Rozhovor s majitelem agresivního psa
Agresivní pes v Jablonci nad Nisou pokousal během jednoho týdne pět lidí. Veterinář ho nakonec musel utratit. Rotvajler napadl mimo jiné i seniorku, které šlo podle svědků o život.
Smutný příběh se odehrál v polovině ledna, kdy zhruba tříletý kříženec rotvajlera a belgického ovčáka Gump změnil majitele. Žena, která si ho pořídila jako štěně, jeho výchovu nezvládla. „Tam bylo zásadně špatně už to křížení, tato dvě plemena dohromady, to už si říká o průšvih. Když se takový kříženec dostane do ruky někomu, kdo nemá pevnou vůli a zkušenosti, je to velký problém. V dospělosti už se s tím jen velmi těžko něco dělá,“ říká Dagmar Kubištová, provozovatelka útulku v Lučanech nad Nisou.
Právě ona pomáhala agresivního psa odchytit. Znala ho ale už delší čas. „Jeho majitelka nás prosila, abychom si ho vzali. My bychom ale takového psa nikdy neudali, v podstatě by u nás zůstal na dožití. Shodou okolností se ale objevil zájemce, který chtěl ostrého psa, tak jsem je propojila. V týdnu, kdy ten pes opět napadl svou majitelku a také dalšího člověka při vycházce, došlo k předávce. Nový majitel měl psa jediný den a pak se to stalo,“ popisuje Kubištová.
Špatný odhad situace
Novopečený majitel ostrého psa šel s Gumpem na návštěvu ke své sousedce, seniorce, která ho prý přemlouvala, že se chce s pejskem seznámit. Pes u ní doma našel starou panenku, která měla pro seniorku velkou hodnotu, a vzal si ji. Žena prý začala křičet a psa tím podle majitele rozrušila. Na poslední chvíli ho údajně, když jeho zuby mířily na ženin krk, srazil ve skoku na zem. Gump ženu zranil jen lehce, svého pána pořádně kousl do předloktí a pak vyběhl otevřenými dveřmi na chodbu. Tam napadl ještě dalšího obyvatele domu, kterého kousl do břicha. Nakonec ho strážníci odchytávali v kotelně, kam se nájemníkům podařilo zuřícího psa zavřít.
„Už jsem viděla poměrně hodně agresivních psů, dali se převychovat. U tohoto to bylo jiné, byl opravdu nezvladatelný, nevypočitatelný, chvíli v klidu, pak najednou znenadání útočil. Domnívám se, že se u něj mohla rozvinout i nějaká duševní choroba,“ tvrdí Kubištová.
Policie případ vyšetřuje jako přestupek, jednotlivá zranění prý nejsou natolik vážná, aby šlo o trestný čin. Oba majitelé, původní i ten nový, se po konzultaci s odborníky rozhodli nechat psa utratit.
Za všechno může majitel?
Odborníci se shodují, že pro soužití s pohodovým psem je nutné do výchovy hned od začátku zařadit jak výcvik, tak socializaci. Té předchází období tzv. vtiskávání, kdy se štěně od sourozenců a feny učí, jak se chovat ve smečce. Taky je potřeba zajistit štěněti získání co nejvíce vjemů – od velkých věcí přes různě staré děti až po rozmanité zvuky. V osmi týdnech, kdy jde štěně k novým majitelům, je pak pokračování v socializaci na nich.
„Pes označený jako nesocializovaný nebo málo socializovaný reaguje nevhodně či nepřiměřeně na běžné situace a věci. Trpí nejen jeho nervová soustava, tedy on sám, ale také majitel a okolí. Nevhodnou reakcí může být jak nepřiměřená bázlivost, tak agresivní chování, které většinou pramení ze skrytého strachu. Pes, který neví, jak na vzniklou situaci reagovat, reaguje pudově (útěkem) či ‚zkratově‘ (kousáním),“ vysvětluje na svých stránkách „psí psycholožka“ Dana Navrátilová.
Je to taky další důkaz toho, proč je nutné přenechat chování psů zkušeným chovatelům, kteří ví, že po zkřížení dvou nejistých psů vzniknou psychicky nevyrovnaná štěňata. Bezprizorní křížení dvou náhodných plemen pak může vyústit v pokousání několika lidí.
