Upřímně lituji každého, kdo má hájit tři sazby na noviny, časopisy a knihy, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). I když má k vládnímu konsolidačnímu balíčku výtky, jako celek ho ale podporuje. V rozhovoru Kalousek také mluví o své budoucnosti v politice či o vztazích s šéfkou TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou.
Mrzí vás, že teď nejste ve Sněmovně nebo ve vládě?
Nemrzí. Musím říct, že se mi někdy po politice stýská. Ale nevím, jestli se to, co je dnes praktikováno, dá nazvat politikou v pravém slova smyslu. Politika má být souboj idejí a argumentů. Někdy mi to spíš přijde jako souboj marketingových agentur a hesel. Po tom se mi nestýská.
ČTĚTE TAKÉ: Ostrá slovní přestřelka: Kalousek navrhl Stanjurovi sebevraždu, přidala se i Schillerová
K vládě Petra Fialy se často vyjadřujete, a velmi kriticky. Vloni v říjnu jste napsal: „Z vlády jsem zklamaný. Za takový rozpočet bych se rituálně zastřelil.“ Nebo jste napsal, že hospodářská politika vlády je pod psa. Máte pocit, že vaše názory ministry zajímají?
Vím, že se jimi zabývají a že jim často vadily. Do jaké míry si je berou k srdci, to nevím. Jsem velmi rád, že máme tuhle vládu. Když se podívám na její alternativu, tak to je noční děs. Ale byl jsem velmi kritický k její rozpočtové a hospodářské politice. Ta se víceméně nezměnila a 18 měsíců pokračovala v trendech nastavených vládou Andreje Babiše. 18 měsíců jsme čekali, než se odhodlají něco udělat, a to je hrozně dlouho.
Teď vláda předložila na stůl konsolidační balíček, ke kterému mohu mít sice tisíc výhrad, ale je to aspoň něco. A skutečně to přispěje ke změně trendu zadlužování. Do jaké míry moje kritika přispěla k tomu, že se po 18 měsících rozhoupali k nějaké změně, nejsem schopen odhadnout. Pokud k tomu má kritika přispěla, tak jsem rád. Pokud se rozhodli sami, jsem ještě radši.
Nikdy nezaznělo nic v tom smyslu, že jestli bych něco chtěl, tak musím být hodný.
Za konsolidační balíček teď vládu docela nahlas chválíte. Snažíte se být hodnější, aby vás TOP 09 nominovala jako kandidáta pro evropské volby?
To je téměř urážlivá otázka. Absolutně to s tím nesouvisí. Musím říct, že nikdy nezaznělo nic v tom smyslu, že jestli bych něco chtěl, tak musím být hodný. Tímhle způsobem jsem nikdy neuvažoval ani já, ani oni. Koneckonců u toho balíčku zveřejnili ideový návrh a uvidíme, jak bude vypadat realizace. Nebudu šetřit kritikou, pokud se ukáže, že spousta těch věcí byla řečena, ale nebude realizována.
Do evropských voleb byste ale kandidovat chtěl, ne?
Svůj návrat do politiky jsem nikdy nevyloučil. Ale není to něco, co bych toužebně zítra vyhlížel a co bych musel mít za každou cenu. Nechávám tomu volný průběh. O nabídkách, které padly vůči mé osobě, přemýšlím. A omlouvám se, ale nerad přemýšlím nahlas. Až to budu mít promyšlené, tak vám to řeknu.
Není to žádná reforma
Exprezident Václav Klaus označil konsolidační plán za klasický úsporný balíček, který se ale prodává jako reformní čin, čímž dochází k mystifikaci veřejnosti. Jak to vidíte vy?
Reformní čin to není. Není to reforma. Je to sada úsporných opatření. Ale je to velmi významný čin. Je to první krok, vláda musí ve snaze ušetřit pokračovat. Pokud opravdu zrealizuje to, co zveřejnila, a nepoleví v tlaku na úspory, tak to může být zásadní změna trendu. Problém ve státním rozpočtu je tak obrovský, že ho nemůžete spravit z roku na rok. Ale právě ten zlom v trendu je důležitý. Akorát balíček se týká let 2024 a 2025. Ještě bych velmi rád slyšel, jak chtějí dodržet letošní, už tak obrovský deficit. Protože pokud nebudou ještě v letošním roce realizovat úspory, tak nemají šanci deficit udržet. A pokud své konsolidační úsilí začnou tím, že vysoce překročí schválený deficit, tak to úsilí ztratí na své věrohodnosti.
Jak to podle vás mohou udělat?
Může se jim to povést jen tak, že neutratí všechny schválené výdaje. Nemůžou zkrátka utratit všechno, co jim Sněmovna schválila. Je tam poměrně velký prostor na úspory v běžných výdajích, v jednotlivých dotačních titulech. Tam nezbývá nic jiného než plošné škrty. Chápu, že v konsolidačním balíčku k plošným škrtům přistoupit nemohou, protože mají své priority. A je to správné, vláda musí mít priority. Ale v letošním roce musí mít jedinou prioritu: Ušetřit. Těch stran je pět a žárlivě se střeží, aby se jedné neškrtalo víc než druhé. To je politická realita a bylo to tak vždycky. Nezbývá nic jiného než říct: Všichni z těch provozních výdajích musíte škrtnout – 5, 10, 15 procent. Když tohle neudělají, nemají šanci deficit dodržet.
