Projev ruského prezidenta Vladimira Putina
Krize na východě Evropy trvala už tak dlouho, až mnozí začali doufat, že ruský prezident Vladimir Putin jen blafuje. Jenže došlo k nejhoršímu. Kreml uznal autonomii proruských republik na Donbasu a zahájil invazi na Ukrajinu. Proč? Co za tím je? A hrozí otevřená válka?
Po mrazivém televizním projevu Vladimira Putina, ve kterém ruský prezident mluvil o potřebě dekomunizace Ukrajiny a stvrdil autonomii Luhanské a Doněcké republiky, leckdo na sociálních sítích spekuloval o duševním zdraví šéfa Kremlu. Jenže každý politický akt má svůj důvod. Tím spíše, když jsou ve hře zbraně.
Rusko v posledních týdnech shromáždilo u hranic s Ukrajinou téměř 200 tisíc vojáků. Podle Spojených států naakumulovala Moskva u linie prakticky tři čtvrtiny své konvenční armády. Takový krok už Kreml jen těžko skrýval pod nálepkou „běžné vojenské cvičení“. Moskva má navíc jednotky v Bělorusku i na Krymu.
Pozor na polní nemocnice
V kontextu ruské vojenské přítomnosti u hranic (a nyní naneštěstí i uvnitř hranic) Ukrajiny ukazují riziko širšího útoku na východoevropskou zemi zejména dva faktory: polní nemocnice a ženisté.
Zelenskyj povolá do služby rezervisty, všeobecnou mobilizaci zatím odmítá
Rusko spustilo invazi na Ukrajinu. Prezident Vladimir Putin uznal nezávislost samozvaných republik Doněck a Luhansk. Do oblasti poté vyslal ruské vojáky, kteří zde mají „udržovat mír“. Při ostřelování ze strany proruských separatistů zemřeli za posledních 24 hodin dva vojáci, informovala agentura Reuters. Putin v úterý odpoledne dostal souhlas horní komory ruského parlamentu k užití ruských vojsk v zahraničí. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba mezitím požádal Západ o další zbraně a prezident Volodymyr Zelenskyj povolal do služby vojáky v záloze. Americký prezident Joe Biden oznámil nové sankce.
Rusko totiž začalo budovat u linie hned několik polních nemocnic a soustředilo se také na vytvoření obrovských zásob krve. Součástí ruské armády u hranic s Ukrajinou jsou navíc také ženisté, kteří s sebou mají vybavení pro stavbu dočasných mostů a dalších objektů, které mohou usnadnit pohyb armády na blátivé ukrajinské půdě.
Za tím vším pak mohou být ještě hlubší důvody, proč Putin započal invazi na Ukrajinu. A ten největší on sám naznačil i ve svém pondělním televizním projevu: obnova Sovětského svazu. Ruský prezident se v minulosti nijak netajil tím, že sympatizuje s érou největšího rozmachu Ruska a rád by mu navrátil územní velikost. Ukrajinu popsal Putin jako kolonii, která se zmítá pod vlivem Západu a která by se měla vrátit tam, kam údajně patří. Do ruské náruče.
Hraje se o plyn
Dále jsou tu ekonomické důvody, může se hrát o komoditu, která je s Ruskem neoddělitelně spjata – plyn. Ukrajina je důležitou tranzitní zemi, která zajišťuje distribuci plynu na západ do Evropy. Jenže Moskva musí s Kyjevem neustále vyjednávat podmínky tohoto transferu. Pokud Putin Ukrajinu obsadí, nebude takové spory muset řešit.
Burzy jsou v šoku z invaze. Rubl je vůči koruně nejslabší v historii, ropa zdražuje
Burzy po celém světě se postupně probouzejí do kalného rána, kdy budou obchodníci do svých obchodů zohledňovat situaci na Ukrajině. Invaze poslala dolů například ruský rubl, který je vůči koruně nejslabší v historii. Riziko otevřené války naopak žene vzhůru cenu ropy.
Západ na druhou stranu hrozí, že pokud se Rusko k takovému kroku rozhodne, přispěchá mimo jiné se sankcí, která způsobí zrušení obchodních smluv spojených s plynovodem Nord Stream 2. Tím pádem by si sice Putin usnadnil cestu k jedné větvi plynovodu, ale ztratil by jinou a v současnosti mnohem důležitější. Nord Stream 2 vede plyn z Ruska do Německa přes Balt. Ukrajinu úplně obchází.
Strategické moře
Třetím skrytým důvodem invaze na Ukrajinu může být moře. Rusko přes svou geografickou velikost dlouhodobě postrádá kvalitní přístav. Vody na severu země jsou totiž věčně zamrzlé a pro budování strategického přístavu nepraktické. Moskva proto roky hledá lokalitu, kde by mohla začít s expanzí válečného loďstva. Takovým místem může být Černé moře. Zde sice po anexi Krymu Rusko získalo taktický přístav Sevastopol, pro ovládnutí regionu to ale nestačí. Zbytek severního pobřeží Černého moře lemují ukrajinské přístavy.
Moře omývající mimo jiné břehy Ukrajiny a Turecka je strategické kvůli své spojnici se Středozemním mořem a navíc se díky průlivu dobře brání. Turecko je navíc dlouholetým spojencem Ruska, ačkoli se Ankara v současném sporu chová spíše neutrálně. Ostatně na Ukrajinu prodává drony.
Ukrajinský dobrovolník Zdroj: Profimedia.cz
Volodymyr Zelenskyj Zdroj: AP
Ruské tanky přejely ukrajinskou hranici. Zdroj: AP
Ukrajinský voják na Donbasu Zdroj: AP
Ukrajinští civilisté na vojenském cvičení Zdroj: Profimedia.cz
Trénink ukrajinských civilistů Zdroj: Profimedia.cz
Uprchlíci ze separatistických oblastí přespávají v tělocvičně ve městečku Taganrog. Zdroj: Profimedia.cz
Manévry ukrajinské armády Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská fronta Zdroj: Profimedia.cz
Rusové u ukrajinských hranic Zdroj: Profimedia.cz, AFP PHOTO/Satellite image ©2022 Maxar Technologies
Vojenské cvičení běloruské a ruské armády Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinsky prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil linii dotyku. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci na cvičení Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský dobrovolník Zdroj: Profimedia.cz
Volodymyr Zelenskyj Zdroj: AP
Ruské tanky přejely ukrajinskou hranici. Zdroj: AP
Ukrajinský voják na Donbasu Zdroj: AP
Ukrajinští civilisté na vojenském cvičení Zdroj: Profimedia.cz
Trénink ukrajinských civilistů Zdroj: Profimedia.cz
Uprchlíci ze separatistických oblastí přespávají v tělocvičně ve městečku Taganrog. Zdroj: Profimedia.cz
Manévry ukrajinské armády Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská fronta Zdroj: Profimedia.cz
Rusové u ukrajinských hranic Zdroj: Profimedia.cz, AFP PHOTO/Satellite image ©2022 Maxar Technologies
Vojenské cvičení běloruské a ruské armády Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinsky prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil linii dotyku. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci na cvičení Zdroj: Profimedia.cz
Putin tak ukázal, že je odhodlaný dostát svým vizím, a to i za cenu mezinárodního odsouzení. Jak daleko zajde, ale zatím nikdo netuší. „Putin by rád cestovat časem do dob, kdy impéria vládla celému světu. Ale tohle není rok 1919,“ řekla na jeho adresu při jednání Bezpečností rady OSN Linda Thomasová Greenfieldová, americká velvyslankyně při OSN ve vládě Joea Bidena.
