Čtyřicet jedna neziskových organizací a několik desítek francouzských celebrit a významných podnikatelů se spojilo k prosazení občanského referenda, které by mělo do konce první poloviny tohoto století změnit přístup ke zvířatům ve Francii. Ke 2. červenci si referendum získalo již téměř tři sta tisíc podporovatelů.
Konec klecových chovů, kožešinových farem, štvanic se psy, ale i konec veškerých pokusů na zvířatech a zákaz velkochovů. To jsou body, o kterých bude francouzská veřejnost hlasovat v referendu, pokud se jeho navrhovatelům podaří získat na svou stranu 185 z 577 poslanců.
„Jsme neskutečně optimističtí, že to dotáhneme do konce,“ prohlásil francouzský miliardář Xavier Niel, jeden z navrhovatelů referenda. Před šesti měsíci Niel a další francouzský miliardář Jacques-Antoine Granjon kontaktovali novináře Huga Clémenta, který se dlouhodobě zabývá tématem zacházení se zvířaty. K projektu se přidaly i desítky zvířeckoprávních organizací a okolo padesáti známých osobností, včetně bývalého ministra životního prostředí Nicolase Hulota, herečky Juliette Binoche či fotografa Yanna Arthus-Bertranda.
Konec velkochovů by se dotkl osmdesáti procent hospodářských zvířat. Zdroj: Pexels
Již dnes francouzská legislativa uznává zvířata jako „živé vnímavé bytosti“. Nový návrh by posunul jejich práva ještě dál. K hlasování v referendu vybrali navrhovatelé šest oblastí. Některé z nich jsou i podle nich značně ambiciózní, ale všechny mají šanci uspět. „Vybrali jsme šest opatření, které by podle výzkumů veřejného mínění měla schvalovat většina Francouzů,“ uvedl Niel.
Prvním bodem hlasování je ukončení klecových chovů do roku 2025. Taková změna by se týkala až 58 % nosnic, 99 % králíků a naprosté většiny krůt, kachen a hus. Druhým krokem by byl zákaz kožešinových farem. Těch je ve Francii už jen pár, ale o jejich zákazu se zatím nejednalo. Přidala by se tak k dalším devíti evropským zemím, které zákaz již schválily. Jde například o Spojené království, Rakousko či Českou republiku. Ke konečnému zákazu letos v červnu předčasně přistoupilo i Nizozemí, kde se norčí farmy staly zdrojem nákazy onemocnění COVID-19.
Kvůli přenosu koronaviru z norků na lidi skončí nizozemské kožešinové farmy ještě letos
Nizozemský parlament v úterý naprostou většinou odhlasoval zákaz množení norků na kožešiny na území státu. Reagoval tak na nedávné případy přenosu onemocnění COVID-19 z norků na zaměstnance kožešinových farem. Kvůli tomu bude provoz farem ukončen o více než tři roky dříve.
Třetím bodem referenda je zákaz štvanic, které spočívají v lovu zvířat za pomoci psů a jezdců na koni. Tradiční šlechtická zábava působí loveným zvířatům utrpení, jelikož je zvíře naháněno i několik hodin. Proti této metodě lovu se již v roce 2017 vyjádřilo více než osmdesát procent Francouzů. Součástí referenda je i zákaz norování. Do roku 2025 by také mělo být v rámci referenda zakázáno vystupování divokých zvířat v cirkusech a mořských parcích. Pátým bodem jsou pokusy na zvířatech, ty se jen ve Francii týkají až čtyř milionů zvířat ročně. Ve Francii je prováděno nejvíce pokusů na psech a primátech z celé Evropy.
Až čtyři miliony životů by mohly být ušetřeny, pokud bude v referendu schválen zákaz pokusů na zvířatech.
Až čtyři miliony životů by mohly být ušetřeny, pokud bude v referendu schválen zákaz pokusů na zvířatech.
Nejambicióznějším bodem referenda je však zákaz veškerých velkochovů do roku 2040. Pokud by tento návrh prošel, více než osmdesát procent francouzských chovů by čekala restrukturalizace. Zákaz velkochovů by měl dvě fáze – od roku 2025 by bylo zakázáno vytvářet nové chovy, následně by již nebylo možné zvířata držet v uzavřených halách či jiných prostorech, ale zemědělci by jim museli zajistit volný přístup ven.
První krokem k referendu je získat hlasy třetiny poslanců. Zdroj: Pexels
Proces k vyhlášení referenda však není snadný. Dosud bylo takové referendum vyhlášeno jen jednou – kvůli plánované privatizaci společnosti Pařížská letiště. Tehdy však zakladatelé iniciativy neuspěli. Podle ústavní revize z roku 2018 musí návrh nejdříve získat podporu třetiny parlamentu. Následně ho musí schválit Ústavní rada a teprve pak se dostane na hlasování samotných občanů. Aby návrh referendem prošel, musí získat téměř pět milionů hlasů.