S kolikátou dávkou vakcíny přijde konec? Šéf společnosti Pfizer tvrdí, že zná odpověď
Fiala bude možná muset Zemanovi ustoupit. Pro žalobu není důvod, míní Svoboda
V babyboxu v Opavě našli holčičku. Máma se s malou Olinkou loučila několik minut
Chtěla jsem si s ním psát, navíc v práci, jenom o brexitu. Ne od něj dostávat zprávy se sexuálními narážkami. Zdroj: Profimedia.cz
Chtěla jsem si s ním psát, navíc v práci, jenom o brexitu. Ne od něj dostávat zprávy se sexuálními narážkami. Zdroj: Profimedia.cz
Je leden 2019. Sedím v newsroomu, připravuji se na zprávy. Kolega, který sedí naproti, si přinese ke stolu oběd, ten zavoní až ke mně. Zvednu se, nakloním se nad jeho talíř, protože mezi lidmi v redakci tu obecně panuje uvolněná a přátelská atmosféra. Chvíli si povídáme o tom, jak jeho žena skvěle vaří. Vzápětí mi na Messengeru pípne zpráva od kolegy, který vedle něj sedí ob místo. „To bylo moc pěkné, jak ses k němu naklonila. Nechceš se na to kuře podívat ještě jednou? :P“ Posílám mu GIF s chlapečkem, který zvedá oči v sloup. Začínám se cítit nepohodlně v šatech z kostymérny, které mají, hodnoceno zpětně, jemný „vysílatelný“ výstřih. „To byl kompliment, ty osobo,” odpovídá, „nemůžu Ti psát jenom o brexitu.”
A to je právě to. Já jsem si s tím člověkem chtěla psát, navíc v práci, jenom o brexitu. Obdivovala jsem ho za jeho novinářské zkušenosti, měla jsem ho ale ráda i jako zábavného společníka. Z jeho znalostí a schopností jsem si sedala na židli. A nejen já, ale i další mladí kolegové, tisíce jeho čtenářů, posluchačů, diváků. Žádala jsem ho o pomoc a hltala všechno, co mi ochotně poradil. A do toho jsem čas od času odpálkovala nevhodnou poznámku, aby pochopil, že u mě nepochodí. Chci zdůraznit, že žádný obrázek mi nikdy nepřišel. Redakce pro mě i nadále byla bezpečným místem.
Jak takové konverzace vypadaly?
„Znáš anglické slovo cleavage? ;)“ (výstřih, pozn. autorky)
Moje odpověď: „Znáš anglické slovo fuckoff?“ (poslání do patřičných mezí, slušný překlad autorky)
„Proč tak drsně? To měl být kompliment.“
A právě tyto „komplimenty“ pro mne byly spouštěčem pochybností o sobě samé. O mých schopnostech, vlastní relevanci a kredibilitě, kterou si každý mladý novinář buduje krůček po krůčku mezi ostřílenými matadory „se jménem“. A aniž to mohu podložit fakty, troufám si tvrdit, že pro mladé ženy je ta cesta o pár trnů bohatší.
„Ty zprávy ignoruješ, ale stejně si čas od času najdou cestu do tvého Messengeru,“ říká bývalá kolegyně, která si přeje, jako další, zůstat v anonymitě. „I když dáš najevo, že se ti to nelíbí, není to řešení napořád. Dřív nebo později k tomu ‚nevhodnému a nepřípustnému chování, které se kolegyní dotklo‘ – abychom volně citovali ze zveřejněného omluvného statusu – dojde znovu. A co zmůžeš? Jsi víceméně novinářský prvok, proti tobě stojí Pan Novinář.“
K tématu
A bývalá kolegyně pokračuje: „O tom, co tenhle Pan Novinář dělal, kolují dlouhé roky po všech českých redakcích veselé historky. Nevyhnutelně na to přichází řeč na večírcích, při různých setkáních větší party novinářů napříč redakcemi – ale taky třeba v redakčních kuchyňkách. Nikdo se už ani moc nepohoršuje, další jméno, kterému přišla nevhodná zpráva nebo třeba i fotka, se jenom zapíše na pomyslný seznam.
