Jednou z vyšetřovacích verzí vraždy v kostele, při které přišel o život osmnáctiletý varhaník, stále zůstává i ta, že motivem mohlo být vlastní obohacení. Takové krádeže přitom v Česku nejsou neobvyklé. V porovnání se sousedními zeměmi patříme v počtu vykradených církevních budov mezi špičku. Ani zkušení kriminalisté ale nepamatují, že by vloupání do kostela skončilo vraždou.
Jeden z těch závažnějších případů vyšetřovali v posledních letech policisté například v severočeském Frýdlantu. Spoušť, kterou zloději zanechali v pravoslavném chrámu, objevil kněz jen pár dní před velikonocemi před sedmi lety. „Přišel jsem ráno do chrámu, měli jsme slavit květnovou neděli a byly otevřené dveře a všechno rozházené. Chyběly ikony, chybělo vybavení oltáře,“ popsal kněz z vykradeného kostela.
Historická hodnota takových památek se přitom jen velice těžko určuje. Někdy mizí jen drobnosti, jindy třeba velkoformátové obrazy celé křížové cesty. Po jedné kalvárii pátrali královehradečtí policisté.
Právě Česko přitom patří v počtu krádeží v církevních budovách k předním zemím ve střední Evropě. Odborníci to přikládají velice nízkému počtu věřících. Například na začátku devadesátých let se v rámci Československa celých 85 procent takových vloupání odehrálo na území Česka a jen 15 procent na Slovensku. Je potřeba ale také říct, že často u nás kradou gangy ze zahraničí. Třeba z Polska, kde se pak kradených relikvií překupníci snadno zbavují.