KOMENTÁŘ: Vysmívá se Brusel demokracii? Přístup EU k volbám v Arménii je absurdní
Arménie odolala a zvolila si proevropskou cestu. K evropským demokratickým hodnotám má ale stále daleko. Během voleb bylo hlášeno mnoho incidentů, někteří opoziční politici zase čelili trestnímu stíhání. Evropské unii to však zřejmě příliš nevadí.
V Arménii skončily parlamentní volby. Vítězem se stal stávající předseda vlády Nikol Pašinjan a jeho strana Občanská smlouva. Získali 49,9 % hlasů. Opoziční strana Silná Arménie podnikatele Samvela Karapetjana se umístila na druhém místě s 23,3 % hlasů a Arménská aliance exprezidenta Roberta Kočarjana na bronzové příčce s bezmála 10 % hlasů. Obě tyto partaje jsou otevřeně proruské.
ČTĚTE TAKÉ: Pojistka proti drahým palivům: EU schválila strop pro povolenky, ujednala ho Nerudová
Tyto volby se konaly během mimořádného politického napětí. Byly vnímány jako hlasování o budoucím směřování země - jestli se Arménie bude sbližovat s Evropou nebo se vrátí do orbity ruského vlivu. Vítězství prozápadního Pašinjana upevnilo proevropské směřování Arménie. Jenže směřování do EU automaticky neznamená, že země nemá problémy s demokracií. Průběh volební kampaně tento rozpor zřetelně ukázal.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Jen během hlasovacího dne arménský Vyšetřovací výbor zahájil 59 trestních řízení pro porušení voleb. Následující den tamní ministerstvo vnitra zveřejnilo oficiální údaje, které uvádějí, že během hlasování bylo zaznamenáno 619 hlášení o narušení voleb. Mělo dojít například k dvojímu hlasování, porušení tajného hlasování, maření volebního práva, podplácení voličů a zasahování do volebního procesu. Den po volbách bylo zadrženo 18 osob. Úřady prověřují dalších 322 hlášení o narušení voleb.
Velký počet problémů odhalila Nezávislá arménská volební pozorovatelská mise Independent Observer Alliance. Její pozorovatele navštívili převážnou většinu místností, v nichž voliči hlasovali. Pozorovatelé přitom zjistili různé problémy ve 44 % volebních místností. Jinými slovy, bezmála v každé druhé. A to vrhá stín na demokratické hlasování.
Hlasovat měli i mrtví
Arménská politická a legislativní občanská iniciativa Ajákve registrovala zmrtvýchvstání. Pozorovatelé si všimli, že se na některých seznamech voličů objevili zesnulí lidé. Takové příklady ukazují, jak blízko má Arménie ve skutečnosti k demokracii, respektive k postsovětským volebním pořádkům.
„Kampaň byla velmi konfrontační, poznamenaná rozdělující rétorikou a obviněními z kupování hlasů a dalších porušení volebního práva, což vedlo k četným trestním stíháním opozičních kandidátů a aktivistů,“ uvádí zpráva pozorovatelské mise Parlamentního shromáždění OBSE.
Zvláštní koordinátorka a vedoucí krátkodobé pozorovatelské mise OBSE Farah Karimiová k tomu dodala: „Míra zatýkání a stíhání opozičních představitelů přispěla k vnímání selektivní spravedlnosti, zatímco polarizovaný informační prostor, zákeřná rétorika, dezinformace a přetrvávající vnější tlak a vměšování podkopávaly demokratickou odolnost Arménie a integritu veřejné debaty.“
Čtěte také
Arménské úřady musí odpovědět na otázku, jak objektivní jsou obvinění z tlaku na opozici. Pokud se však podíváme na prostá čísla, vidíme, že samotná arménská prokuratura uvádí, že za posledních pět měsíců bylo zahájeno 210 trestních řízení souvisejících s volbami a trestní stíhání bylo zahájeno proti 349 osobám.
Protikorupční výbor informoval o 194 zatčeních v posledních týdnech kampaně, z nichž 84 osob je ve vězení nebo domácím vězení na základě obvinění z kupování hlasů. Opozice tato obvinění popírá. Jako zázrakem však mezi stovkami zadrženými není ani jeden zástupce provládních sil.
Zprávy o pokusech opozice mobilizovat arménskou diasporu nelegálními metodami se setkaly s velkým ohlasem v mezinárodních médiích. Koncem května agentura Reuters informovala, že Kreml má zvažovat možnost vyslání ruských Arménů do Arménie, aby volili Pašinjanovy oponenty.
Absurdní postoj EU k Arménii?
V den voleb Zareh Sinanjan, zastávající klíčovou funkci hlavního komisaře pro záležitosti diaspory v úřadu předsedy vlády Arménské republiky, sdělil, že Arméni žijící ve Francii čelili telefonátům z Ruska. Byli vybízeni, aby přijeli do vlasti a podpořili konkrétního kandidáta. Politická mobilizace se v tomto případě opírala nejen o tradiční agitační kampaň, ale také o úplatky a nátlak. To je dalším důkazem toho, jak daleko od demokratických standardů byly metody arménských politických sil v těchto volbách.
Už proto se postoj Evropské unie k Arménii jeví jako naprosto absurdní. Konkrétně 8. června předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová blahopřála Pašinjanovi k vítězství. „Velmi si vážíme našeho partnerství s demokratickou Arménií, která se stále více přibližuje Evropě,“ uvedla šéfka Unie. Buďto zavírá oči před zjevnými volebními podvody, nebo slovo demokracie používá jako výsměch.
Čtěte také
Jenže demokracie není pouhá volba mezi Evropou a Ruskem. Je to rovněž spravedlivá soutěž. Převaha principů a norem nad osobními názory. A rovněž i volby bez pronásledování opozice a bez tlaku na voliče v boji o hlasy.
V tomto případě má, jak se zdá, geopolitika navrch. Evropská komise místo nestranného hodnocení voleb oznámila, že Arménii poskytne přes 50 milionů eur pomoci a poskytne řadě arménského zboží bezcelní přístup na unijní trh. Pro EU je dnes geopolitický obrat Jerevanu mnohem důležitější než stav arménské demokracie. Tento přístup znehodnocuje samotnou myšlenku evropských standardů. Pokud je Brusel připraven označit jakoukoli zemi, která se distancuje od Ruska, za demokratickou, pak demokracie pro EU není důležitou a systémovou hodnotou, ale fangličkou geopolitické loajality.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Spor ve studiu. Pavel není politik, řekl Bžoch. Macinka je kindermanažer, rýpl si Krutílek
Jiří je český politolog, rusista a novinář žijící od roku 2007 dlouhodobě v Moskvě. Již několik let spolupracuje s redakcí CNN Prima NEWS.