Stal se z toho spíš takový folklór než něco, s čím by se mělo něco dělat. Kolegové, kteří s vámi v té kuchyňce nebo v hospodě u piva o Panu Novináři vtipkovali (a vám se chtělo zvracet), si s ním o den později v klidu vyfotí selfíčko na socky a jede se dál.“
„Že mám ve svém okolí predátora, mi došlo až po dlouhé době. Dotyčný totiž nemusí naplňovat představu nechutného oplzlého muže ve středním věku. Může být charismatický, vtipný, přátelský, inteligentní,“ popisuje další bývalá zaměstnankyně Seznamu. „Vyvolal ve mně pocit, že on je ten, ke kterému vzhlížet. Ten pocit člověka ochromí. Touží být v jeho přítomnosti, chce s ním konverzovat, chce být od něj pochválen. Jaké prostředí kolem sebe vytvářel a následně ho zneužíval, jsem pochopila až ve chvíli, kdy jsem jeho chování viděla přímo před sebou. Byl všude. V celé místnosti, na sociálních sítích, u kolegyň v Messengeru. To, že jsem jeho pokřivené chování nejdřív neviděla, nebo možná vidět nechtěla, způsobilo jakési veřejné ticho. Časem své zkušenosti s dotyčným sdílelo čím dál větší množství žen. Nikdo nechtěl uvěřit tomu, že by právě on měl něco takového zapotřebí. Stejně jako dříve já sama.“
Na svou zkušenost vzpomíná ještě jedna bývalá kolegyně: „Když pracujete v televizi, vaše pracovní sny nejčastěji míří k tomu, že jednou budete stát před kamerou, moderovat a dělat rozhovory. Jako všechny ty novinářky, co se na obrazovce objevovaly ve vašem dětství. Díky prostředí, které v začínající Televizi Seznam panovalo, se to povedlo prakticky každému členovi redakce. V maskérně nás učesali, namalovali, oblékli do šatů a podpatků. Sen se plnil. Stejně tak se plnil i mně, moje já na základní škole by se rozbrečelo radostí. Čekala jsem v nervozitě na vysílání, když mi přišla zpráva: ‚V těch šatech máš moc pěkný zadek!‘
Z mého postavení jsem se tehdy bála mu jakkoliv oponovat, zároveň mi to ani šok nedovolil.
Nějak jsem nemohla uvěřit, KDO mi to píše a CO mi to píše. Člověk, který byl v redakci za jednu z největších ikon, uměl jazyky, vyznal se prakticky ve všech tématech a všichni jsme se od něj chtěli učit. Na zprávu jsem neodepsala. Z mého postavení jsem se tehdy bála mu jakkoliv oponovat, zároveň mi to ani šok nedovolil. To vysílání jsem pokazila. Začala jsem přemýšlet, jestli je víc to, co umím, nebo to, jak vypadám. Poznámka to nebyla jediná, opakovala se od dalších kolegů periodicky napříč mediálním světem. ‚Hezkej obličej‘, ‚dobrej zadek‘. Poznámek o dobré práci výrazně méně. Donutilo mě to přemýšlet, co v redakci a do práce obecně nosím.“
Podrobnosti neznám, ale předpokládám, že se postupně nabalovaly stížnosti žen, kterým došla trpělivost a nebály se to řešit oficiální cestou. Nejprve to v pondělí kolem oběda prosakuje mezi novináři, asi o hodinu později je to venku i oficiálně. Kolega opouští redakci Seznam Zpráv pro „hrubé porušení pracovní kázně“. Můj první instinkt vždy velí otevřít Twitter. Ten mě překvapí... protože se tam vůbec nic neděje. Ti, kteří vždy jako první všechno hodnotí, komentují, přidávají své názory, ale i posměšky, najednou mlčí. To twitterové ticho je ohlušující a paradoxně říká hodně.
