Kosovský prezident Hashim Thaçi Zdroj: AP
Kosovský prezident Hashim Thaçi rezignoval, aby mohl čelit obviněním z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti u tribunálu v Haagu, informovaly světové agentury. Vinu v minulosti několikrát popřel, zároveň ale slíbil, že odstoupí a bude se hájit, pokud se případ dostane k soudu.
„K dnešnímu dni rezignuji,“ prohlásil Thaçi na čtvrteční tiskové konferenci. Podle agentury AP dodal, že se tak rozhodl, aby „ochránil integritu prezidentského úřadu v Kosovu“.
„Před několika okamžiky jsem byl oficiálně informován, že soudce zvláštního soudu moji obžalobu potvrdil,“ sdělil novinářům v Prištině Thaçi. K demisi se podle svých slov rozhodl, jelikož jako stávající hlava státu nemůže stanout před soudem.
Prezident Kosova je obviněn z válečných zločinů. Ihned se vrátil z cesty do USA
Kosovský prezident Hashim Thaçi je mezi deseti osobami, které prokurátor zvláštního tribunálu v Haagu obžaloval z válečných zločinů a ze zločinů proti lidskosti, včetně téměř stovky vražd. Thaçi v reakci oznámil, že se v sobotu ve Washingtonu nezúčastní konzultací se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem.
Thaçi patřil k vůdcům povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), která v 90. letech bojovala proti režimu v Bělehradu s cílem odtrhnout Kosovo od Srbska. Prezidentem Kosova byl od dubna 2016.
Obžaloba Thaçiho a další viní ze 100 vražd civilistů
Je jedním z několika kosovských politiků obviněných ze zločinů, mezi něž patří například vraždy, mizení lidí nebo mučení. Agentura AP podotýká, že detaily obžaloby proti Thaçimu zatím nejsou známy, nicméně prokuratura už dříve informovala o existenci obžaloby, podle níž jsou Thaçi a ostatní zodpovědní za 100 vražd civilistů. On sám obvinění odmítá.
Prokuratura tehdy uvedla, že zveřejnila informace o existenci obžaloby, protože se Thaçi opakovaně pokoušel klást překážky v práci tribunálu a panovaly obavy, že se snaží změnit kosovské právo, které existenci tribunálu ustanovilo.
Kosovský prezident odstoupil den poté, co byl zatčen a přepraven ke zvláštnímu soudu v Nizozemsku bývalý předseda kosovského parlamentu Jakup Krasniqi, jenž během bojů se Srbskem v letech 1998 až 1999 působil jako vysoce postavený velitel kosovských povstalců. Dalším obviněným je bývalý předseda parlamentu Kadri Veseli.
Vyšetřovatel zločinů v bývalé Jugoslávii Vladimír Dzuro: Skutečná válka se vypnout nedá
Se svou urostlou postavou, ostře řezanými rysy a mrazivým pohledem vzbuzuje dojem gangstera ze špionážního románu. Ve skutečnosti je Vladimír Dzuro český vyšetřovatel, který dostal do vězení některé z největších zločinců občanské války v bývalé Jugoslávii. Začínal jako pražský kriminalista, stíhal vrahy a násilníky. Počátkem 90. let přišla nabídka, která se nedala odmítnout, a zcela mu změnila život. Jako člen ochranných sil OSN odcestoval do válkou sužovaného Sarajeva a od roku 1995 působil dalších deset let jako vyšetřovatel haagského tribunálu.
Než bude zvolen nový prezident, Thaçiho bude v pozici hlavy státu zastupovat předseda kosovského parlamentu, uvedla agentura Reuters.
Tribunál pro Kosovo sídlí z bezpečnostních důvodů v Haagu
Tribunál pro Kosovo byl po mnoha odkladech a silném tlaku mezinárodního společenství na kosovské představitele schválen v roce 2015, na základě zprávy Rady Evropy z roku 2011 obsahující obvinění, že bojovníci UÇK obchodovali s lidskými orgány, které odebírali vězňům, a že zabíjeli Srby i Albánce. Tribunál má soudit bývalé velitele povstalecké UÇK, která vedla ozbrojený boj za odtržení tehdejší jihosrbské autonomní oblasti Kosovo. Tribunál je součástí kosovského soudnictví, ale z bezpečnostních důvodů sídlí v nizozemském Haagu a jeho členové jsou zahraniční soudci.
Válka za nezávislost Kosova na Srbsku si vyžádala přes 10 000 životů, většinou kosovských Albánců. Osud více než 1 600 nezvěstných zůstává neznámý. Boje skončily po 78 dnech náletů NATO, které bombardovalo srbské síly. Kosovo, ovládané Albánci, vyhlásilo nezávislost v roce 2008. Uznalo jej mnoho západních států, nikoli však Srbsko a jeho spojenci Rusko a Čína.
