V Česku pomalu vymírají původní druhy raků, není tedy divu, že je nalezneme na seznamu kriticky ohrožených druhů. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (dále jen AOPK ČR) už vyhynulo 20 % původní račí populace. Na svědomí to má převážně račí mor, vůči kterému jsou invazní raci odolní, ti naši naopak bezmocní.
V Česku se vyskytují tři z původních evropských raků: rak říční, rak kamenáč a rak bahenní, a několik invazivních druhů (mramorový, pruhovaný a signální). Po celém světě, vyjma Antarktidy, je zmapováno na 650 druhů. Raci pro svůj život potřebují vhodné prostředí v tekoucích nebo stojatých vodách s dostatkem potravy. Více jim vyhovují přirozená koryta potoků a řek, nejlépe s meandry (zákrut řeky způsobený boční erozí), kamennými dny a břehy, kde je množství úkrytů.
Že je rak indikátorem čisté vody, není tak úplně pravda
Raci jsou poměrně silně spjati s naší kulturou. Důkazem toho jsou známá přísloví, pranostiky, ale i názvy měst, jmen nebo podoba erbů českých šlechticů. Od středověku jsme jim významně pomáhali se šířením díky budování rybníků, nebylo to však nezištně - raci byli oblíbeným jídlem majitelů panství a hojně se i chovali.
Obecně se má za to, že jsou raci symbolem pro velmi čistou vodu. „Spíš bych řekl, že raci jsou indikátorem vody, která není tolik znečištěná. Ale v porovnání s 60. lety minulého století je kvalita dnešní vody objektivně lepší, než bývala. Raci nežijí v silně znečištěných vodách, ale představa průzračně čisté studánky je utopie, rak by tam neměl, co jíst," říká s nadsázkou profesor Adam Petrusek z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (dále jen PřF UK). Dodává také, že suché epizody, které prožíváme, mají na život raků také vliv. Díky snížení průtoků vody se logicky vliv i malého znečištění zvětšuje. „Při snížení průtoku se také raci dostávají do stresu a jsou tím náchylnější na nemoci, jako například račí mor. Také je ale pravdou, že raci a jejich onemocnění jsou viditelnější, když je vody méně," dodává Petrusek.
Račí mor
Výzkumem račího moru v Česku se primárně zabývá tým na katedře ekologie z PřF UK v čele právě s prof. Adamem Petruskem. Původcem této nemoci je plísni podobný patogen, který hledá hostitele, sedne na krunýř raka a postupně prorůstá do jeho těla, až ho zcela zahubí. Invazivní druhy raků ze Severní Ameriky jsou vůči patogenu odolní a tak se stávají jeho přenašeči. Podle Ministerstva životního prostředí právě je račí mor vysoce nebezpečné infekční onemocnění a může způsobit masové vymírání našich původních druhů, tedy raka kamenáče a raka říčního. „Naši raci nemají dostatečnou imunitu, aby se nákaze ubránili. Plíseň na jejich těle roste a do vody uvolňuje pohyblivé spory, kterými se rozmnožuje. V současné době bohužel neexistuje žádný účinný prostředek, kterým by se dali raci vyléčit," uvádí Karolína Šůlová z AOPK ČR.
1 a 4 - rak kamenáč; 2, 5 a 6 - rak říční; 3 - rak bahenní; 7 - invazní rak mramorovaný; 8 - invazní rak pruhovaný; 9 - invazní rak signální
Velkým problémem jsou ale i akvarijní raci, kteří se často lidem přemnoží v akváriích a když neví, co s nimi, vypustí je do přírodních toků. „Máme podezření, že za nález račího moru na Bečvě v roce 2018 může právě některý z akvarijních raků, například rak mramorový, kterého někdo vypustil," upozorňuje Petrusek. Rak mramorový je totiž jako jediný z raků „asexuál" (rozmnožuje se nepohlavně), takže se lidem v akváriích přemnoží velkou rychlostí a pak nevědí, co s nimi. Před vypouštěním do přírody ale Petrusek varuje.
Zda je ve vodním prostředí, kde se nachází račí mor přítomen třeba zmíněný akvarijní rak, se dá zjistit pomocí „detekce takzvané environmentální DNA", kterou profesor Petrusek aplikuje společně s kolegy ze své katedry. Environmentální DNA je genetická informace uvolněná z jedince do okolí. „Zejména ve vodním prostředí je množství DNA v mnoha případech dostačující k tomu, aby dokázalo potvrdit či vyvrátit přítomnost hledaného organismu. Funguje to tak, že odebereme vzorek vody, nemusíme odchytávat daný organismus, je to taková detektivní práce," vysvětluje Petrusek a dodává, že spolupracuje i s kolegy z Norska.
Takto může vypadat vybavení na odběr environmentální DNA, poskládané převážně z vybavení běžně dostupného v hobbymarketech /odborná práce prof. RNDr. Adama Petruska, Ph.D.
Přítomnost račího moru v Bečvě byla potvrzena i letos. Pracovníci Chráněné krajinné oblasti Beskydy varují obyvatele, aby se zdrželi vstupu do toků a to včetně svých psů (nákaza se přenáší třeba na holínkách i srsti zvířat, viz dále). Veškerý přehled o račím výskytu i račím moru najdete na speciálně vytvořené mapě.
Jak můžeme pomoci
AOPK ČR radí, pokud se pohybujete v oblasti, kde se račí mor vyskytuje, tak prosím dodržujte následující pokyny:
- Nesnažte se zachraňovat raky přesunem na jiná místa, naopak se tím přispívá k šíření račího moru do dosud nekontaminovaných toků.
- Předměty, které se dostaly do kontaktu s vodou, jako jsou holínky či rybářská výstroj, důkladně dezinfikujte horkou vodou, Savem nebo řádným vysušením na slunci.
- Nepřevážejte vodu ze zasažených míst (např. Rožnovské Bečvy) na jiná místa (z vodohospodářských nebo rybářských potřeb). Voda je kontaminovaná sporami této plísně a můžete ohrozit zdravé raky.
- Nevypouštějte nepůvodní raky z chovů do vodních toků (domácí akvária).
- Nepřevážejte ryby ani vodu z kontaminovaných lokalit.
V případě podezřelého úhynu raků kontaktujte neprodleně zoologa místně příslušného pracoviště AOPK ČR či přímo katedru ekologie PřF UK. Velmi cenná jsou též data o výskytu jak našich, tak nepůvodních druhů raků, nálezy lze zaznamenávat v aplikaci BioLog, zaznamenávat tam můžete ale daleko více. Podrobnosti naleznete v našem předchozím článku. Stejně tak můžete využít aplikaci Raci v ČR.