Výzkumníci z Frankfurtu zjistili, že až 78 procent z vyléčených z nemoci COVID-19 vykazuje srdeční anomálie. Zdroj: pixabay.com
Onemocnění COVID-19, které je způsobováno koronavirem SARS-CoV-2, může kromě plic dlouhodobě poškozovat i srdce. Tvrdí to dvě na sobě nezávislé studie, které byly v pondělí publikovány v odborném periodiku JAMA Cardiology.
„Nyní po několika měsících jsme pochopili, že COVID-19 není pouze respirační chorobou, ale i infekcí celého těla,“ řekla CNN vedoucí programu pro výzkum srdce žen newyorské univerzity, kardioložka Nieca Goldbergová, která se ale žádné ze dvou zmíněných studií nezúčastnila.
„Dochází k akutní infekční reakci a zvýšenému srdečnímu tepu. Zvýšená srdeční aktivita může souviset s napadením orgánu infekcí a jeho zánětlivou reakcí. Příčinou mohou být také krevní sraženiny, které ucpávají tepny,“ domnívá se kardioložka. „Někdy mají nemocní velice rychlý srdeční tep, který může časem oslabit srdeční sval a zhoršit jeho funkci. Je několik možností, jak může COVID-19 v průběhu infekce srdce oslabit,“ řekla dále lékařka.
Zkoumáni lidé středního věku
Jedna ze studií, které vyšly v listu JAMA Cardiology, ukázala, že 78 procent ze stovky zkoumaných pacientů, kteří se nedávno uzdravili z onemocnění COVID-19, vykazovalo na magnetické resonanci nějaký typ srdeční anomálie. Více než polovina se jich pak stále potýkala se srdeční infekcí.
Studie pracovala s pacienty ve středním věku, kterým bylo mezi 45 a 53 lety. S nemocí COVID-19 byli registrováni ve fakultní nemocnici ve Frankfurtu a téměř tři čtvrtiny z nich se vyléčily doma. Závažnost průběhu se pohybovala od asymptomatických pacientů až po střední závažnost. Výsledky studie výzkumníci porovnávali s 50 zdravými dobrovolníky a s 57 pacienty, kteří mají některý z rizikových faktorů.
Magnetická rezonance ukázala, že u pacientů vyléčených z nemoci COVID-19 se objevovaly srdeční anomálie bez ohledu na věk, rizikové faktory, průběh nákazy či dobu, která od jejího začátku uplynula. Nejčastěji se objevoval přetrvávající zánět srdeční svaloviny, který ji může oslabit. Tento zánět se nazývá myokarditida a obvykle jej způsobují právě virové infekce.
Studie má však rezervy. Je nutné do ní zahrnout větší vzorek pacientů a ověřit také, jestli se podobné přetrvávající následky objevují i u mladých lidí. „Tato zjištění naznačují potřebu dalšího vyšetřování dlouhodobých důsledků nemoci COVID-19 na kardiovaskulární systém,“ uvedli výzkumníci.
Zemřelí mohou mít koronavirus v srdeční tkáni
Druhá studie, která se objevila v periodiku JAMA Cardiology, informovala o tom, že koronavirus bylo možné vypozorovat v srdeční tkáni těch, kteří na nemoc COVID-19 zemřeli. Výzkum zahrnoval výsledky pitvy 39 pacientů, kteří nemoci COVID-19 podlehli ve věku 78 až 89 let. Šestnáct zemřelých mělo koronavirus v srdeční tkáni, stopy po myokarditidě se však neobjevily. Tým si proto není jistý, co to znamená. „Vzorek byl malý a vysoký věk pacientů mohl výsledky ovlivnit,“ uvedli výzkumníci. „Je třeba provést vícero šetření, aby se ukázalo, zda se podobné nálezy vyskytují i u mladších osob,“ doplnili.
Ke zveřejněným textům se vyjádřil kardiolog z kliniky v americkém San Salvadoru Dave Montgomery. „Viry mají obecně tendenci nacházet si cestu k jiným orgánům, než kde je původní ložisko infekce. SARS-CoV-2 se v tomto ohledu nechová jinak. Rozdíl je v tom, že nový koronavirus si zřejmě primárně vybírá srdeční sval a okolní buňky. Studie ukazují, že člověk může mít srdeční infekci i bez zvláštních projevů,“ sdělil Montgomery.
„Situace se zdá být složitější s tím, jak se objevují nové evidence, že kardiomyopatie a srdeční selhání by mohly potenciálně být přirozenou součástí této infekce,“ napsali Clyde Yancy a Gregg Fonarow v editorialu JAMA Cardiology. „Nechceme způsobovat další paniku, ale spíše ponoukat další výzkumníky, aby pečlivě prostudovali existující a nasbírali nová data, aby hypotézy potvrdili či vyvrátili,“ doplnili.
