KOMENTÁŘ: Nepochybuj a věř, ovčane aneb Rakušanova dezinformační kampaň
„Neživíš, tak nepřepínej,“ zněla známá hláška z filmu Knoflíkáři. Naše stávající politická reprezentace si ale tuhle větu upravila k obrazu svému, takže by mohla znít asi nějak takto: „Sice nás živíš, ale po ničem nepátrej, na nic se neptej, nepochybuj a věř všemu, co ti řekneme.“ Tohle je bohužel přesný popis chování policejních špiček i ministra Víta Rakušana po tragické střelbě na filozofické fakultě...
Občas se dějí docela zajímavé paradoxy. Třeba když ministr vnitra, jenž je horlivým a neúnavným bojovníkem proti dezinformacím, začne dezinformace sám šířit. Napřed jsme byli svědky jeho dezinformací ohledně migračního paktu, o němž tvrdil, že v něm pro Česko vyjednal jakousi výjimku – aby se následně ukázalo, že nevyjednal vůbec nic. Druhou paralelní linku Rakušanovy dezinformační kampaně sledujeme od poloviny prosince loňského roku, od masakru studentů na Karlově univerzitě.
ČTĚTE TAKÉ: Vláda tajně chystá brutální zvýšení daní, řekla Schillerová. Lidi jste okradli vy, reagoval Skopeček
Záhy po tragických událostech předstoupil před média Vít Rakušan společně s policejním prezidentem Martinem Vondráškem a nastolili všechny (jak se dnes s oblibou říká) narativy, podle nichž se o střelbě mělo hovořit – „policie nepochybila, nikdo nepochybil, na nic se neptejte, o ničem nepochybujte a věřte nám, že víme, co děláme. Nepátrejte po motivech vraha a hlavně o něm nešiřte žádné informace, abyste tím náhodou neinspirovali někoho dalšího. Zkrátka sdělujte veřejnosti jen to, co my vám řekneme...“
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Komunikační šablonky byly jasně dány, a přestože hlavní činností médií má být přemýšlení v širších souvislostech a kladení často nepříjemných otázek, našlo se nemálo novinářů, kteří na tuto základní roli zcela dobrovolně rezignovali. A pomáhali šířit Rakušanovy narativy, včetně dezinformace o tom, že čím více se o útočníkovi bude vědět, tím větší je riziko, že někdo jiný spáchá podobně hrůzný čin. Mimochodem, o skutečných motivech a pohnutkách, jež z mladého a podle všeho talentovaného studenta udělaly jednoho z nejhorších masových vrahů, stále víme velmi málo a nelze se zbavit dojmu, že i zde je informační mlha udržována záměrně.
Kromě toho byla účelově vytvářena atmosféra, v níž každý, kdo se ptá nebo si dovolí o čemkoli pochybovat, tím vlastně hází policii klacky pod nohy a zpochybňuje její práci. A řekněme si na rovinu, že taková atmosféra je v demokracii, o níž Rakušan i celá vláda tak rádi a často mluví, naprosto nežádoucí.
Některé věci však přesto dokázaly vystoupit na světlo, a to navzdory extrémní snaze udržet je skryté pod povrchem. Ačkoli nám policie s Rakušanem v čele tvrdila, že v době, kdy střelce v budově filozofické fakulty hledala, ještě netušila, že hledají otco(vraha), dnes už můžeme s určitostí říci, že to byla lež. Stejně tak se ukázala jako lživá původní argumentace, podle níž si policisté nemohli přehrát záznam z bezpečnostních kamer, aby zjistili, že střelec přišel na fakultu jen pár minut před nimi. Uniklé policejní dokumenty totiž prokázaly, že policisté o záběry z kamer nežádali vůbec a spokojili se jen s tvrzením zaměstnance fakulty, který masového vraha neviděl vejít dovnitř.
Právo znát odpovědi
Historie nehraje na co by kdyby. Dokonce ani nedávná historie ne. Ale těžko někdo vysvětlí pozůstalým, že nemají až do konce života žít s myšlenkou, že jejich dcera, syn, bratr nebo kamarádka ještě mohli žít, pokud by se policie podívala na záznam, či nechala FF vyklidit – místo, aby dala střelci hodinu a půl, během níž se mohl nerušeně připravovat na vražedné běsnění.
VIDEO: Situace okolo střelby na FF je neudržitelná, míní politolog Kubáček
Zároveň je potřeba si uvědomit, že otázky ohledně střelby a jejího průběhu, motivů pachatele atd., je třeba vyřešit a policie s Vítem Rakušanem veřejnosti tyto odpovědi dluží stejně, jako je dluží rodinám zavražděných. Chtít tyto odpovědi a chtít vysvětlit bílá místa neznamená, že se společnost snaží hledat nějakého náhradního viníka – jak to ostatně v nedávné Partii na CNN Prima NEWS naznačil poslanec Ondřej Lochman (STAN).
Veřejnost si ze svých daní platí jak policii, tak i ministra vnitra a má proto právo vědět, jestli se policie ze svých chyb poučila a dokáže příště nějaké podobné tragédii zabránit, místo, aby o ní mlžila, či dokonce účelově lhala.
Ministr vnitra nedokázal z celé záležitosti vyvodit politickou odpovědnost – částečně i proto, že vyvozování osobní odpovědnosti se v české politice příliš nenosí. Dlužno ovšem podotknout, že veřejnost po žádném „padání hlav“ nijak výrazně nevolala, protože řada lidí prostě vzala za svůj oficiální narativ, že všechno bylo vlastně v pořádku. A aby tento narativ mohla převzít, musela tu svou neblahou roli splnit i některá média, jež v tom „jela“ společně s Rakušanem a s policií.
Ministr vnitra ve svém svatém boji proti dezinformacím rád vykresluje veřejnost jako jakési „ovčany“, kteří stádně přijímají vše, co jim nějaká nepřátelská propaganda našeptá. Tady ovšem udělal z občanů hlupáky on sám. Tady se mu najednou hodilo, aby se „ovčan“ neptal, nepřemýšlel a jen bezmyšlenkovitě přijímal.
A zatím to Rakušanovi neuvěřitelně snadno prochází...
Karolina Stonjeková, externí spolupracovnice CNN Prima NEWS, vystudovala politologii, mezinárodní vztahy, a také obor historická sociologie na Karlově univerzitě. Celý profesní život se živí prací v komerčním sektoru a pracuje jako PR konzultantka. Od roku 2019 do roku 2020 byla také komentátorkou FTV Prima.
