CNN_Domácí: PC STRAMBERSKE USI
Možná si to ani neuvědomujete, ale zážitky z cest jsou hodně propojené i s vůněmi. Kdo jednou zavítal do Štramberku na severu Moravy, bude mít s tímto malým městečkem už navždy spojenou vůni anýzu, badyánu nebo skořice. Snad v každém z domků se tam totiž pečou Štramberské uši, do kterých se právě toto koření přidává.
Malebné městečko plné dřevěnek, za okny muškáty, v záhonech levandule. Možná právě v některé z nich peče hospodyňka Štramberské uši, perníkové pečivo, které s trochou nadsázky dělá Štramberk Štramberkem. Peče je i Ladislav Hezký, a protože mu to jde, živí se tím.
„Já jsem se k tomu dostal coby osmiletý kluk, kdy jsem začal pomáhat své mamince. Ta mi slíbila, že když jí pomůžu, tak mi koupí teplákovou soupravu. Byl jsem malý kluk, který chtěl sportovat, tak jsem se na to dal a od té doby mi to zůstalo a peču dodnes,“ vzpomíná na své začátky pečení štramberských uší Ladislav Hezký v pořadu Prima Česko.
Ve Štramberku je asi osm oficiálních pekařů–cukrářů a každý je dělá trochu jinak. Záleží na poměru koření. Ty pravé, tradiční, se pečou z medu. Těsto se skládá ze šesti ingrediencí, a to z hladké mouky, cukru, medu, vajec, směsi koření a kypřicího prášku.
„Za den upečeme přesně tolik, kolik se nám chce. Vzhledem k tomu, že se nám moc nechce, ale přeci jen musíme, vyrobíme asi 3 500 uší za směnu,“ směje se Ladislav Hezký.
Krvavá historie oblíbené pochoutky
Proč se pečou zrovna uši? Pověsti a lidoví vypravěči tvrdí, že prý je Tataři, kteří táhli krajem ve 13. století, usekávali místním křesťanům. Ti je nakonec porazili, ale zhrozili se, co našli v tábořišti nepřátel.
„Oni jak ti křesťané prohlíželi tatarské ležení, tak tam našli kožené měchy a v těch pytlech byly nasolené lidské uši. Tataři je křesťanům usekávali a posílali je chánovi, aby dokázali, kolik křesťanů zamordovali,“ vypráví o původu jména oblíbené pochoutky Josef Hrček, znalec historie Štramberku.
Štramberk nejsou jen pečené uši
„Ve Štramberku je výhoda, že je tady všechno maličké, všechno máme na dosah. Je tu Kostel svatého Jana Nepomuckého, nahoře Štramberský hrad a Trúba,“ vyjmenovává dominanty města Barbora Valná z Městského úřadu a dodává: „A z věže vlastně vidíte celý Štramberk z ptačí perspektivy, což láká především spoustu fotografů, kteří si město rádi vyfotí z této výšky. I proto jsme získali titul nejfotogeničtější místo Moravskoslezského kraje a jsme na něj právem hrdí.“
Kdo se rozhodne na Trúbu vyrazit, tomu doporučujeme nepřejíst se předtím uší. Vystoupat totiž bude muset 166 schodů. A mimochodem, z Trúby je krásně vidět další zajímavost Štramberku – jeskyni Šipku. Ta poskytovala člověku útočiště už před 32 tisíci lety – žili zde neandrtálci a lovci mamutů a sobů.
Cestou dolů mohou návštěvníci zamířit na Kamenárku, bývalý vápencový lom, který je teď přírodní památkou. Když budete mít štěstí, spatříte vzácného motýla jasoně červenookého.
Ve Štramberku je krásně a život tady vypadá idylicky. Otevřete oči a vidíte Trúbu. Nadechnete se a cítíte anýz, badyán a skořici. No uznejte, co může být romantičtějšího.
