Palubní deska (ilustrační foto) Zdroj: Pixabay
Dobíjení, tlak oleje, brzdová kapalina, dálková světla, rozmrazování zadního okna a zadní mlhovka. Zhruba s tímto seznamem kontrolek si většina automobilů vystačila přibližně do konce 90. let. Pak se objevilo oranžové „pečené kuře“ čili kontrolka motoru a dál už varovné symboly oranžové či červené barvy přibývaly úměrně rostoucímu množství složitých palubních systémů.
Kontrolky v autech se dělí do základních tří barevných škál, které hovoří o jejich důležitosti. Červená kontrolka vždy signalizuje vážný problém, který je třeba ihned vyřešit. Někdy jde o akutní situace, při nichž je lepší auto okamžitě odstavit a přivolat odborníka. Jinak se vystavíte riziku, že auto zůstane nepojízdné nebo dojde k nevratnému poškození důležitých skupin vozidla.
Rozšířená kontrolní rozhraní se začala objevovat už v 80. letech. Byla ale obvykle dost nespolehlivá třeba jako toto z kultovní Alfy 75. Zdroj: Alfa Romeo
Oranžová – auto něco potřebuje
Oranžové, kromě kontrolek rozmrazování okna či zadních mlhovek, v zásadě vyjadřují potřeby auta. Nejčastěji jde například o doplnění kapaliny, huštění pneumatiky, případně automobil upozorňuje na vychýlení funkce od normálu (např. jiný režim stabilizačního systému). I oranžovým kontrolkám je tedy třeba věnovat náležitou pozornost. Už jen fakt, že není k dispozici kapalina do ostřikovačů, může při silně znečištěném čelním skle výrazně zvýšit riziko dopravní nehody. Pokud budete ignorovat kontrolku doplnit AdBlue a kapalina úplně dojde, auto vám neumožní nastartovat motor. To samé pochopitelně platí i o kontrolce rezervy paliva.
Zelené a modré kontrolky jsou informační a oznamují řidiči zprávy o chodu automobilu a aktivních funkcích (tempomat, světlomety a podobně).
Níže najdete seznam těch nejdůležitějších signálek s popisem jejich významu.
Systém kontrolek používaných ve vozech koncernu VW. Zdroj: Škoda Auto
