podle Krutílka kvůli migračnímu paktu ministr Rakušan „Baron Prášil“, co pak premiér Fiala, který migrační pakt v debatě s Babišem hájil i nehájil zároveň? Česká republika za svého předsednictví akci finalizovala. Pak najednou vláda zjistila, že to asi není tak super: Opozice má vodu na mlýn a občané jsou ve vývrtce. Fialův kabinet tak hned začal psát do Bruselu Evropské komisi návrhy. Co dělala vláda předtím? Nebo se až teď lekla voleb? Mimochodem plán na azylové řízení mimo Evropskou unii je zajímavý nápad, ale provedení nejasné. Jen vloni přišlo do EU podle agentury Frontex na 380 tisíc běženců. Ujednání poslat pár tisíc do třetích zemí je jako vysoušet vytopený byt náprstkem.
Fiala: Babiš schválil Green Deal a nevěděl to. Jste nejprolhanější politik, reagoval šéf ANO
Premiér Petr Fiala (ODS) se ve středečním duelu na CNN Prima NEWS opřel do předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Šéf ODS mu totiž vyčetl, že nerozumí evropské politice a ani neví, že odhlasoval zavedení Green Dealu. Babiš kontroval tím, že Fiala je nejprolhanější premiér od revoluce. Zároveň vládě Petra Fialy vyčetl, že pomohla schválit zákaz spalovacích motorů.
Co se týká Ukrajiny: Nemůže být legitimní názor, že více zbraní neznamená více míru, že čím dřív bude příměří, tím lépe, že v tom mají hlavní slovo světové mocnosti a velmoci, že si zaslouží čeští občané vědět, kolik na munici česká vláda z kapes českých daňových poplatníků vydá? Když to vědí němečtí voliči, proč čeští nemohou? A není snad legitimní bát se eskalace až k jaderné válce? Má česká vláda jasno, co chce, když podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) nemá, a podle Fialova poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara by pro Českou republiku byl úspěch, kdyby se fronta zastavila, kde je? Od doby, kdy tato slova řekl, uplynulo už půl roku a Rusko postoupilo.
Fiala i Babiš mluvili o EU v minulosti jinak, než teď (Babiš pozitivněji, Fiala negativněji). Není jim důvod toto vyčítat, je to jen důkaz toho, že svět se mění a názory s ním. Není se čemu divit, že provládní pravicoví a liberální žurnalisté se shodli, že byl premiér Fiala úžasný, protože řečnil krásněji než nerodilý mluvčí expremiér Babiš. Kdo ale vyhrál argumenty, na to si nejlépe udělá názor každý, kdo se na zdařilou debatu podívá osobně, pokud tak ještě neučinil.
Fiala se pokusil hájit neobhajitelné, přičemž mu to moc nešlo. Obzvláště ve světle argumentace francouzského premiéra Attala, který se v předvolební debatě francouzským voličům chlubil, jak konečně budou muset východní země, které zatím nepřijímaly tak, jako Itálie, Španělsko či Francie, migranty přijímat, nebo tučně platit. V debatě jsme opět slyšeli, že kdo nesouhlasí s vládou, je extremista, populista, Putinův užitečný idiot. Tolik k slibům nejen pana premiéra Fialy, že skončí nálepkování a začne věcná debata o podstatě řečeného bez ohledu na to, kdo argumenty říká.
