Za minulého režimu koloval vtip: Ústřední výbor nám zvýšil ceny chleba, ale vynahradil nám to zlevněním lokomotiv. Dnes vládní opatření povedou k růstu cen kde čeho, budou se zvyšovat daně a snižovat platy značné části populace. Zato budeme mít báječné nové obrněnce a výhledově i nejlepší stíhačky světa. Kacířská úvaha v době, kdy „jsme ve válce“? Ne, pouhé konstatování faktu.
Při plánování (mediální prezentaci) ozdravných balíčků na sebe narazila dvě strašidla. „Chiméra o rozvrácených veřejných financích ČR je jedním z největších ekonomických nesmyslů posledních let,“ napsal ekonom Lukáš Kovanda. Druhým strašidlem je válka s Ruskem, v níž by Česko stálo na frontové linii. Jak se k nim vláda postavila?
Nejde jen o státní úředníky
Tento týden prožíváme malé déjà vu. Z ministerstva financí unikly nové plány, resort mluví o „prvním pracovním výkopu“, neboli ještě to není hotové. Pár týdnů zpátky zainteresovaní členové kabinetu do médií prosáklé úvahy rovnou zpochybňovali jako nepravdivé. Přesto oficiálně představený balíček s pracovním číslem 1 nakonec plus minus odpovídal předstřelům v médiích. Analogicky tedy i teď můžeme předpokládat, že „úniky“ mají reálný základ (kromě toho část z nich je už v oficiální databázi vládních dokumentů).
K TÉMATU: Vláda chystá masivní škrty platů. Katastrofa, zuří Středula. Ministerstvo se kritice brání
Pojďme si je stručně shrnout: Má jít především o snížení tarifních platů státních zaměstnanců o pět procent namísto původně zamýšlených dvou procent. Eufemisticky se občas hovoří o snižování platů státních úředníků, tedy lidí podle obecného přesvědčení přemnožených, obtěžujících „normální občany“ byrokracií. Jenže u úředníků nejspíše nezůstane.
Podle dostupných informací má jít de facto o všechny zaměstnance placené státem, čili od „státních“ uklízeček přes zdravotnický personál, učitele, zaměstnance v kultuře či vědce nejspíš až po policisty nebo hasiče. Zdravotnictví hrozí dvojitý úder – kromě snížení tarifů má být zmrazena valorizace plateb za státní pojištěnce, na což zdravotnické odbory reagovaly vyhlášením stávkové pohotovosti. Kromě toho na obor dopadne už první balíček zvýšením DPH u léků.
Zřejmě jediným resortem, který si naopak polepší, má být ministerstvo obrany. Tomu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) plánuje přidat 48 miliard korun, aby byl naplněn závazek v rámci NATO vydávat na obranu nejméně dvě procenta HDP.
A Česko také pořídí 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun a 24 stíhaček F-35 za více než sto miliard. Částka aktuálně rozpočet nezatíží, v příštích letech však samozřejmě ano.
Čekají vojáky nová „bévépéčka“ a nižší platy?
Mimochodem, přes vyšší resortní rozpočet mají být i vojáci a civilní zaměstnanci armády na platech přiškrceni. Takže se obrana může sice těšit na skvělou novou techniku, hrozí však, že ji nebude mít kdo obsluhovat, protože ti nejschopnější najdou uplatnění v soukromé sféře nebo v zahraničí.
Armáda asi potřebuje bévépéčka i stíhačky, ale proč zrovna ty nejdražší? Pravda, máme válku za humny, na druhé straně je otázka, zda ji pomůže ukončit české zvyšování výdajů na obranu a ne spíše diplomacie světových hráčů. Kromě toho se vkrádá logická otázka, jestli právě ve válce na Ukrajině Rusko neprokázalo značnou neschopnost své dříve obávané armády. Že by ve chvíli, kdy se každým dnem dozvídáme o katastrofálním stavu ruských ozbrojených složek, Moskva zaútočila na Severoatlantickou alianci? To se moc nezdá.
Spíš to vypadá, že v celé debatě o výdajích na obranu jde o ideologickou „zaťatost“ a důsledky úspěšného lobbingu zbrojařů, kterým cynicky (realisticky) řečeno, válka vyhovuje.
Sepsat úsporný plán bezbolestně, bez naštvání celých velkých skupin obyvatelstva, dozajista nejde. Problém je, že vláda po roce a půl nepřinesla promyšlenou reformu, neudělala například nic pro vyšší výběr daní ani nezvážila snadný příjem v podobě návratu superhrubé mzdy, neuvažuje o dopadech reforem na růst ekonomiky a tak dále. Přišla jen s chaotickými reakcemi tváří v tvář dvěma strašidlům.