„Toho, co se stalo, upřímně lituji. Chci se všem kolegyním, kterých jsem se svým nevhodným chováním dotknul, omluvit. Mé jednání bylo nepřípustné a rozhodl jsem se ho řešit s odbornou pomocí.“ Tak vypadá twitterové vyjádření, na které jsme si den počkali. Omluva, odhodlání k nápravě.
V komentářích okamžitě propuká „festival OK boomers“. Od bývalého ministra financí Miroslava Kalouska se dozvídáme, že „uklouznout může každý, ale přizná to jen málokdo“. On, stejně jako další, přejí hodně sil. Další drží palce, vyjadřují respekt. „Ti, kteří omluvu nepřijmou, jsou pokrytci. Každý někdy chybuje. To je komentář někoho, kdo o sobě v profilu tvrdí, že je praktická lékařka pro dospělé z Prahy. Tohle vlákno jen odráží nepřipravenost naší společnosti čelit prohřeškům vlivných. Vysvětluje, proč jsme se i my aktivně podílely na té všudypřítomné šeptandě napříč redakcemi, ale tam naše aktivita končila. Cestu mladých novinářek opravdu lemují trny často větší, než je jimi nastavená míra sebeúcty a sebehodnoty. Někdy i větší, než je jejich touha v branži zůstat.
K tématu
Povinné očkování si razí cestu Evropou. Od lékařů a učitelů ho budou nově požadovat v Polsku, a to od 1. března. Ovšem nejdál šlo zatím Rakousko. Tam má být od února vakcína povinná pro všechny nad 14 let. A jak dlouho se budou všichni opakovaně očkovat? Šéf farmaceutické společnosti Pfizer tvrdí, že zná odpověď. Bude to zřejmě každý rok.
Ukrajina usiluje o vstup do NATO a podle bývalého českého velvyslance v Rusku Petra Koláře by se členem stát měla. „Pokud splní daná kritéria a parametry, tak ano. Stala by se příkladem pro běžné Rusy, kteří Ukrajinou opovrhují. Kdyby to dokázali společně, měli bychom něco jako Marshallův plán, tak by to Rusům ukázalo, že i oni se mohou stát prosperujícím demokratickým státem,“ podotkl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.
Pakliže se prezident Miloš Zeman rozhodne nejmenovat ministrem zahraničí Jana Lipavského (Piráti), kompetenční žaloba situaci nejspíše nevyřeší. Uvedl to bývalý šéf diplomacie Cyril Svoboda (KDU-ČSL) v pořadu 360°. Nový premiér Petr Fiala (ODS), by mohl situaci dočasně vyřešit tak, že převezme resort zahraničí pod sebe a začne jednat o jiném kandidátovi na ministra.
Pro neočkované osoby platí v České republice v podstatě lockdown. Bez covidového pasu se nedostanou například do restaurace či do kadeřnictví. Snadnější život mají kromě očkovaných jen ti, kteří v posledních šesti měsících covid prodělali. Toho se snaží někteří lidé využít a nemocí se chtějí nechat nakazit dobrovolně. Snaha chytit covid však může být velmi riziková, jak ukazují některé případy.
Desetiměsíční Lexi Robinsová trpí vzácným nevyléčitelným onemocněním, kvůli kterému se „její tělo mění v kámen“. Všechny její svaly a šlachy časem ztuhnou a promění se v kosti. Pomoci své dceři se snaží její maminka. Sesbírala podpisy a s žádostí o pomoc se obrátila na britskou vládu.
Bývaly časy, kdy herečka Veronika Žilková v zábavném televizním pořadu společně s Michalem Suchánkem, Richardem Genzerem a Josefem Cardou Miloše Zemana pravidelně parodovala. Jako manželka vrcholného politika Martina Stropnického se s ním ale už jako s hlavou státu osobně setkala. Co ji mezi čtyřma očima řekl a čím ji šokoval?
Tragická událost, ke které došlo v úterý odpoledne, otřásla obyvateli Moskvy. Na předměstí hlavního města Ruska začal muž v jedné z vládních budov střílet. Na úřad si přitom šel jen pro cestovní pas. Při svém řádění zastřelil dva lidi, další čtyři zranil. Ve vážném stavu je i teprve 10letá dívka.
