
Mladík podezřelý z plánování vražd v Plzni měl na seznamu tisíce jmen. Do vězení zřejmě nepůjde
Dánští a britští ochránci zvířat zveřejnili výsledky společné investigace, která prokazuje, že z množíren ve Spojených státech amerických putují tisíce „laboratorních“ psů do Evropy. Vyzývají proto aerolinky, aby převozy zastavily.
Americké úřady již nebudou muset pro schválení nových léků vyžadovat jejich testování na zvířatech. Průlomovou změnu vítají ochránci zvířat i odborníci, kteří varovali, že testy na zvířatech nejsou průkazné.
Muskova společnost Neuralink, která vyvíjí čipy umožňující ovládání přístrojů mozkem, čelí obvinění, že v rámci výzkumu financovala kruté týrání laboratorních zvířat. Pokusy nepřežilo 15 z 23 opic. Společnost se brání tvrzením, že dodržela platná nařízení.
Sběr podpisů pod občanskou iniciativu Za Evropu bez pokusů na zvířatech pokračuje. Jen v ČR ji za pár dnů podepsalo více než 66 tisíc lidí, čímž bylo dosaženo více než čtyřnásobku minimálního počtu podpisů za ČR. Neuvěřitelná lavina podpisů se strhla po tom, co organizace Svoboda zvířat spolu s Benem Cristovaem, Veronikou Čermák Mackovou, Dewii, Janou Strykovou a dalšími spustila video, kde osobnosti projevují bezprostřední emoce při pohledu na reálné záběry z laboratoří. Video s názvem A jak zareagujete na utrpení zvířat vy? vidělo za jediný den skoro 1,2 milionu lidí. Nyní je tu pokračování, ve kterém jsou odhalena vyjádření všech zúčastněných celebrit. A jejich reakce dojímají celou naši zemi.
Kongresem Spojených států amerických hýbe skandál, který odhalila nezisková organizace zabývající se osvětou ohledně zbytečného utrácení peněz za pokusy na zvířatech. Podle zjištění organizace byly peníze amerických daňových poplatníků využity na kontroverzní experiment s koronaviry v čínském Wu-chanu, ale i na brutální pokusy na psech v Africe.
Opice zoufale se zmítající na stole v sevření čtyř laboratorních techniků. Pes ležící v kalužích krve a následně zavěšený hlavou dolů. Králíci, kterým vivisektoři za plného vědomí odebírají oční bulvy. Hrůzné záběry, které zveřejnila organizace Cruelty Free International, přinutily španělské úřady k uzavření laboratoře společnosti Vivotecnia v Madridu.
O případu Jack Russel teriéra jménem Artuš, který se dostal ve zuboženém stavu k plzeňským veterinářům, redakce CNN Prima NEWS informovala už loni v červnu. Studenta medicíny, který mu měl ubližovat, nyní stíhají policisté. Obviněný je z týrání zvířat. On sám s tím ale nesouhlasí.
Kosmetiku dováženou do Číny už nebude nutné povinně testovat na zvířatech. Krok, který bude platit od počátku května letošního roku, oznámila čínská Národní správa pro léčivé přípravky. Kromě toho úřady začnou u nových kosmetických přísad uznávat data získaná za pomoci alternativních metod testování. Po alternativách začínají sahat i vědci vyvíjející léky.
Necelých pět tisíc podpisů již získala petice požadující ukončení vykrvování psů v laboratořích společnosti Bioveta. Ta z jejich krve vyrábí veterinární přípravek dodávaný na trh pod názvem Polyglob. Podle ochránců tím však porušuje zákon o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) shodila ze stolu dvě odvolání týkající se testů kosmetických přísad na zvířatech. Nadále tak bude vyžadovat provádění pokusů na zvířatech u dvou látek, které se používají výhradně jako ingredience do kosmetických produktů. Pokusy na zvířatech u čistě kosmetických přísad přitom byly v Evropské unii zakázány již v roce 2013.
Čtyřicet jedna neziskových organizací a několik desítek francouzských celebrit a významných podnikatelů se spojilo k prosazení občanského referenda, které by mělo do konce první poloviny tohoto století změnit přístup ke zvířatům ve Francii. Ke 2. červenci si referendum získalo již téměř tři sta tisíc podporovatelů.
Psi, myši, potkani, ale i včely. Tyto živočišné druhy bývají cvičeny a využívány při vyhledávání výbušnin. Teď na jejich místo ale přicházejí zvířata, která obvykle za své „spojence“ nepovažujeme. Sarančata. Výzkumníci z Washingtonské univerzity v Missouri totiž přišli na to, jak využít jejich přirozené schopnosti detekovat chemické pachy ve vzduchu.