Drulák o invazi na Ukrajinu
Pokud by došlo k rozsáhlejšímu konfliktu na Ukrajině, mohli bychom čelit větší migrační vlně. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl politolog a bývalý diplomat Petr Drulák. Podle něj by také došlo ke komplikacím s dodávkami strategických surovin.
Ruský prezident Vladimir Putin svým výnosem uznal nezávislost samozvaných republik Doněck a Luhansk na východě Ukrajiny. Do oblasti poté vyslal ruské vojáky, kteří tam mají „udržovat mír“. Podle Druláka však k válce mezi Ruskem a NATO nedojde. „Není to něco, co by kdokoliv očekával. Myslím si, že všechny strany konfliktu dávaly najevo, že k tomuto střetu nedojde. Nedá se ale vyloučit nějaká další válka na Ukrajině. Střet s NATO je ale něco, co zatím všichni vylučují a nemyslím si, že by k tomu mohlo dojít,“ uvedl politolog.
Jde o plyn, moře i Sovětský svaz. Tři důvody, proč mohl Putin vtrhnout na Ukrajinu
Krize na východě Evropy trvala už tak dlouho, až mnozí začali doufat, že ruský prezident Vladimir Putin jen blafuje. Jenže došlo k nejhoršímu. Kreml uznal autonomii proruských republik na Donbasu a zahájil invazi na Ukrajinu. Proč? Co za tím je? A hrozí otevřená válka?
„Nečekal bych, že Putin chce ovládnout celou Ukrajinu, ale do hlavy mu nevidím. V případě, že by došlo k rozsáhlejšímu konfliktu, samozřejmě bychom patrně čelili nějaké větší migrační vlně a mohlo by dojít ke komplikacím dodávek strategických surovin a plynu,“ upozornil Drulák. Jak velká migrační vlna by mohla nastat, si ale netroufá odhadnout.
Ukrajina je silnější než v roce 2014
Politolog upozornil, že ukrajinská armáda se v posledních letech hodně vyzbrojovala. „Až test v realitě by ukázal, jak na tom její síly jsou. Patrně by byla silnějším protivníkem než v roce 2014,“ řekl Drulák s odkazem na rok, kdy Rusko anektovalo Krym.
Prostředníkem v jednáních mezi Ruskem a Západem se snažil být zejména francouzský prezident Emmanuel Macron. „Dnes jsme v situaci, kdy diplomacie žádné větší výsledky nepřinesla. Na druhou stranu to tak v diplomacii bývá – zkoušíte, co se dá. Nedá se říci, že by iniciativa prezidenta Macrona nějak změnila situaci. Byl spíše vnímán jako prostředník mezi Rusy a Američany. Zdá se, že sblížení, mezi Moskvou a Washingtonem se mu nepodařilo zajistit,“ vysvětlil bývalý diplomat.
Během rozhovoru také padla otázka, jak by situace vypadala, kdyby americkým prezidentem místo Joea Bidena stále byl jeho předchůdce Donald Trump. „Je otázka, do jaké míry by byl Trump připraven na nějakou dohodu s Putinem. Trump k tomu měl samozřejmě blíže, nicméně je potřeba vzít v úvahu, že i když máte prezidenta, který má určité preference, záleží také na zbytku státní mašinérie. Prezident Trump nikdy svoji bezpečnostní mašinérii zcela pod kontrolu nedostal,“ řekl Drulák.
