Koncesionářské poplatky jsou mrtvé, shodli se opoziční poslanci. Hrnčíř volal po analýze
Vláda ve středu schválila růst koncesionářských poplatků, u televizního o 15 korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasového o deset korun na 55 korun měsíčně. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS se opoziční poslanci shodli, že „poplatky jsou mrtvé“. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) chybí aktuální analýza, jakou sledovanost veřejnoprávní média mají.
„Koncesionářské poplatky by měly být financovány ze státního rozpočtu, dává to největší smysl. Je ale důležité, abychom si vydefinovali, kdo je poplatník, posluchač nebo divák a jestli jsou tím pádem prostředky vynaložené efektivně,“ vysvětlil Hrnčíř potřebu analýzy situace.
ČTĚTE TAKÉ: Koncesionářské poplatky by se měly zvyšovat. Kdo je nakonec bude platit?
K jeho vyjádření se ohradil předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. „Vy chcete vládní televizi a vládní rozhlas?“ tázal se ve studiu. Doplnil, že i on má k veřejnoprávním médiím výhrady, k vládní televizi a rozhlasu je ale silně odmítavý.
„Rozhlasové a televizní poplatky jsou mrtvé,“ reagoval místopředseda Poslanecké sněmovny a stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Doplnil, že ten, kdo je má, je ze státního rozpočtu doplácí – jako například Polsko.
Financování státem ale negativně nevnímá. „Pokud Marek Benda říká, že chceme vládní televizi, tak tvrdí, že tím pádem máme vládní státní zástupce, kteří jsou pravděpodobně závislí, protože je platíme ze státního rozpočtu. Máme závislé soudce, závislou policii, to je samozřejmě nesmysl,“ dodal Juchelka.
Jeho názor podpořil i Hrnčíř, podle kterého vznikla koncepce koncesionářských poplatků v devadesátých letech a je zastaralá: „Internet nebyl rozšířený, nebyly sociální sítě, komerční televize teprve vznikaly. Situace byla jiná a nejsme schopni ji reflektovat,“ okomentoval a zdůraznil potřebu aktuální analýzy.
Zvýšení poplatků kritizují i firmy
Proti návrhu se staví kromě opozice také zástupci firem. Šéf Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj se domnívá, že způsob zvýšení poplatků schválený vládou veřejnoprávní televizi diskredituje. „Vláda se nesnažila hledat efektivnější cestu výběru. Mám i dopis od ministra, který má pod sebou legislativní procesy, který jednoznačně říká, že ten proces nebyl řádně projednán, nebyl dobře připravený a nastala i celá řada jiných chyb,“ řekl Rafaj. Dodal, že vláda pod rouškou podpory demokracie dělá veřejnoprávním médiím medvědí službu.
K navyšování rozpočtu ČT se staví kriticky také zástupci komerčních televizí, podle kterých by to znamenalo nerovnováhu na trhu. Česká televize i Český rozhlas mají oproti komerčním subjektům omezené příjmy z reklamy a zásadní položkou je právě koncesionářský poplatek. Pravidla pro vysílání reklamy by se podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) neměla u komerčních ani veřejnoprávních subjektů měnit. ČT letos hospodaří s rozpočtem 7,4 miliardy korun a ČRo s 2,3 miliardy korun.
Vláda schválila růst koncesionářských poplatků ve středu – u televizního o 15 korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasového o 10 korun na 55 korun měsíčně. Takzvaná velká mediální novela, kterou nyní dostane k posouzení Poslanecká sněmovna, počítá také s rozšířením okruhu poplatníků. Nově platit by měly i domácnosti bez televizního přijímače nebo rádia, jejichž členové používají chytrý telefon nebo mají internetové připojení.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Uvidíme se často. Pokud by hrozil rozkol, radši si napřed zavoláme, slíbil Pellegrini u Pavla
Vystudovala Vyšší odbornou školu publicistiky a nyní studuje mediální studia na Metropolitní univerzitě. Na CNN Prima NEWS začala jako stážistka, v lednu 2024 se stala součástí redakce. Předtím publikovala hlavně do kulturních magazínů. Mezi její záliby patří hlavně hudba, čtení a focení.