Vznikl problém, se kterým se dnes ministr financí potýká, přičemž ministr financí si ho do jisté míry způsobil sám.
Dává vám smysl, že ODS v roce 2021 odhlasovala s hnutím ANO zrušení superhrubé mzdy? Teď ty peníze nemají a i kvůli tomu vlastně musel vzniknout konsolidační balíček.
Zrušení superhrubé mzdy by nevadilo. Vadilo zrušení superhrubé mzdy, které snížilo příjmy státu zhruba o 100 miliard, aniž by někdo proporčně snížil výdaje státu. Problém je, že při zrušení superhrubé mzdy poslanci ODS spolu s SPD a ANO na návrh Babiše zničili pravidla zákona o rozpočtové odpovědnosti. Ten držel vládu v jakýs takýs mantinelech odpovědného hospodaření. O ta pravidla jsme kdysi bojovali s poslanci ODS rameno vedle ramene. Kdyby to Babišovi nepodpořili, tak by jeho vláda musela o 100 miliard snížit výdaje, když snížila příjmy. A tak vznikl problém, se kterým se dnes ministr financí potýká, přičemž ministr financí si ho do jisté míry způsobil sám jako předseda poslanců ODS, když ničil ta pravidla.
V rozhovoru pro iDnes jste řekl, že byste sazby DPH udělal jinak a nedělal byste to teď. Jak by to vypadalo?
Když přistupujeme k jakýmkoliv opatřením, musíme si položit otázku: Co je náš největší nepřítel? Náš největší nepřítel je inflace, to vám odpoví všichni napříč politickým spektrem, a mají pravdu. Neměli bychom dělat opatření, která inflaci administrativně podporují. A zvýšení DPH je typický příklad, který administrativně zvyšuje inflaci. Kdyby bylo po mém, krok sjednocení do dvou sazeb bych odložil. Dvě sazby jsou lepší než tři, to je systémově správně. Ale počkal bych na období, až inflace odezní a zjednodušení DPH bych udělal tak, aby bylo finančně alespoň neutrální.
Dát do balíčku snížení DPH, protože se fakticky jedná o snížení – inkaso bude o 7 miliard nižší –, a utržit za to nakládačku a ztrátu politických bodů, to tu ještě nebylo. Nám všem nadávali a neměli nás rádi, když jsme zvyšovali DPH a získávali tak do státního rozpočtu peníze navíc. Tak to bylo něco za něco. Potřebovali jsme větší příjmy a vybrali jsme je od lidí a lidé nám za to nadávali. To je fér. Nechat si nadávat za to, že jsem snížil DPH, to tu ještě nebylo a to mě mrzí.
Je to školácká chyba?
Kdo jsem já, abych mohl říkat, že je to chyba. Jen na to koukám a říkám si, že je to škoda. Oni snížili daň a dostali za to nakládačku.
Dávají vám ty sazby smysl? Máme tři sazby na časopisy, noviny a knížky.
Dochází k zjednodušení, to mi smysl dává. Samozřejmě u některých sazeb, jak je vláda navrhla, logiku nejsem schopen najít. To, co říkáte, je typický příklad. Sazby nula na knihy, 12 na časopisy a 21 na noviny jsou nehájitelná hloupost. Upřímně lituji každého, kdo to hájit má. Důležité ale je, aby vláda dokázala balíček prosadit vcelku a vydržela ten tlak. Aby se jí balíček nerozmělnil pod rukama. Pokud v takovýchto detailech, které nejsou logické, ve sněmovní diskuzi dojde ke korekci, tak to bude správný krok.
Vláda nemůže vymýšlet salámovou metodou dobro pro obyvatele.
Hodně apelujete na to, aby vláda neustoupila tlaku odborářům. Neměla by ale vést sociální dialog, aby nedošlo k úplnému rozkolu ve společnosti?
Vláda jednat musí a nepochybuji o tom, že bude seriózně jednat. Poslední tripartita trvala čtyři hodiny. Co se dělo? Vedl se sociální dialog. Celková vůle je ušetřit v příštím roce 94 miliard. Pokud dojde k menším úpravám benefitů, sazeb DPH, je to běžný proces, který to zkvalitní. Ale pořád musí být vůle srazit deficit v příštím roce o 94 miliard. Vyděsil jsem se, když vláda jeden den slavnostně vyhlásila snížení o 94 miliard a den poté vystoupil ministr práce a sociálních věcí s tím, že zvýší rodičovský příspěvek. Domníval jsem se, že ta věc je vyřízená, že o ni diskutovali a zvýšení neprošlo. Pokud ho teď chtějí diskutovat zvlášť, tak musejí říct, co proporčně k tomu rodičáku škrtnou. Protože jestli si takhle salámovou metodou budeme vymýšlet dobro pro obyvatele, tak jsme si řekli 94 a na konci roku to bude 0.
