Vypadá to, že se pro korýše ve Velké Británii blízká na lepší časy. Je možné, že brzy bude hození těchto živočichů do vařící vody nezákonné. Sněmovna lordů diskutuje o novele zákona, která by měla připsat větší práva některým korýšům.
Podle on-line deníku London Evening Standard se v britském parlamentu momentálně rozbíhá debata o životních podmínkách živočichů, především korýšů. Pokud by prošly nové změny zákona, měly by vyšší korýši jako humři, langusty nebo krabi a měkkýši (jedná se především o hlavonožce) jako olihně nebo chobotnice, být uznáni jako vnímající bytosti, které mohou cítit bolest.
Korýši toho vnímají daleko více než si myslíme
Británie ale není zdaleka první zemí, která o „pocitu bolesti“ těchto tvorů přemýšlí. Zpráva zveřejněná Humánní společností Spojených států v roce 2008 uznala, že i korýši jsou „vnímavá zvířata, která mohou cítit bolest“.
„Vyšší korýši mají vyvinuté kognitivní schopnosti a rozhodně cítí bolest. Podle mne je příprava humra hozením do vařící vody určitým barbarstvím,“ říká hydrobiolog z Přírodovědecké fakulty UK Adam Petrusek a dodává: „Desetinožci jsou například v Německu pokryti zákonem na ochranu zvířat proti týrání, ale uvaření je tam explicitně povoleno. A to proto, že se jedná o tradiční způsob úpravy pokrmu."
O tom, že tito živočichové cítí a vnímají, svědčí i video, které před třemi lety zahltilo internet. Rak v čínské restauraci si raději usekl své vlastní klepeto, které měl ponořené v bublající vodě, než aby skončil v polévce celý. Po reakcích veřejnosti ho kuchař vzal domů a dal do akvária.
Raději zmrazit
V Británii se debatuje o tom, že by kuchaři a obchodníci měli tyto živočichy zabíjet humánně – omráčením, ne ponořením do vroucí vody. Nezákonné by mělo být i balení živých korýšů do smršťovací fólie nebo posílání poštou.
„Ona ale samotná diskuse o tom, jak správně tedy například zmíněného humra omráčit, není jednoduchá. Humra neomráčíte ‚ranou do hlavy‘, a pokud byste ho tloukli dlouho, výsledek určitě nebude pro klienty restaurace uspokojivý. Za mne je nejhumánnější smrt pro humra zmražení. On postupně ztuhne a pak usne. Otázka ale opět je, zda by zmražený humr odpovídal požadavkům zákazníků restaurací,“ vysvětluje Petrusek.
Aktivistka za práva zvířat Maisie Tomlinsonová, ředitelka britské charitativní organizace Crustacean Compassion, řekla pro deník Times, že nejlepším způsobem je elektrický šok: „Krabi, humři a raci by měli být elektricky omráčeni, což by je během vteřiny dostalo do bezvědomí.“
„S tím zkušenosti nemáme, ale z logiky věci by to asi splnit účel mělo,“ komentuje Petrusek.
Humánní přeprava
Vaření živých korýšů je v současné době nezákonné v několika zemích, včetně Švýcarska a Nového Zélandu. Od roku 2018 nesmí být ve Švýcarsku živí korýši, včetně humra, přepravováni, musí být vždy uchováváni v jim přirozeném prostředí a před zabitím musí být paralyzováni elektrickým šokem, citovala z úpravy švýcarského zákona na ochranu zvířat veřejnoprávní stanice RTS.
„Otázka je ale i to, co znamená pojem ‚přeprava v přirozeném prostředí‘. Pokud budu raka nebo humra přepravovat v troše vody, za chvíli se začne dusit, mohou chytit i různé nemoci. Museli by se přepravovat ve velkých bazénech, což z hlediska přepravovaného množství není reálné. Nejpřijatelněji se mi jeví přepravovat je na ledu v suchu," uzavírá Petrusek.