Koronavirová krize zasáhla sdílenou ekonomiku poměrně tvrdě. Pokud nenajde nový směr, nemusí následky pandemie přežít. Zdroj: Profimedia.cz
Sdílená ekonomika se stala fenoménem několika posledních let. Technologický pokrok totiž umožnil ve stále větším měřítku užívat různé věci, aniž by člověk musel být jejich vlastníkem. Jenže nástup pandemie koronaviru ukázal, o jak křehký segment ekonomiky se ve skutečnosti jedná. A pokud se provozovatelé platforem jako Airbnb, Uber nebo Home Cook nepřizpůsobí, sdílená ekonomika nemusí koronavirovou krizi přežít.
Zavíráme. Požadavky na vrácení peněz posílejte nejpozději do 1. června. Tímto způsobem oznámil provozovatel čínského startupu Home Cook svůj konec. Po téměř šesti letech. Aplikaci založil v říjnu 2014 někdejší manažer čínského internetového obchodníka Alibaba Tang Wanli, který chtěl Číňanům ušetřit čas s vařením, zároveň jim ale dopřát standard podomácku zhotoveného jídla. Home Cook rychle nabývala na popularitě a denně zprostředkovala kolem dvou milionů snídaní, obědů nebo večeří. Jenže koronavirová epidemie učinila tomuto způsobu podnikání přítrž.
Sdílené vaření ale není jedinou obětí pandemie. Tou největší se stal turistický ruch, v němž se fenomén cirkulární ekonomiky prosazoval snad ze všech odvětví nejvíce. Sdílení dopravních prostředků nebo ubytovacích kapacit se tak logicky stalo jednou z prvních obětí protiepidemických opatření vlád koronavirem zasažených zemí. Ubytovací platforma Airbnb už v dubnu hlásila pokles tržeb během dvou měsíců o více než polovinu. Celosvětově pak firma propustí až čtvrtinu zaměstnanců.
Byty pro homeoffice
„Myslel jsem, že je po nás,“ uvedl pro časopis The Economist Emmanuel Bamfo, šéf teprve půlročního startupu Globe, který funguje na podobném principu jako Airbnb. Jenže Bamfo dokázal rychle zareagovat a namísto ubytovacích kapacit začala jeho aplikace zprostředkovávat nabídku volných domácích prostor pro kancelářské práce. Kvůli karanténě se totiž lidé ocitli v izolaci a část z nich mohla pokračovat v home office režimu.
Je možné, že kvůli koronaviru se regulace zpřísní natolik, že sdílená ekonomika v současném pojetí přestane dávat smysl.
Ne každý ale k tomu má doma vhodné podmínky a Bamfo si to rychle uvědomil. Svou aplikaci tedy nechal přeprogramovat a brzy se mu hlásili lidé, kteří by například kvůli dětem doma neměli klid na práci. Namísto sazeb za noc se v ceníku sanfranciského startupu objevily hodinové taxy, a to jak za jednotlivé volné místnosti, tak třeba i za celý byt. Provizorní kancelářské prostory tak Emmanuel Bamfo začal pronajímat nejčastěji v rozmezí 25 až 125 dolarů za hodinu. Poptávka k údivu jeho samotného poměrně rychle rostla. Globe momentálně hledá domácí kancelář pro více než 113 tisíc lidí, nabídka je ovšem zatím asi desetkrát menší.
Jestli si Emmanuel Bamfo nakonec bude moci říct, že jeho Globe přežije, je prozatím ve hvězdách. Ukazuje se totiž, že i zprostředkování bytových prostor pro kancelářské práce naráží na podobné problémy jako klasické ubytovací platformy. Především u úřadů. Ty sanfranciské mají obavy, že podnikání společnosti Globe může narušit klid a soukromí obyvatel, kteří bydlí v sousedství pronajímaných bytů.
Slepá chřadnoucí větev?
Sdílená ekonomika se bude muset podle Economistu tak či tak změnit, má-li dlouhodobě přežít. Jde jen o to, nalézt ten správný směr. Bez ohledu na koronavirus se totiž už předtím některé platformy neobešly bez obřích finančních injekcí od svých zakladatelů. Například Uber v posledních třech letech prodělal 16,6 miliardy dolarů (skoro 390 miliard korun). I to je důvod, proč jeho loňský vstup na burzu nedopadl podle očekávání. Airbnb se v tomto ohledu daří lépe, ale ani tato platforma nedokázala loni zabránit ztrátě převyšující 320 milionů dolarů (téměř 7,5 miliardy korun). Koronavirová pandemie navíc Airbnb zkomplikovala plány na restrukturalizaci, které jsou momentálně u ledu.
„Sdílená ekonomika v současné době prochází obrovskou krizí. Do budoucna je možné uvažovat o dvou scénářích. Ten první by se dal nazvat jako výkyv v trendu. Předpokládá, že po opadnutí paniky kolem koronaviru se věci vrátí do zaběhlých kolejí a lidé se opět ke sdílené ekonomice vrátí, protože přináší nesporné výhody,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
Reálně hrozí také scénář číslo dvě, který už tak optimistický není. Mohlo by se totiž ukázat, že sdílená ekonomika je jen slepou větví evoluce, která bude už jen chřadnout a dál se nerozvine. Vedle zmíněných finančních otazníků sdílená ekonomika už před pandemií čelila nejrůznějším požadavkům na více či méně tvrdé regulace. U Airbnb vadil hluk a nepořádek způsobený hosty, kteří přijeli na krátkodobé pobyty, u Lime vadily koloběžky v ulicích, Uber zase budil emoce u taxikářů, kteří byli zvyklí na pohodlí licenčního systému.
Návrat ke kořenům
„Je možné, že kvůli koronaviru se regulace zpřísní natolik, že sdílená ekonomika v současném pojetí přestane dávat smysl,“ dodal Křeček. Prioritou se totiž namísto úspory peněz může stát hygiena a bezpečnost, což nabízené služby prodraží. Ty sice i nadále mohou zůstat doplňkem ke klasickým službám, ale sdílená ekonomika už v budoucnu nemusí být pro každého. „Předpokládám, že spotřebitelé se ještě více vyhraní na zaryté fanoušky a odpůrce sdílené ekonomiky,“ uzavřel hlavní ekonom BH Securities.
Naději nejen na záchranu, ale i na hledání nových cest dává příklad společnosti Olio. Ta se podle Economistu vrací ke kořenům sharingu jako takového. Londýnský startup začal zprostředkovávat předávání nepotřebných věcí mezi sousedy a lidmi z blízkého okolí. „Nejprve jsme trochu panikařili, protože jsme si kladli otázku, jestli vůbec něco takového dává ještě smysl,“ uvedla pro The Economist Tessa Clarková, která firmu provozuje. Vyšlo ale najevo, že po službě, která zajišťuje zcela bezkontaktní sdílení, je obrovská poptávka. Během měsíce vzrostla o polovinu v případě sdílení potravin a o 200 procent u ostatních věcí.
