Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka zůstane nadále ministrem práce a vicepremiérem vlády, to je teď takřka jisté. A to i přes podezření, že měl nabídnout bývalému řediteli Úřadu práce Viktoru Najmonovi „odstupné“ za to, že v tichosti odejde. Kauza zjevně nijak nevzrušuje jak vládní představitele, tak ani většinu české mediální scény.
Opoziční hnutí ANO sice ze všech sil vyzývá k Jurečkově rezignaci, k čemuž by za normálních okolností podobná kauza skutečně mohla směřovat, ale jsou to právě politici kolem expremiéra Andreje Babiše (ANO), kteří si mohou pogratulovat za výrazné pokřivení politické kultury v Česku. Neustálým bagatelizováním kauz svého šéfa a dalších lidí v hnutí vytvořili nové precedenty a dnes se tak nemohou divit, proč nebude Jurečkův případ za pár dní zřejmě nikoho zajímat.
ČTĚTE TAKÉ: Jurečkova kauza? Typický dvojí metr, tepe vládu Nacher. Nic trestného nevidím, říká Kohajda
„Je to typický dvojí metr. Zkuste si představit, kdyby se to stalo za předchozí vlády – byla by to obří kauza. Možná by začaly i demonstrace,“ komentoval situaci ve vysílání CNN Prima NEWS poslanec za ANO Patrik Nacher. Skutečně se jedná o dvojí metr, ten však Nacher a spol. pomáhali v posledních letech vytvářet. Před deseti lety přitom v Česku panovala jiná politická kultura.
Podívejme se například, jak se řešily politické kauzy v době, kdy vládl poslední předbabišovský kabinet. Zjistíme totiž, že ministři během vlády premiéra Petra Nečase (ODS) odcházeli kvůli aférám, které by se dnes zřejmě přešly bez větší pozornosti.
Odklonění peněz či vila na Floridě
Takřka legendární byl například odchod někdejšího ministra průmyslu za ODS Martina Kocourka. V roce 2011 musel vysvětlovat, kde se na účtu jeho matky vzalo 16 milionů korun. Svou odpovědí se zapsal do dějin: „Veškeré prostředky jsou moje, rodinné či historické. Svěřil jsem je do správy Key Investments proto, abych je odklonil od případných problémů s mou složitou situací v roce 2008 (složitou situací myslel svůj rozvod, pozn. red.).“ Nejenže musel z vlády odejit, ale výraz „odklonit“ se stal slovem roku 2011. Musel by rezignovat dnes?
Nečasův ministr kultury Jiří Besser za TOP 09 zase musel kabinet opustit poté, co ve svém daňovém přiznání neuvedl, že spoluvlastní byt ve vile na Floridě s Pavlem Hráchem, který byl odsouzen za korupci. Musel v roce 2011 odejít, přestože tvrdil, že se sám žádného korupčního jednání nedopustil. Stačilo by to na konec ve vládě také v dnešní době?
Podobně jako u Jurečky se i kauza ministra životního prostředí za ODS Pavla Drobila týkala nahrávky ze schůzky. Vše začalo odvoláním ředitele Státního fondu životního prostředí Libora Michálka. Ten následně předal médiím nahrávku, na které ho Drobil měl nabádat ke zničení důkazů o korupci. Článek vyšel na webu iDnes.cz 15. prosince 2010 a ještě ten stejný den ministr rezignoval. Nezaútočil by dnes raději na údajnou neschopnost pana Michálka, podobně, jako to udělal právě Jurečka?
Pokřivení politické kultury hnutím ANO
Příchodem Andreje Babiše do politiky se však začala politická kultura v Česku rychle měnit, a to především tím, že sám předseda hnutí ANO byl zatížen mnoha kauzami. Například kvůli jeho vstupu do vlády musel být změněn lustrační zákon, aby ho jako ministr neporušoval, protože byl zaregistrován jako agent komunistické tajné služby. Přestože ještě v roce 2017 skončil jako ministr financí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) kvůli kauze s daňovými dluhopisy či údajným úkolováním novinářů, bylo to naposledy, co ho nějaký skandál stál politickou funkci.
Velkou část jeho politické kariéry zatěžovala Babiše kauza kolem farmy Čapí hnízdo, ve které byl trestně stíhán a následně obviněn. Přesto setrvával ve funkci premiéra. Velkou politickou krizi vyvolal také údajný únos jeho syna na Krym, i ten ale bez větší újmy přestál. Z té doby pochází také památný výrok: „Já vám jenom chci říct, že nikdy neodstoupím. Nikdy. Nechť si to všichni zapamatují. Nikdy.“
Přestože byl nakonec počátkem letošního roku v kauze Čapí hnízdo osvobozen, dlouhé roky přehlížení trestně stíhaného či obviněného premiéra zkrátka výrazně obrousilo hrany vnímání veškerých politických kauz v Česku. Stejně tak například kauza „diáře“ Jaroslava Faltýnka s poznámkami o rozdělování veřejných zakázek, která jako by se skoro nestala.
Začneme vnímat politické kauzy jinak?
Dnes tak mohou politici hnutí ANO vystupovat proti současné vládě, vyzývat Jurečku k rezignaci a hovořit o dvojím metru. Jenže není pochyby, že jej svým přehlížením problémů Andreje Babiše pomohli sami vytvořit.
Je samozřejmě správné, že odvádějí opoziční práci a tepou vládu za podobné kauzy, pokud však chtějí přispět ke zlepšení politické kultury v Česku, musí začít aplikovat jednotný metr také na své politiky. To samé ale platí také pro vládní představitele, kteří by měli tlačit na Jurečku, aby všechny pochybnosti ohledně své kauzy vysvětlil. Kriticky by se k tomu měli stavět také novináři, přestože části z nich může být současná vláda sympatičtější než ta Babišova. Zkrátka a dobře, boj o demokracii a politickou kulturu nikdy nekončí a účastníme se ho všichni.