Komise zacílila na big tech. Ve hře jsou miliardy eur, na které by mohlo dosáhnout i Česko

Ostřelování amerických technologických služeb začalo. Evropská komise ve středu vyměřila společnostem Apple a Meta pokutu v celkové výši 700 milionů eur za nedodržování evropských zákonů. Může ale jít jen o předehru obchodní války mezi Evropou a Amerikou – hlavním želízkem v ohni je uvalení daně na technologické firmy. Ty se jejich placení dlouhodobě v Česku i zbytku Evropy vyhýbají. V Česku mohly firmy už roky platit do státního rozpočtu.

Evropská komise přišla s pokutami pro dvě velké technologické firmy, které patří mezi největší světové firmy zaměřené na technologie, tzv. big tech. Společnosti Apple hrozí pokuta ve výši 500 milionů eur za porušení pravidel nařízení pro obchody s aplikacemi, zatímco Meta čelí pokutě ve výši 200 milionů eur, oznámila komise ve středu.

ČTĚTE TAKÉ: Mrtví na Ukrajině jdou i za Trumpem, Rusko na svou stranu proti Číně nezíská, říká Žáček

Rozhodla tak na základě aktu o digitálních trzích (tzv. DMA), který platí od minulého roku. Jde o pravidla, podle nichž mají technologické společnosti působit na evropském trhu.

Nespravedlivé, komentuje Apple

Právě ten společnost Meta, která provozuje sociální sítě Facebook, Instagram nebo LinkedIn, podle komise porušila. Nerespektovala totiž pravidlo, že uživatel jejích aplikací musí vždy mít možnost volby. To znamená, že pokud například nechce sdílet svá osobní data, není k tomu nucen. Namísto toho ale Facebook nebo Instagram navádějí svoje uživatele, aby za nesdílení dat mezi aplikacemi Mety platili.

Apple na druhé straně svým zákazníkům nedával možnost stahovat si do iPhonů nebo iPadů aplikace jinak než skrze App Store. A přestože existovaly alternativy zdarma, Apple to podle komise svým zákazníkům zamlčoval.

Obě firmy se těmto nařčením brání. Argumentují tím, že komise se „snaží znevýhodnit úspěšné americké podniky“, jak podle serveru Politico uvedl ředitel Mety pro globální záležitosti Joel Kaplan. Společnost Apple následně komisi obvinila, že se na ni „nespravedlivě zaměřila“.

Firmy porušují zákony roky, říká Kolaja

Rozhodnutí komise ale není žádným velkým překvapením. Jednáním o správném dodržování pravidel americkými technologickými firmami se totiž zabývá již více než rok.

„Už v polovině minulého roku komise předběžně shledala, že společnosti Apple a Meta porušují některá pravidla stanovená v aktu o digitálních trzích,“ komentoval to na dotaz CNN Prima NEWS bývalý europoslanec za Piráty Marcel Kolaja, který se na vytvoření pravidel DMA podílel.

Akt o digitálních trzích sice vstoupil v účinnost teprve nedávno, nicméně američtí tech bros podle Kolaji překračují v Evropě zákony pravidelně, „například zneužíváním osobních údajů evropských občanů, za což také dostávají pokuty“.

EU je ale největším světovým trhem, a americké firmy jsou proto silně motivované na něm dále vydělávat – i pokud to znamená přizpůsobit se pravidlům států sedmadvacítky.

„Jedinou alternativou by bylo v Evropě služby nenabízet. Se 450 miliony Evropanů však evropský trh nabízí nejvíce potenciálních zákazníků ze všech jednotných trhů v celém demokratickém světě. Tudíž je těžko představitelné, že by firmy raději volily odchod,“ myslí si Kolaja.

USA dováží do EU výrazně víc služeb

Rozhodnutí ovšem přichází v politicky napjaté době, kdy na jeho pozadí probíhá spor mezi státy Unie a Spojenými státy o výši cel na dovoz produktů a služeb. Přestože Kolaja věří, že rozhodnutí nebylo záměrně učiněno v době turbulentních obchodních vztahů, jsou to právě technologické firmy, na které si evropské státy brousí zuby. Tedy v případě, že selžou jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Navzdory tomu, že Trump dlouhodobě argumentuje nevyrovnanou obchodní bilancí mezi Evropskou unií a USA, jsou to právě služby – do kterých technologické společnosti spadají – kde má Amerika navrch.

EU sice dováží do USA zboží v hodnotě zhruba 532 miliard eur, zatímco Amerika do Evropy exportuje „pouze“ za 333 miliard eur, jak ukazuje statistika Evropské rady, výrazný převis Ameriky je ale ve službách. EU do USA vyváží služby v hodnotě asi 319 miliard eur, ale USA do EU za 427 miliard eur – jde zejména o poplatky za užívání duševního vlastnictví nebo telekomunikační služby.

