Interview PLUS, Markéta Cvrčková - 31.10. v 14:19
Vlastní bydlení se stává stále méně dostupným. Především ve větších městech byly, jsou a budou byty stále hůře dostupné. Na vině jsou přísné nároky na dosažení hypotéky, vysoké ceny nemovitostí. Náklady na bydlení v posledních měsících navíc výrazně zvyšují stoupající ceny energie.
Dostupnost vlastního bydlení v Česku pro průměrně vydělávající obyvatele výrazným způsobem klesla. Většina těch, kteří jeho pořízení plánovali, v posledních měsících s obavami sledují navyšování úrokových sazeb i zdražování energií. A tak zatímco dříve se horší dostupnost nemovitostí týkala spíše velkých měst, kde poptávka byla výrazně vyšší než nabídka, dnes už na lokalitě zase tolik nezáleží. Byty původně na prodej se vzhledem k vysokým pořizovacím cenám staly často byty určenými k pronájmu. Ovšem i jeho cena citelně stoupá.
Vlastní bydlení zůstává často nesplněným snem
Zatímco v západních zemích stále přetrvává trend nájemního bydlení, Češi navzdory ne právě příznivým podmínkám, které trvají už roky, upřednostňují žití ve vlastním.
„Poměr mezi vlastním a nájemním bydlením je u nás přibližně 80 ku 20 procentům. Je to dáno samozřejmě i historickým vývojem, a pocitem mít vlastní nemovitost. Pro mnohé to znamená jakousi známku toho, že se máme dobře. Ale právě současná situace pravděpodobně může daný poměr dost vychýlit, byť to nějakou chvíli potrvá,“ říká v pořadu Interview Plus Markéta Cvrčková, advokátka specializující se na nemovitostní, nájemní a smluvní právo společnosti Taylor Wessing.
Markéta Cvrčková, partnerka AK Taylor Wessing, specialistka na nemovitostní, nájemní a smluvní právo Zdroj: Taylor Wessing
Nicméně už teď odborníci v oboru nemovitostí sledují změny. Například samotné počty prodaných bytů, které mezi čtvrtletími klesly o polovinu, jak říká Markéta Cvrčková. „I řada developerů uvádí, že poměr hypoték vůči pořízení bydlení z vlastních prostředků se v podstatě obrátil. Lidé, kteří na hypotéku nedosáhnou, pak častěji volí variantu pronájmu.“ To má podle advokátky ovšem i své výhody: „Dává to určitou flexibilitu v situaci, kdy potřebujete změnit byt. Začínáte jako mladý člověk, pak máte rodinu, potřebujete větší byt nebo se stěhujete za prací. Myslím si, že právě proto je na západě tento poměr jiný. Není až tak vychýlený ve prospěch vlastního bydlení.“
Inflační doložky se vrací
Další podíl na horší dostupnosti bydlení má aktuálně stále rostoucí inflace. Ta stoupá rekordním tempem, v posledním měsíci se dostala na 18 %. Mnozí majitelé bytů se proto při jejich pronajímání vrací k inflačním doložkám. Zatím ale nejsou příliš časté.
„Co se týče nájmu bytů, je to tak, že málokteré nájemní smlouvy nebo alespoň ne ty individuální, mívají inflační doložku. A pokud ji měly, tak je pravdou, že málokdo na jejím základě nájemné zvyšoval. Ta situace se teď určitě změní. Ti pronajímatelé, kteří inflační doložku mají, tak předpokládám, že ji využijí. V mnohem lepší situaci se budou nacházet nájemci bytů, kteří inflační doložku vůbec v nájemní smlouvě neměli, protože tam má v podstatě pronajímatel trochu svázané ruce,“ říká Markéta Cvrčková s tím, že pokud by pronajímatel smlouvu například při uplynutí doby platnosti prodloužil, přidat inflační doložku do smlouvy lze jen se souhlasem nájemce.
Odlišná situace je ale podle advokátky společnosti Taylor Wessing v případě komerčních nájmů. „Tam naopak i v době, kdy byla inflace nízká, je inflační doložka pravidelnou součástí komerčních nájemních smluv. Takže teď přichází doba, kdy může dojít k velkému zvýšení nájmů. A tam si to samozřejmě pronajímatelé pohlídají. Nicméně vidíme i snahu nájemců začít s pronajímateli jednat a pokusit se vyjednat třeba to, že by se nájemné nezvýšilo o celou inflaci, ale jenom o její část,“ říká Markéta Cvrčková s tím, že vyjednávání o uplatnění inflační doložky je zkrátka byznys. „Jestliže inflační doložka zní tak, že pronajímatel je oprávněn navýšit nájemné o výši inflace, tak pak mu v tom v zásadě opravdu nic nebrání.“
Neshody na podobě nového stavebního zákona
Další negativní emoce na trhu s nemovitostmi budí nový stavební zákon. Vydání stavebního povolení trvá v Česku i roky, naše země patří k těm nejpomalejším. Na celosvětovém žebříčku zaujímá 156. příčku. Právě to má novela stavebního zákona změnit. Nicméně ne všichni souhlasí s jeho současným stavem. „Situace je opravdu velice dramatická. Ve velkém slyšíme od našich klientů kritiku. Nejen na ten stávající stav, ale i na nový stavební zákon a jeho plánovanou novelu, pohledy různých stran se velice liší. Cíl je jasný, všichni se na něm shodují, ale bohužel nejsou všichni schopní se shodnout na tom, jakými prostředky tohoto cíle dosáhnout,“ říká Markéta Cvrčková.
