Je zajímavé, že když o nic nejde, dokáží být představitelé ODS až neuvěřitelně sdílní. Místopředsedkyně Eva Decroix třeba sdílí na sociálních sítích fotečky z pedikúry. Petr Fiala se zase blýsknul snímky z Jablonného v Podještědí či z grilovačky v Poděbradech. Nic proti grilovačce, Ještědu nebo péči o zrohovatělou kůži na chodidlech. Ale přece jen by člověk od vládní strany tak nějak očekával, že když se stanou dvě velmi podstatné události, jež se občanských demokratů bytostně dotýkají, budou se stranické špičky věnovat převážně jim. Tím spíše, když se v obou případech jedná o události velmi smutné...
1. května odešel z tohoto světa Miroslav Macek, dlouholetý místopředseda ODS a její spoluzakladatel. Především ale člověk, který se výraznou měrou podílel na vytvoření dodnes platných stranických stanov nebo na takzvaných Poděbradských artikulech, což jsou základní programové teze, jež jsou v ODS (přinejmenším formálně) platné dodnes. Ba co víc – byl to právě Macek, kdo občanské demokraty po takzvaném Sarajevském atentátu na Václava Klause v roce 1997 doslova pozvedl z popela, kdo pomáhal udržet tuto značku naživu. Sečteno a podtrženo, nebýt výrazného přičinění Miroslava Macka, skončila by ODS již dávno a možná ještě hůře, než jistá Unie svobody.
ČTĚTE TAKÉ: Vášně kvůli Babišovi v barvách Ruska. Němcová se rozplývala u Putina, vzkázal Havlíček ODS
Ze své někdejší prestiže a ze síly kdysi zvučné značky žije ODS prakticky dodnes – i když v současnosti už nemá programově ani mocensky s tehdejší ODS mnoho společného. Mnoho společného pak nemá ani se svými otci zakladateli, s Václavem Klausem a právě zesnulým Miroslavem Mackem.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Přesto by ale bylo dobré nezapomínat na svou historii a netvářit se, že neexistuje. Kdyby Klaus s Mackem ODS v roce 1997 nezachránili, seděl by dnes Petr Fiala někde na univerzitě v Brně, protože bez silné politické značky by těžko kdy dostal možnost vládnout. Tím méně hrát si na světového státníka. A místopředsedkyně Decroix by si teď zase nechávala stříhat palce u nohou jako soukromá osoba, nikoli jako poslankyně a místopředsedkyně Občanské demokratické strany. Jistě je možné se s otci zakladateli názorově a lidsky rozejít. Ale klidně se honosit titulem předseda (místopředsedkyně) ODS a přitom zapomínat, komu ODS za svůj vznik a existenci vděčí, je cynické, nevděčné a docela obyčejně lidsky neslušné.
Sama ODS se pak zmohla jen na krátké prohlášení na síti X: „Miroslav Macek byl výrazný politik, který ovlivnil směřování České republiky ke svobodě a volnému trhu. Nebál se ostře formulovat své názory a stát si za nimi. I proto bude chybět.“ Tři strohé věty, z nichž na první dobrou čiší potřeba udělat povinnosti zadost, a nikoli uctít něčí památku nebo snad dokonce vyjádřit vděk za odvedenou práci.
Co takhle napsat: „Děkujeme, že jste pomáhal spoluzakládat naši stranu a společně s Václavem Klausem jste položil její programové základy? Díky, že jste vybudoval silnou politickou značku, ze které my žijeme dodnes? Díky níž sedíme v Parlamentu a ve Strakově akademii?“ Ne, poděkování se nekonalo. Nekonala se ani žádná zvláštní úcta. Konaly se tři věty a pak ticho...
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zemřel spoluzakladatel ODS Miroslav Macek
Ohlušující ticho k Novotnému
Ale pojďme se podívat na druhý příklad, kdy si ODS očividně uložila nevhodného bobříka mlčení. Jeden z mediálně nejviditelnějších členů strany, řeporyjský starosta Pavel Novotný, na síti X napsal: „Felix Slováček byl vždycky debil. Dávám mu pokoj asi rok a půl, co vím, že mu zemře dcera. Anička bohužel nemá žádnou šanci. Ale tohle přehnal.“
Cynismus, hnus a absolutní dno. Nejen politické, ale především lidské. Co by se asi tak stalo, pokud by se podobného výroku dopustil někdo z hnutí ANO nebo třeba SPD? Jak dlouho by trvalo, než by se občanští demokraté začali morálně rozhořčovat a vykřikovat, že takové chování nemá v politice co dělat? Samozřejmě by měli pravdu, nemá. Ale když se tímto způsobem, navíc opakovaně, chová jejich vlastní představitel, máme tu jen další ohlušující ticho...
Je smutné sledovat, jak si hlavní vládní strana dává bobříka mlčení tam, kde by naopak měla hodně nahlas mluvit, a často hystericky křičí tam, kde by bylo namístě spíše taktní mlčení. Vypořádat se s notorickým hulvátem a potížistou nebo slušně uctít památku svého spoluzakladatele, to jsou pro ODS asi až příliš těžké disciplíny. Obrátit klobásu na grilu nebo se vyfotit s nohama ve škopku, je holt mnohem jednodušší.
