Biologický dědeček Jacka Nunna byl dárcem spermatu (ilustrační foto). Zdroj: profimedia.cz
Jacka Nunna zajímaly pouze výsledky matčiných genetických testů. Úplnou náhodou však přišel k nečekanému zjištění. Jeho biologický dědeček byl jedním z nejplodnějších dárců spermatu na světě, a zanechal mu tak tisíce příbuzných.
Jack studoval literaturu, ale když mu v Anglii znenadání zemřela teprve dvacetiletá přítelkyně, začal se zajímat o genetiku. Pitva totiž odhalila, že smrt jeho partnerky způsobil syndrom náhlého úmrtí dospělých. Ten měl pravděpodobně genetickou příčinu. Tragédie ho přivedla na novou cestu, která skončila zvláštním, ale nečekaně pozitivním objevem, píše web The Guardian.
Horor v dovolenkovém ráji. Miminko po infekci bojuje o život, letěla pro něj dětská JIP
Přestěhovali se do ráje na Bali, ale prožívají nejhorší chvilky svého života. Novorozená dcerka Honey Ahimsové a jejího snoubence Pana smrtelně onemocněla. Ostrovní nemocnice Siloam ve městě Denpasar ale nebyla vybavena na to, aby miminko dokázala vyléčit. Rodiče si vyslechli děsivou prognózu. Šance na přežití jejich sedmitýdenní dcerky jménem Lucky je padesátiprocentní, informaci přinesl web Daily Mail.
V roce 2014 se přestěhoval do Austrálie a věnoval se zdravotnictví na univerzitě La Trobe v Melbourne. Nešťastná událost probudila v Nunnovi zájem o výzkum DNA. Během doktorského studia zjistil, že potřebuje více osobních zkušeností.
ČTĚTE TAKÉ: Tragická smrt tříletého chlapce v Austrálii. Jeho příbuzný ho nechal v rozpáleném autě
„Řekl jsem si, že mámě udělám test DNA,“ začal s vyprávěním. „Pak jsem jí poradil, aby se o výsledky podělila na internetu. A díky tomu mámě někdo napsal, že by mohla být jeho nevlastní teta. Jak se ukázalo, byla počata dárcem spermatu,“ vysvětlil okolnosti nečekaného odhalení. K početí došlo v roce 1949 v Londýně.
Jack vysvětlil, že jeho dědeček, kterého původně považoval za biologického, bojoval ve druhé světové válce. Trpěl onemocněním, kvůli němuž musel podstoupit řadu rentgenových vyšetření. A zřejmě právě kvůli častému kontaktu s rentgenovým zářením byl neplodný.
Jackovi prarodiče proto navštívili kliniku gynekoložky Mary Bartonové. Nakonec se zjistilo, že manžel Bartonové, biolog Bertold Wiesner, byl velice výkonným dárcem spermatu, který ona používala pro umělé oplodňování, a to minimálně v 600 případech. Přičemž z jednoho z nich vznikla i Jackova matka.
Stalo se to dlouho před tím, než dárcovství začalo být regulováno. To, co Wiesner dělal, by už v současné době ve většině zemí světa nebylo legální. Je totiž omezený počet rodin, které mohou dárci spermatu vytvořit, obvykle jde o pět nebo deset.
„Najednou jsem zjistil, že jsem součástí jedné z největších známých skupin na světě, která pochází z jednoho společného předka,“ řekl Nunn. „Potenciálně mám někde venku tisíc nevlastních tet a strýců a spoustu nevlastních bratranců a sestřenic. Je to vzrušující a zajímavé,“ sdílel své pocity.
Nejvýkonnějším známým otcem v dějinách světa je Čingischán, a na druhém místě v pomyslném žebříčku plození dětí je právě Wiesner. Alespoň to tvrdí čísla na Wikipedii, kterou cituje The Guardian. Předpoklady hovoří o tisíci dětech zplozených Wiesnerem, jiné odhady uvádějí šest stovek.
Jackovu matku zjištění šokovalo
A jak k odhalení širokého příbuzenstva přesně došlo? Když rodina Nunnově matce k 65. narozeninám darovala test DNA, Barbara s překvapením zjistila, že je asi poloviční Židovka. Domnívala se, že tyto geny pocházejí od jejího řeckého dědečka, a nahrála výsledky na GEDmatch, což je genealogický web, zabývá se tedy rodinnými kořeny a je podobný známější stránce Ancestry.com.
O rok později se jí ozval muž z Toronta, který tvrdil, že jeho matka je Barbařina nevlastní sestra. „Ptal se, zda vím, že tím pádem mám ještě jednu nevlastní sestru ve Velké Británii. Zajímalo ho, zda byl můj otec dárcem spermatu,“ řekla.
Zpočátku byla rozčilená a muži nevěřila. „Přirozeně jsem byla v šoku, a dokonce i trochu naštvaná. Takže jsem odpověděla, že jsem si jistá, že tomu tak nebylo, protože můj otec byl po druhé světové válce ve špatném zdravotním stavu,“ dodala.
Zkusila další test, měl však stejné výsledky a Barbara začala objevovat další nevlastní sourozence. „Toto nečekané odhalení blízké rodiny mi do života přineslo šok, ale na druhou stranu mám radost a o své příbuzné se budu zajímat,“ uzavřela.
Stále více lidí chce znát své předky. Zjišťují tak nejen to, jestli jejich rodiče nebo prarodiče jsou jejich biologickou rodinou, ale že mají mnohem více genetických příbuzných, než si kdy dokázali představit.
