Těsné odvolání předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka z širšího vedení strany probíhá v praxi krásně na pirátský způsob. Členové strany se on-line vyslovili, předsednictvo to vzalo na vědomí a coby důkaz respektu k vnitrostranické demokracii Michálka podrželo a jím navržený plán rámcově přijalo. Řeči se vedou, činy se počítají...
Důvod rebelie bukanýrské posádky, kterou z milosti vzala na palubu vládní válečná loď, je jednoduchý. Michálek chtěl dát více pravomocí šéfovstvu – Republikovému výboru. Teď má řadu pravomocí, z nichž nejdůležitější jsou pravidla pro kandidátky – sladký to liz, k němuž se předvolební pílí sršící členové snaží dostat v každém politickém útvaru. A je jedno, jestli si říká strana, hnutí, spolek nebo parta.
ČTĚTE VÍCE: Vláda si jde pro volební triumf, říká ekonom. Do roku 2025 stihne ozdravit veřejné finance
Ty tam jsou doby, kdy měl člověk na srazu Pirátů pocit, že přišel do kolejní místnosti plné sympatických lidí, nadšenců, kteří politiku řeší jen do té chvíle, dokud je to příjemné, vhodné a užitečné. Zatímco členská základna ještě stále klokotá a pamatuje si pochody s kapitánem harmonikářem Ivanem Bartošem, ostatní se navlékli do obleků a stali se funkcionáři. Plus část vyvolená se živí na státním – zhruba čtvrtina z necelých 1 200 členů. Staré heslo z kampaně „Pusťte nás na ně“ zní jako povel k útoku na vlastní.
O rozbrojích mezi poslaneckým klubem, partou tří ministrů při síle čtyř poslanců, bukanýry přisátými na tučný státní struk v holportu s ostatními aparátčíky na straně jedné a zbytkem členů volajících po staré alternativě boji s dinosaury na straně druhé se ví dávno. Vše v klubku hadů vyhřezlo nyní, kdy se pirátský straník svému spolustraníku stal vlkem a plazi se snaží uštknout navzájem. Vývoj dobře známe z jiných tradičních stran, mezi něž se část bafuňářská i Michálkovým návrhem podporovaným zbytkem vedení zařadila.
I přesto zatím mají Piráti na vládní stranu celkem dobré preference – jen čtvrtinové v porovnání s nejsilnějším opozičním hnutí ANO. Předvedli ale něco zásadního, co by zlepšilo život v České republice?
Tisíce slibovaných bytů ministrem pro místní rozbroj Bartošem si neužili zatím ani Ukrajinci, kteří je měli mít k dispozici před Čechy. Ze slibovaných zhruba 26 miliard na bydlení nakonec bylo 860 milionů, z nichž se využila přibližně půlka, jak informuje web E15. Ministr Šalamoun připomíná ranní rosu – objeví se a zmizí. Ministr zahraničí Lipavský se trošku zlepšil i vlivem poradců, ale vliv na náš blahobyt má minimální. Poslanecký klub moc nepřispěl – valorizovanou rodičovskou neprosadili, rádoby protikorupční boj zavánějící bonzáctvím bledne ve světle straníků živících se na státním, občerstvení a kobercích na Bartošově resortu.
Zkrátka a dobře Pirát Pirátu vlkem aneb Cesta k tradiční straně bukanýrské. Bude voliče dalším bafuňařením ještě černobílá vlajka lákat a nahradí morální panika výtlak lodi, která se sama potápí?