V politice i v životě platí slova písně Voskovce a Wericha, „jednou jsi dole, jednou nahoře“. Ještě v březnu 2017 byl Dominik Feri „nadějí Evropy“. Alespoň tak to viděl vlivný německý deník Die Welt, který Feriho zařadil mezi 11 politiků, kteří prý mohou zachránit Evropskou unii před krizí, do níž se dostala. Přesně o pět let později (shodou okolností také v březnu), obvinila policie Feriho ze znásilnění. Další rok na to už stojí před soudem. Z vrcholu na nulu za pět let.
Mladý nadějný komunální politik s velkým počtem sledujících na sociálních sítích. Zdálo se to jako dobrý nápad udělat z tehdy teprve jednadvacetiletého studenta práv a influencera jednu z vycházejících politických hvězd. Do Poslanecké sněmovny se ostatně dostal z chvostu kandidátky díky preferenčním hlasům. Dobře zapamatovatelný vzhled, názory více než konvenující současnému levicově-liberálnímu mainstreamu a ani úspěch u voličů na sebe nenechal dlouho čekat. Jenže pár let uteklo a přišel pád.
Ne zrovna uhlazené chování k ženám, masivně povzbuzené pocitem „já jsem ta velká hvězda“, si vybralo svou daň. Jak hluboký a bolestivý ten pád nakonec bude, zatím nevíme. Ale už teď je to „maso“. Ze zachránce Evropy je rázem sexuální predátor, od kterého dávají ruce pryč i ta média, která ho ještě před lety vynášela do nebes. O vlastní straně ani nemluvě.
ČTĚTE TAKÉ: KOMENTÁŘ: Rakušan versus Dorota Máchalová aneb Kniha hříchů hnutí STAN
Podobnou situaci jsme tu už zažili. Tehdy se psal rok 2011 a svou, eufemisticky řečeno, chvilku slávy si užívala poslankyně za Věci veřejné (VV) Kristýna Kočí. Z té se v šestadvaceti letech stala nejen členka parlamentu, ale dokonce předsedkyně poslaneckého klubu VV. A pro nezasvěcené dodejme, že předseda klubu není jen tak leckdo. Je to dost možná druhá nejdůležitější funkce po předsedovi strany, naprosto klíčová figura každé parlamentní partaje.
Blesková politická kariéra v mladém věku si i tady vybrala svou daň – sláva a záře reflektorů jí stouply do hlavy a výsledkem byla nahrávka, na které Kočí bohorovně a se slovníkem à la čtvrtá cenová rozkrývala politické pozadí vlády i VV. Jen co se nahrávka dostala do médií, byla image distingované mladé politické naděje nenávratně pryč. A místo toho zůstal jen trapas, ostuda a bleskový politický sešup.
John Lennon kdysi řekl: „Nevěřte nikomu, komu je přes třicet.“ Když vezmeme jako příklad někdejší kauzu poslankyně Kočí a nyní soud s Dominikem Ferim, chtělo by se skoro říci, že do politiky by naopak neměl chodit nikdo, komu je pod třicet.
Mladické nadšení je sice hezká věc, ale nemůže to být ta jediná deviza. Když se do politiky vrhne nevyzrálé děcko bez životních zkušeností, kterému sláva stoupne vysoko do hlavy, skončí to v lepším případě tím, že bude mít z ostudy kabát a na několik let bude vyřazeno z veřejného života. V horším případě to skončí až před soudem.