ČR nemá z Mety nic, přitom mít mohla

I když poskytování služeb ve všech státech EU představuje Metu nebo Apple významný byznys, nejenže zde nedodržují platné právo, ale ani neodvádějí žádné peníze do společné evropské kasy či do těch národních.

Přestože tak Češi platí Applu za jeho produkty nebo reklamy na Facebooku, Česká republika nemá z těchto transakcí ani korunu. Přitom mít mohla. Návrh zákona o digitální dani, který by na společnosti s obratem nad 750 milionů eur ročně zavedl daň sedm až osm procent, předložila ve sněmovně vláda Andreje Babiše v roce 2020. Prosadit se jej ale nepodařilo.

Současný ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v roce 2021 v rozhovoru pro deník Právo prohlásil, že dává přednost mezinárodnímu řešení, namísto zavádění pouze „české“ daně. To nicméně není tak snadné, jak se může zdát.

Ani dodržování práva, ani daňové odvody

Konkrétně společnost Apple v minulosti přesunula své příjmy související s duševním vlastnictvím mimo EU téměř bez zdanění, popisuje renomovaný think-tank Brueghel. Zisky z prodeje telefonů, notebooků a iPadů tak v zemích, kde se prodávaly, nebyly v minulosti z velké části zdaněny. Byly totiž zaúčtovány ve společnostech bez státní příslušnosti, jejichž příjmy nebyly zdaněny žádnou zemí v EU – včetně Irska, kde Apple má svou pobočku pro obchodování v Evropě.

Nízké daňové sazby v Irsku využívá také Meta a další technologické společnosti jako sociální síť X.

Irsko z těchto důvodů platilo dlouho za daňový ráj – až do loňského roku, kdy i v něm začala platit minimální 15procentní daň schválená všemi členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Hlavní irská pobočka společnosti Apple tak v roce 2024 přivedla do irské státní pokladny téměř 11 miliard eur, což výrazně přispělo k rekordnímu nárůstu daňových příjmů země, uvádí deník The Irish Times.

Ve stejný rok také Evropský soudní dvůr doměřil Applu daně z předcházejících let ve výši 13 miliard eur.

Jestli velké technologické společnosti plní své daňové povinnosti, ale řeší i samotné Spojené státy. Podle studie citované deníkem The Guardian odvedlo šest největších technologických firem v uplynulém desetiletí o téměř 278 miliard dolarů (244 miliard eur) méně na dani z příjmu ve srovnání se zákonnou sazbou pro americké společnosti dosahující stejných zisků.

Tříprocentní daň napříč EU šla k ledu

I když platí jen do jednoho rozpočtu, využívají ke svému podnikání celý jednotný trh Evropské unie – včetně toho českého. Do české pokladny tak proudí od těchto firem jen minimum příjmů, upozornil nedávno server Lupa.cz.

Komise proto už dříve navrhla zavedení tříprocentní daně z příjmů digitálních služeb pro velké technologické firmy, což by mohlo přinést až pět miliard eur ročně.

Přestože je téma zdanění technologických firem jedním z hlavních „klacků“, které podle předsedkyně komise Ursuly von der Leyenové EU na Spojené státy má, server Politico upozorňuje, že plán odpovědět na cla zdaněním Facebooku a jemu podobných má hned několik trhlin.

V EU chybí jasná podpora

První z nich je nedostatečná podpora mezi členskými státy. Ke schválení plošné evropské daně by bylo potřeba jednohlasné „ano“ od všech 27 členských států. Proti se momentálně podle Politica staví nepřekvapivě Irové – kteří ze současného stavu benefitují – a Němci.

V řadě evropských zemí navíc už digitální daň v nějaké podobě platí. Patří k nim například Španělsko, Francie a Itálie, ale také Polsko.

Další překážkou je, že EU jednoduše nemá alternativu. Služby, které jí poskytují americké firmy, jsou doslova nenahraditelné, a kdyby se z Evropy v nejčernějším myslitelném scénáři stáhly, Evropané by mohli přijít nejen o zábavu na sociálních sítích, ale také spoustu dat.

Hra o digitální daň se ale nehraje pouze na národní a evropské úrovni. Jedná se o něm také celosvětově prostřednictvím OECD. Právě prostřednictvím této organizace by nyní podle Politica mohl Washington hledat řešení v případě, že by se EU rozhodla technologické firmy daňově zatížit.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Lipavský jel bojovat o vydání odsouzené Češky. Žena může mít v Tunisku zvláštní zacházení

Tagy:
Evropa Irsko Apple Evropská unie Česko USA Donald Trump daň Marcel Kolaja digitální daň Meta Platforms produkty a služby ekonomika, obchod a finance trestná činnost, právo a spravedlnost výpočetní a informační technologie