Skoro to vypadá, jako kdyby se premiér Fiala i jeho koalice SPOLU rozhodli dělat všechno přesně naopak, než slibovali před volbami. Neměly se zvedat daně z příjmu – a bum. Neměla se zvedat daň z nemovitosti – znovu bum. Měly se hledat úspory hlavně na výdajové straně rozpočtu a snižovat počty státních zaměstnanců – bum a ještě jednou bum. Pro voliče koalice SPOLU musejí být kroky vlády jedna velká rána, jedno bum za druhým. Není proto divu, že hlavně na sociálních sítích jsou voliči této koalice často cílem posměšných otázek typu: „Tak co, jste spokojeni s tím, koho jste si zvolili?“
Nic proti tomu, ale má to háček. Dost podstatný háček, a to ten, že takové otázky často směřují od lidí, kteří přitom současné vládě sami k moci dopomohli. Byť nepřímo. Byť si to nechtějí přiznat...
Po roce a půl od voleb je snad konečně čas vyslovit nahlas jednu nepříjemnou pravdu: Petr Fiala a spol. tu nevládnou jenom proto, že uspěli ve volbách. Ale především díky tomu, že se v říjnu 2021 milion voličů rozhodl nechat svůj hlas propadnout.
ČTĚTE TAKÉ: Kalousek: Vláda dostala nakládačku za snížení DPH. Ještě letos musí udělat plošné škrty
Kdyby se 1 069 359 lidí nerozhodlo, že volbou minoritních subjektů bez sebemenší perspektivy spláchnou svůj hlas do kanálu, tak by vláda na současném půdorysu nikdy vzniknout nemohla. A Petr Fiala by z pozice opozičního lídra zřejmě pokračoval v rétorických cvičeních na téma „my bychom daně nezvedali“, „my bychom hledali rezervy na výdajové straně rozpočtu“, „my bychom snižovali počty státních úředníků“, „my máme recept na to, jak vládnout“ atd.
Striktně vzato není vůbec na škodu, že strany bývalé opozice dostaly tu unikátní možnost konečně si zavládnout a na vlastní kůži se přesvědčit, že opoziční rétorika a vládní praxe jsou nebe a dudy. Jen je kapku smutné, že celá Česká republika se o tom musí přesvědčit spolu s nimi.
Voliči koalice SPOLU ale zdaleka nejsou ti jediní, na které by měla směřovat otázka, jak jsou se svojí volbou spokojeni. Stejnou otázku by bylo dobré položit i tomu více jak milionu voličů nikoho. Jak jsou spokojeni se svojí (NE)volbou? (A mají v plánu ji, pro velký úspěch, zase příště zopakovat?)
Mohli bychom se jich na to zeptat třeba při nějaké další protivládní demonstraci. Protože ruku na srdce – řada lidí teď neprotestuje jen proti Petru Fialovi. Ale především proti svému vlastnímu nerozumnému rozhodnutí, proti své vlastní volbě nevolbě. S trochou nadsázky by se tak dalo říct, že spíše než na Petra Fialu by si měli stěžovat sami na sebe.
