Už za měsíc občané dvaceti sedmi členských zemí rozhodnou o nových poslancích Evropského parlamentu. Toto hlasování je u nás bráno jako podřadné, pravidelně se ho účastní méně než třicet procent oprávněných voličů. Ale zdání klame. Ve skutečnosti se o naší budoucnosti rozhoduje daleko více v Bruselu než v Praze. Je proto důležité „být u toho“.
Proč tak moc záleží na tom, aby počátkem června k urnám přišlo co nejvíce lidí? Zkusím to krátce vysvětlit. Jako první věc je třeba si uvědomit, že přes Evropský parlament (EP) prochází veškerá legislativa, bez jeho souhlasu nemůže ani Evropská komise, ani Rada (v níž hlasují zástupci vlád) prosadit nic. Cokoli se v Unii navrhne, může EP buď zcela zastavit, či aspoň upravit.
ČTĚTE TAKÉ: Incident před studiem: Názory Rakušana jsou na zabití, řekl Klaus. Ministr si to nenechal líbit
A jaké zásadní věci se právě nyní v Evropské unii řeší? Vyberu tři, o kterých se nejvíce mluví. A to proto, že zásadně ovlivňují naše životy. Přičemž česká vláda ani Parlament už s nimi nemohou nic dělat, jakmile jsou schváleny na úrovni EU, jsme povinni se příslušnými směrnicemi a nařízeními řídit. Jde o Zelený úděl, migrační pakt a omezování svobody projevu.
Proč jsou tyto tři politiky tak důležité? Protože ohrožují hlavní výhody, kvůli kterým jsme před dvaceti lety vstupovali do Evropské unie. Jde o svobodu, bezpečí a prosperitu. Dočkali jsme se jich, pokud se nám však v EU společně nezdaří „otočit kormidlem“, dostaneme místo nich cenzuru, terorismus a bídu. Ne zítra, ale jednou jistě. Ještě to však máme ve svých rukách. Jednejme!
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Zelené peklo
Většina v Evropské unii už patnáct let dává najevo, že snižování emisí za každou cenu je pro ni víc než životy a blahobyt občanů. Hloupá klimatická politika drasticky zdražuje energie, zavádí nové regulace a byrokratické povinnosti a tím vším ničí konkurenceschopnost průmyslu. Navíc je to k ničemu, vždyť samotná Čína vypouští čtyřikrát více CO2 než celá EU.
Pekingští komunisté každý rok zvyšují emise rychleji, než je my dokážeme snižovat, takže globálně rostou rychlým tempem. Zato evropská ekonomika upadá. Když jsme vstupovali do Unie, tvořila největší trh na planetě s podílem 30 % na světovém HDP. Po patnácti letech zelených experimentů jsme až na třetím místě s pouhými 15 %. Příliš vysoká cena za klima hysterii…
Migrační peklo
Dalším dokladem iracionálního jednání momentální většiny v EU je migrační pakt. Už od krize v roce 2015 přesně víme, co máme dělat. Jde o strategii „tří obranných zdí“: 1. zastavit migranty v zemích původu; 2. bojovat s pašeráky lidí; 3. dobře hlídat vnější, schengenskou hranici. Ale nic z toho se nám úplně nepovedlo, takže nelegálové proudí do Evropy dál.
Nový pakt sice mluví o posílení oněch tří „záchranných kruhů“, fakticky se ale soustředí na přerozdělení migrantů. Tato část je rozpracována precizně. Včetně mechanismů, jak každému přidělit určitý počet běženců a sankcí za jejich odmítnutí. Za devět let se nic nezměnilo. Opět většina vnucuje menšině migranty, o které nestojí. Pravda, nově se lze vykoupit, ovšem hodně draho…
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Sorry, už nejde jen o ekonomiku, rozčílil se Pospíšil. Zbytečný moloch, opáčil Mach v hádce o EU
Cenzurní peklo
Nakonec, ale ne v poslední řadě, vidíme v EU nepříjemné tendence k omezování svobody slova, myšlení a svědomí. Velké platformy jako Facebook, „X“, Google, Amazon, Apple jsou nuceny kontrolovat sdílený obsah a pravidelně podávat hlášení Bruselu, jak se vypořádaly s šířením „dezinformací a nenávisti“. Kdo tak neučiní, tomu hrozí mu vysoké pokuty.
K tomuto Zákonu o digitálních službách (DSA - Digital Services Act) přibude Evropský zákon o svobodě médií (EMFA - European Media Freedom Act). Zavádí tzv. rating obsahu, jenž se má svěřit i neziskovkám. Ty tak získají vliv, jak bude který web viditelný a mít přístup k penězům za reklamu. Přičemž tito hodnotitelé jsou často progresivisté, kteří trestají za konzervativní názory…
Referendum o budoucnosti
Zmíněné politiky se prosazují proto, že si je většina v Evropské unii přeje. My, Poláci, Maďaři, Slováci, jsme neustále v menšině a nemohli jsme je zastavit. Kdo říká opak, ten lže, neboť se obvykle rozhodují „kvalifikovanou většinou“, kdy nelze uplatnit právo veta. Pokud se nezmění postoje vlád v Německu, Francii, Španělsku a dalších zemích, budeme v Radě tahat za kratší konec.
Ale je tu ještě jedna možnost. Že síly, které jsou pro revizi Zeleného údělu i migračního paktu a odmítají cenzuru, budou mít navrch v Evropském parlamentu. Ten byl dosud zelený, rudý, levicový, nyní je šance, že zmodrá, bude konzervativní a pravicový. My sami to s 21 poslanci nezměníme. Ovšem lavina se sype v celé EU a my k ní můžeme přidat další kamínek.
Ano, dosud pevná skála evropského progresivismu se drolí. Volby do EP budou referendem – nikoli mezi českou vládou a opozicí, ale mezi zastánci a odpůrci momentálního směřování Unie. Kdo s ním souhlasí, vybere si Piráty nebo Starosty, kdo ho chce změnit, pro něj tu je dle jeho založení Spolu nebo ANO, kdo chce rovnou vystoupit, vybere si SPD či podobnou stranu.
Důležité je přijít volit. Evropský parlament ovlivní náš příští život více než ten český. A koalice jsou zde rozloženy jinak. V pohledu na směřování EU má paradoxně Spolu blíže k ANO než k Pirátům a STAN. Jde tu nikoli o stranické, leč o národní zájmy. Jistě, každý si pod tím představí něco jiného. Tím spíš dejte najevo svůj názor. Nebo za vás rozhodnou jiní…
