KOMENTÁŘ: Rakušan versus Dorota Máchalová aneb Kniha hříchů hnutí STAN

„Bylo nebylo jedno peklo. A v tom pekle měli váhu. Pro tuhle váhu nebylo důležité, jak je kdo těžký, ale jak kdo hřešil.“ Kromě váhy měli v pohádce také knihu hříchů, kam se všechna provinění zapisovala. My sice takové pekelné vynálezy nemáme, ale největšího hříšníka současné vlády dokážeme celkem hladce určit i bez nich.

Vlastně je to docela zajímavá situace, kterou asi žádný český komentátor nepředvídal. Kdyby se po sestavení pětikoaliční vlády tipovalo, která ze stran se stane nejslabším, nebo chcete-li nejproblematičtějším článkem kabinetu, vsadila by si většina lidí nejspíše na Piráty. A kdyby se stejná tipovací soutěž vypsala na to, který ministr jako první novou vládu opustí, byl by zase jasnou volbou ministr zahraničí Jan Lipavský. A vida! Nebyli to Piráti a nebyl to Lipavský. Byli to STAN a byl to také ministr školství Petr Gazdík. No a nyní je druhým odcházejícím ministrem opět „staňák“, opět ministr školství, Vladimír Balaš.

ČTĚTE TAKÉ: KOMENTÁŘ: Pekarová propíchla Kalouskovi balónek aneb Komplikované vztahy s „ex“

Za rok a čtvrt fungování Fialovy vlády tu máme už třetího ministra, který odchází. Tři – z toho dva za hnutí STAN. Samozřejmě, že odchod Balaše ze zdravotních důvodů je něco docela jiného než rezignace jeho předchůdce Gazdíka kvůli napojení na problematické figury z kauzy Dozimetr. Ale je to zkrátka další nepříjemnost, kterou musí STAN řešit. Další problém, který nepřidá ani na renomé, ani na preferencích.

Přitom kauzy Starosty pronásledují prakticky už od parlamentních voleb, a to nebývale intenzivně. Všechno začalo kyperským podnikáním zvažovaného kandidáta na ministra Věslava Michalíka, dále podivnými kyperskými sponzory a pokračovalo „levárnou“ Jana Farského, který kandidoval na poslance, ačkoli dobře věděl, že má vycestovat na stáž do USA. Pak přišla již zmiňovaná kauza Dozimetr, slepičáci, kokain v konspiračních bytech a rezignace ministra Gazdíka. Do toho měl europoslanec a významná tvář hnutí Stanislav Polčák malér, když si za právní služby obcím v kauze Vrbětice řekl o tučnou odměnu (o maléru, který mu přinesly vazby na „Dozimetraře“ ani nemluvě). Ke všemu se další ministr za STAN Jozef Síkela zapsal do povědomí jako jeden z nejméně kompetentních ministrů vlády, když v době energetické krize nedokázal obstojně komunikovat s veřejností, a ještě navíc radil velkým firmám, že se mají tvářit jako malé, a obcházet tak stát.

Jen co se zdálo, že už je STAN z nejhoršího venku, přijde pan ministr a šéf hnutí Vít Rakušan s geniálním nápadem umístit na zchátralou budovu Ministerstva vnitra pytel na mrtvoly s obrázkem Putina a za tento umělecký počin utratí z veřejných peněz více než 70 tisíc korun. Následně ještě nechá toto „dílo“ hlídat policií – což pro daňové poplatníky rovněž nebylo grátis. Nedlouho poté přišel Rakušan s dalším skvělým záměrem, aby u nás nebyly dva volební dny, ale pouze jeden – což by přineslo jen jediný hmatatelný efekt: skokové zvýšení chybovosti při sčítání hlasů a tím i snížení důvěry občanů ve volby jako takové. Jen co veřejnost trochu pozapomněla na pytel s Putinem nebo na nesmyslné návrhy ohledně voleb, přispěchal ministr Rakušan s kontroverzním plánem na rušení poboček České pošty a rozprodávání jejího majetku, kterýžto krok vyvolal vlnu nevole i uvnitř samotného hnutí STAN. No a minulý týden, jak už bylo řečeno, přibyl i odchod druhého staňáckého ministra.

Rok a čtvrt fungování Fialovy vlády, rok a čtvrt plný kauz a fatálních politických přešlapů hnutí STAN i jeho šéfa. Rok a čtvrt, během něhož se ukazuje, že druhý nejsilnější vládní subjekt je zároveň největší Achillovou patou celého kabinetu.

Skoro to vypadá, že pod Rakušanovým vedením se z knihy hříchů hnutí STAN stala pořádná bichle s úctyhodným počtem neveselých kapitol.

S trochou nadsázky můžeme říci, že až bude Vít Rakušan za nějakou dobu skládat politické účty a stoupne si na tu pověstnou pekelnou váhu, budou ještě čerti se slzou v oku vzpomínat na Dorotu Máchalovou.