PARTIE TEREZIE TOMÁNKOVÉ (1)
Petr Fiala se v Partii Terezie Tománkové pořádně zapotil. Předseda vlády musel hasit problémy, které nezavinil. A co hůř, ani je nemá jak vyřešit. Způsobili mu je dva ministři koaličních stran, jimž nemůže nařizovat, co mají dělat, a ani je případně vyhodit. Těžko říci, co je pro něj horší, zda Jurečkův večírek s úředníky, nebo Dvořákův „mejdan s eurem“. Ale tvářil se, jako by byl přinucen pít číši bolehlavu.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka se nešťastně zamotal do vlastních nepravd, kdy vysvětloval, proč jeho besídka se zaměstnanci neskončila, když přišly zprávy o zavraždění více než desítky lidí. Jde o neohrabanost a nedostatek empatie. To u ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka vidíme zjevný úmysl. Přijetí eura není žádné téma, drtivá většina lidí ho odmítá a ani neplníme podmínky. Debata o něm však přihraje body Dvořákovým Starostům a také Pirátům – ale ubere je Fialově ODS.
ČTĚTE TAKÉ: Má snad Jurečka spáchat rituální sebevraždu? Kauza kolem večírku je blbost, tvrdí Bělobrádek
Jurečka způsobil předsedovi vlády problém svou neobratností a zbytečným lhaním. Kdyby jako chlap rovnou řekl, jak to bylo, nikdo soudný by mu hlavu neutrhl. Takto se poněkud ztrapnil. Což neznamená, že je to rovnou na odchod, ale určitě tím premiéra nepotěšil (což bylo vidět i na jeho výrazu). Ovšem ani v případě, že by Petr Fiala chtěl odvolat člena koaliční strany, tak k tomu nemá moc páky. Tedy, podle ústavy ano, ale v praxi je těžké to provést bez souhlasu partaje, o jejíhož člena jde. Natož když jde o předsedu.
Něco takového se stalo jen jednou. To když Bohuslav Sobotka navrhl odvolání lídra ANO Andreje Babiše. Jenomže to nešlo o nějaký mejdan, leč o trestní stíhání. A ani tak by to tehdejšímu premiérovi neprošlo, kdyby neměl předem ujištění od opozice, že jeho kabinetu nevysloví nedůvěru, ani kdyby ho hnutí ANO na protest opustilo. Tohle je také pravé vysvětlení, proč nakonec ve vládě zůstalo, ačkoli původně hrozilo, že bouchne dveřmi.
Premiér Fiala asi sotva může počítat s tím, že by se ANO či SPD zachovaly podobně a podržely ho. Takže kdyby vyhodil z vlády ministra proti vůli příslušné koaliční strany a ta přešla do opozice, tak by mu hrozil pád, neboť by přišel o většinu ve Sněmovně. Pokud by tedy nešlo o Piráty, kteří mají pouze čtyři poslance. Proto mu nezbývá nic jiného, než jen vyzývat Jurečku, aby „vše vysvětlil občanům a získal zpět ztracenou důvěru“. Což je pro něj zjevná nepříjemnost. Ovšem ještě daleko více mu „zavařil“ Martin Dvořák.
Ministr Dvořák by zasloužil padáka
Ministr pro evropské záležitosti označil korunu za „pidiměnu“ a vyzval k jejímu urychlenému nahrazení eurem. Což by samo sobě snad prošlo bez povšimnutí, protože jeho prakticky nikdo nezná. Také se před Vánoci, kdy svou kampaň odstartoval, nic moc nedělo. Jenže se mu povedlo získat na svou stranu hlavu státu. Petr Pavel se pro euro vyslovil přímo v novoročním projevu. A protože prezident je úplně jiná váhová kategorie než zbytečný ministr pro evropské záležitosti, dostaly události rychlý spád.
Bouřlivá debata o euroměně zasadila těžký úder právě Fialově ODS. Ta je v kabinetu jediná proti. Byť v tom není jednotná a totéž platí o jejích voličích. Proto logicky nechce tohle téma vůbec otevírat. Když už to Dvořák s Pavlem učinili, tak politické zisky půjdou za Starosty a Piráty (kteří jsou pro euro, stejně jako jejich příznivci) a za ANO a SPD (kteří jsou naopak proti a rovněž se v tom shodnou se svými voliči). Zato občanští demokraté budou ztrácet v obou táborech, v tom eurovém i korunovém, protože ve věci nemají jasno.
V Partii se to ukázalo. Premiér ani po trojím opakování otázky neřekl, zda je pro euro, nebo proti. Obě odpovědi pro něj totiž znamenají ztrátu. Proto vládní prohlášení neobsahuje závazek euro zavést. Dvořák by za neloajalitu zasloužil padáka (musel vědět, že tím před volbami do Evropského parlamentu poškozuje ODS a vráží klín do koalice Spolu, protože KDU-ČSL a TOP 09 jsou pro euro). Jenže STAN by na něm trval. Tak jako TOP 09 stála vždy pevně za nepopulárním ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem.
Tohle je daň za koaliční vládnutí. Lze s tím něco dělat? Vlastně ano. Přestože totiž je faktická personální pravomoc premiéra v kabinetu složeném z více stran omezena, pořád mu patří dle ústavy. A pokud by se rozhodl ji důsledně využívat, pak mu v tom ani koaliční partneři nezabrání. Mohou jedině hrozit odchodem – a pak by šlo o to, kdo „má větší koule“. Tím jsme u největší slabiny české politiky. Chybějí nám silní lídři. A to je ten úplně nejhorší bolehlav…
K TÉMATU: Marian Jurečka rezignovat nehodlá. Podívejte se na video.