Pošesté v řadě počet nových případů v mezitýdenním srovnání klesl. V úterý v ČR přibylo 19 482 potvrzených případů covidu, o 2 500 méně než před týdnem. Mírný úbytek je patrný také v počtu hospitalizovaných lidí s koronavirovou nákazou, kterých bylo k úterý téměř 6 700. Vysoké ale zůstávají počty úmrtí. Od začátku epidemie loni v březnu zemřelo s covidem více než 34 000 lidí. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.
Kandidát na ministra zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) se dostal pod obrovský tlak, že to v životě ještě asi nezažil, zhodnotil současnou situaci při sestavování vlády bývalý ministr zemědělství a poslanec za ODS Petr Bendl. Podle něj je i v zájmu prezidenta Miloše Zemana, aby vláda vznikla co nejdříve, především kvůli vzniklé pandemické situaci, připomněl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.
Říká se, že covid nezná hranice. Místní rozdíly v rámci republiky jsou však jasně čitelné. Příkladem může být Vysočina a pelhřimovská nemocnice. Ta je momentálně oproti jiným téměř oázou klidu. Reportérka CNN Prima NEWS tam natáčela na poloprázdném covidovém oddělení. Podle lékařů za to může rekordní proočkovanost okresu, která činí 69 procent obyvatel starších dvanácti let.
Americký prezident Joe Biden ujistil při úterním rozhovoru ruského prezidenta Vladimira Putina, že USA a jejich spojenci zareagují na případnou vojenskou eskalaci mezi Ruskem a Ukrajinou tvrdými ekonomickými a dalšími opatřeními. Oznámila to Bílý dům.
Přestože jsou denní počty nakažených stále vysoké, nechtějí se Češi o vánoční návštěvy nechat připravit. Podle průzkumu National Pandemic Alarm jen čtrnáct procent z nás plánuje omezit setkávání s rodinou. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ve vysílání CNN Prima NEWS označil Vánoce za rizikové a jeho resort chystá doporučení, jak se o svátcích chovat.
Češi se snaží obejít, co se dá. V současnosti hlavně vládní restrikce, podle nichž je pro vstup do určitých zařízení nutné ukázat doklad o očkování nebo o prodělání nemoci. Kromě falšování zmíněných dokumentů nebo vyhledávání míst, kde se tato nařízení nedodržují, někteří odmítači očkování zvolili riskantnější taktiku, jak se opatřením vyhnout.
I když prvňáček příklady vypočítal správně, spletl si zadání. Učitelka základní školy ho proto nekompromisně ohodnotila známkou „pět“ a test mu celý opravila červenou barvou. Na necitlivé hodnocení upozornil školní psycholog a učitel Robert Čapek. Za takový přístup by podle něj učitelka zasloužila hodinovou výpověď. Podobně se k přístupu pedagožky staví i další odborníci i rodiče.
V jedné z nemocnic Moravskoslezského kraje zemřel s covidem chlapec, který by v prosinci oslavil třetí narozeniny. V Česku jde o šestý případ úmrtí v souvislosti s nákazou koronavirem ve věkové skupině do 14 let od začátku pandemie.
Pandemie covidu trápí Čechy již takřka dva roky. Lidé jsou unavení a někteří začínají být vůči zdravotníkům agresivní. Jak se však pandemie podepíše na dětech? „Jsem přesvědčena, že situace na nich nezanechá následky, děti zvládnou vše. I za války z nich vyrostli skvělí lidé,“ podotkla v pořadu Co Čech, to politik! zpěvačka a herečka Petra Černocká. Advokátka Klára Long Slámová však oponovala.
V babyboxu ve Slezské nemocnici v Opavě našli holčičku. Byla oblečená do šedé zimní kombinézy s kapucí. Odkládání miminka do babyboxu doprovázely menší komplikace. Spolu s holčičkou se žena snažila dostat do prostoru také igelitovou tašku, která však znemožnila uzavření dvířek.
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
zoom
living
fresh
autosalon
zeny
cool
doma
iprima