Nahraje podle vás konsolidační balíček a jeho důsledky po příštích sněmovních volbách k návratu Andreje Babiše k moci?
Obava z volebního výsledku nesmí být pro žádného politika důvodem, aby neudělal správnou věc. Pokud někdo chápe jako prioritu číslo jedna v politice být znovu zvolen, nemá v ní co dělat. Vůbec si nemyslím, že na tom vláda může ztratit zásadní politické body. Voliči opozice jí to budou vyčítat. Ale mě berte jako typického voliče koalice Spolu, který si zoufal, a koalice ztrácela jeho důvěru, protože neudělala žádnou změnu. Byla nesmírně váhavá, uchylovala se k populistickým krokům jako třeba pětitisícovce na dítě. To nemělo nic společného se sociálním smírem, na který se vláda vymlouvala. Bylo to pokračování v Babišově politice. A voliči mého typu si zoufali, že nevidí akceschopnost a rozhodnost. Pokud teď vláda předkládá něco, co má hlavu a patu a bude to energeticky prosazovat a srozumitelně vysvětlovat, může se důvěra vládě vrátit.
Jenže Fialův kabinet má podle průzkumů nejnižší důvěru od dob Nečasovy vlády. Nesrazí to úplně na kolena vaši TOP 09?
Nechci se smířit s tím, že společnost je nároková a pokud si chci udržet důvěru voličů, musím si půjčovat a zasypávat je penězi. To je politika, kterou by neměl dělat nikdo a je to politika neodpovědná. Že za Babiše sklízela své plody, je smutný fakt. Ale to není důvod, aby to odpovědní politici dělali stejně. Věřím, že volby se dají vyhrát odpovědnou politikou – když lidem vysvětlíte, že jde o peníze nás všech. A že když se chováte jako Babiš, nemůže to skončit jinak, než že budou nedostupné i ty životně důležité veřejné služby, které od státu chceme.
Pekarová: Dělají ze mě čerta, ale zlá nejsem. Mí kritici jsou plní zášti a frustrace
Od svých politických rivalů si šéfka Sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová nejednou vyslechla, že je zlá. „Svým dosavadním životem jsem snad projevila, že to tak není,“ odmítá nařčení v rozhovoru pro web CNN Prima NEWS. Mluvila také o tom, že vláda nedělá škrty s potěšením, či o své cestě na Tchaj-wan.
Přesto, nemůžou škrty znamenat konec pro TOP 09?
Z mého pohledu by pro TOP 09 byla konečná, kdyby definitivně rezignovala na rozpočtovou odpovědnost, na svůj existenční programový pilíř. To je důvod, proč vznikla. Jsem rád, že nerezignovala.
Není TOP 09 osobnostně vyprázdněná?
Je tam řada osobností. Zrovna před pár dny si mě na téma rozpočtové politiky vlády pozvali na besedu mladí lidé z TOP týmu. Byl jsem velmi mile překvapen, kolik je tam chytrých lidí, kteří si uvědomují všechny souvislosti a problematiku financování státu. Samozřejmě, že jim chybí zkušenosti. Ale to, že vám chybí zkušenosti, je jeden z mála handicapů, který je den ze dne lepší. Jsou tam srdcaři. To zázemí jsem tam viděl.
Co vaše vztahy s Markétou Pekarovou Adamovou? V rozhovoru mi o vás řekla: „Když byl ministrem financí, tak úsporné kroky dělal. Ale právě z toho se musíme poučit. Udělal jich příliš mnoho a příliš škrtil výdaje. Vrátilo se to v určité míře v delší krizi, které se bývalo dalo vyhnout. Škrty navíc tehdy nedokázal dostatečně jasně obhájit před veřejností.“ Jak se vám to poslouchá?
Paní předsedkyně z nějakého důvodu převzala celou řadu argumentů tehdejší sociálnědemokratické opozice a pana odborového předsedy Středuly. To byly jejich argumenty. Společně s paní předsedkyní jsme jim kdysi čelili. Proč některé ty argumenty, které jsou zjevně nepravdivé, převzala, nevím. To se musíte zeptat jí.
A co se stalo? Kdysi jste ji prosazoval jako předsedkyni TOP 09.
Jsem bývalý předseda TOP 09 a nepřinutíte mě, abych hodnotil své nástupce.
Mě by spíš zajímal vztah mezi vámi. Kdysi jste ji chtěl jako svoji nástupkyni, ona odmítla. Potom vaše vztahy ochladly.
Chcete-li ode mě, abych rozebíral osobní vztahy s jakýmkoliv vládním politikem – znám je skoro všechny a s většinou si tykám – tak se namáháte zbytečně. V tuto chvíli platí jediná věc: Po 18 měsících se konečně rozhoupali k nějakému kroku, který dává smysl, který chci podporovat a doufám, že se jim nerozdrobí pod rukama a neuhnou. Tečka.
