KOMENTÁŘ: Babiš na Hradě? Možná mnohem dříve, než jsme si dokázali představit
Premiér Andrej Babiš (ANO) během kampaně Zdroj: Profimedia.cz
Pokud by prezident Zeman v příštích dnech rezignoval nebo zemřel, budou se nové prezidentské volby konat do tří měsíců. Vyprofilovat se za tak krátkou dobu jako silný prezidentský kandidát, zní jako nadlidský úkol – a to i s širokou politickou podporou v zádech. S jedinou výjimkou: Ta se jmenuje Andrej Babiš. Marketingová mašina ANO je v neustálé permanenci a nemá ve zvyku se zadrhávat. A jak by řekl klasik: Zdroje jsou. A voliči také.
Ač neznáme jeho diagnózu, je poměrně jasné, že zdravotní stav prezidenta Zemana není dobrý. A šance, že by se v plné síle vrátil k výkonu své funkce, jsou minimální. Tlak na jeho rezignaci tak může – a patrně i bude – každým dnem stoupat. Už druhým dnem je ostatně v tuzemských médiích nejfrekventovanějším slovním spojením „aktivovat článek 66“ – a který z politiků tuhle formulku ještě v televizním zpravodajství nevyslovil, jako by nebyl.
Čtěte také
Pokud by prezident skutečně rezignoval – nebo zemřel – začne boj o novou hlavu státu. Bude to boj silně emocionální, trochu zmatený, ale především mimořádně hektický. Podle Ústavy by se totiž nové prezidentské volby musely konat do 90 dnů (šéf Senátu by je musel do 10 dnů vypsat a poté by se musely do 80 dnů od vypsání uskutečnit). Tři měsíce! To je hodně krátká doba na to, vyprofilovat se jako silný prezidentský kandidát.
Čas jako rozhodující faktor
Aby někdo vůbec mohl kandidovat, potřebuje podpůrné podpisy nejméně 20 poslanců nebo 10 senátorů, případně 50 tisíc občanů v petičních arších. Že by někdo dokázal poslední jmenované, se v čase několika týdnů jeví jako nereálné (Robert Šlachta zbystřil!), takže by do klání vstoupilo jen několik kandidátů s podporou velkých stran. Pravděpodobně aktivních politiků, ne expolitiků nebo apolitických osobností z veřejného života. Jako silný kandidát se tak z mnoha důvodů může jevit především šéf STAN Vít Rakušan.
Kandidáti z minulé volby nejsou v poslední době příliš vidět, „selfmade“ uchazeči o Hrad jako generál Pavel nemají velkou šanci vyjednat si tak rychle politickou podporu a exprezident Klaus už o návrat do nejvyšší ústavní funkce usilovat zřejmě nebude. Vybrané kandidáty by poté čekala „pořádná jízda z kopce“: připravit v řádu týdnů kampaň, dostat se do médií a hlavně do povědomí voličů.
Jediný, kdo by s tímhle úkolem neměl problém, je současný premiér. Marketingová mašina ANO je v neustálé permanenci a nemá ve zvyku se zadrhávat. A jak by řekl klasik: Zdroje jsou…
Čtěte také
A jsou i voliči. Pevné jádro příznivců ANO se svým „idolem“ drží, ať se děje cokoli. Pokud tedy mnozí intelektuálové trochu povýšeně říkají, že by si Češi nezvolili prezidentem „estébáka, Slováka a někoho, kdo neumí pořádně mluvit česky“, rád bych jim připomněl, kdo že nám to poslední roky dělal premiéra a kdo získal v nedávných volbách více než čtvrtinu všech hlasů. Tři výše zmíněné atributy Andreje Babiše jeho voličům na jeho osobě skutečně nevadí. Jim nevadí v zásadě nic. Jejich hlasy by šéf ANO prostě dostal. Bez přemýšlení.
Co je ovšem důležitější – dá se předpokládat, že by Babiše volila i většina lidí z řad sympatizantů současného prezidenta. Vztah obou těchto politiků sice dlouhodobě nebyl vždy ideální, v poslední době spolu ovšem často souzněli, a Zeman dokonce v letošních volbách otevřeně podpořil Babišovo ANO a veřejně deklaroval, že ho bude volit. Současný stále ještě premiér by se navíc pravděpodobně pro volební úspěch bez problémů situoval do pozice člověka, který nabízí pokračování zemanovské politiky. A nebyl by ani daleko od pravdy.
Hrad jako logická volba
Andrej Babiš působí tak, že si tohle všechno uvědomuje. A že se do případného předčasného klání o prezidentský mandát pustí. Po volbách začal vystupovat uvolněněji, je méně konfrontační, vstřícnější k opozici, nečekaně rychle uznal volební porážku a vyhlásil, že se dobrovolně stahuje do opozice, aniž by se pokusil sestavit vládu, státnicky vyzval k rezignaci „uličníky“ Mynáře s Vondráčkem.
Úvahy o tom, že bude Babiš o prezidentský úřad usilovat, se objevovaly už před volbami. Babiš by tak získal nestíhatelnost (a de facto beztrestnost), nehrozilo by, že se otevřou jeho starší kauzy. Musel by se však vzdát funkce premiéra, se kterou počítal. Po volbách jsou ale karty rozdány úplně jinak, ANO míří do opozice a snaha o prezidentství by byla zcela logickou volbou, „když už to premiérování podruhé nevyšlo“.
Zda skončí Andrej Babiš na Hradě, se dozvíme možná dříve, než jsme čekali. Ať se nám to líbí, nebo ne. Smířit se s tím, že je to dost pravděpodobné, už se ale musí každý z nás sám.
Čtěte také
Jako novinář působí od roku 2006. Začínal v novinách, dělal šéfredaktora několika časopisů i webeditora. Do CNN Prima NEWS přišel z Reflexu.
