KOMENTÁŘ: Vojíne Babiši, opucujte mi boty aneb Prezident si plete politiku s Černými barony


Zdi Pražského hradu už zažily kdejakou legraci. Třeba legendární tiskovku prezidenta Miloše Zemana a premiéra Bohuslava Sobotky, která vstoupila do historie pod krycím názvem „Nastav si to, máš to obráceně“. A nebylo by asi překvapivé, kdyby se Sobotkovi dodnes zdály hrůzostrašné sny o holi, zlověstně ukazující směrem k mikrofonu. Ovšem další pokračování války, kterou Petr Pavel rozpoutal proti Strakově akademii, už vypjaté vztahy Zemana a Sobotky překonalo. A to jsme teprve na začátku.

„Vojíne Babiši, přišel jste pozdě na nástup. Za trest mi opucujete boty a třikrát oběhnete kasárna. Já vám dám, chodit mi pozdě.“ Zhruba tak by se dalo pojmenovat to, co se včera na Hradě ze strany prezidenta odehrálo. Pro nás, kteří situaci na vojně známe jen z filmů Černí baroni, Tankový prapor případně Copak je to za vojáka, je vystupování současné hlavy státu cennou sondou do fungování zelených struktur a jejich pohledu na svět.

Komentáře a glosy

Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.

Otázka ovšem je, zdali je taková zkušenost nevyhnutelná nebo snad dokonce nějak obohacující. Tím spíše, že politika není o frčkách a šaržích, ale o dialogu a následném hledání kompromisu. Bylo plné právo prezidenta Pavla vybrat si Babišovu vládu jako hlavní nástroj, jehož prostřednictvím si bude dělat svou (před)volební kampaň. Ale místy to vypadá, jako kdyby se to už i samotnému Hradu začalo lehce vymykat z rukou.

ČTĚTE TAKÉ: Špinavý signál z dob StB, tepe opozice Babiše za pozdní příchod. Záměr, zní v Pavlově okolí

Schůzka prezidenta s premiérem vzešla z popudu Petra Pavla. To on se chtěl sejít, on po vládě něco chtěl. Pokud tedy iniciuji setkání a druhá strana mě požádá o lehký časový posun, měl bych být schopen vyjít vstříc. Nevyjdu-li vstříc a ještě ke všemu premiéra velitelsky pokárám před nastoupenou jednotkou – tedy pardon, před zraky novinářů – je o osudu jednání předem rozhodnuto, respektive je prakticky zbytečné, aby se vůbec ještě konalo.

Takhle úvodní „icebreaker“ fakt nevypadá. Andrej Babiš zase dal svým pozdním příchodem najevo, že z jeho pohledu by žádná schůzka ani být nemusela, jelikož zahraniční politiku určuje vláda, nikoli hlava státu. Včerejší prezidentská šaráda tak byla užitečná asi jako flinta se zalitou hlavní, neboť, řečeno slovy jiného věhlasného vojáka, Josefa Švejka, se „obě strany zakopaly v předem připravených pozicích“.

Situace přitom vůbec není tak složitá, jak by se mohlo zdát. Pavel je nejvyšší ústavní činitel a zároveň je to on, kdo zbytečnou a místy až směšnou válku s vládou rozpoutal. Do třetice je to pak také on, kdo chce být součástí vládní delegace na summit v Ankaře. Z výše uvedeného je tedy vcelku jasné, že tím, kdo má v rukou klíč k vyřešení vzniklé situace, je pouze prezident, který ovšem spíše jen přilévá další olej do ohně. Pavel vskutku nemůže očekávat, že Andrej Babiš bude leštit bagančata, běhat kolem kasáren a plnit rozkazy. A už vůbec nemůže čekat, že bude Babiš na setkání NATO riskovat nějakou podobně „humornou“ scénku, jaká se včera odehrála na Pražském hradě. Tohle je politika, ne Černí baroni!

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Nejsem a nikdy nebudu Pavlův podřízený. Babiš odmítl kritiku za pozdní příchod na Hrad