V Polsku přistávají americké vojenské nákladní letouny
Nová bezpečnostní architektura v Evropě by neměla stát na zákazu vstupu některých zemí do NATO. Uvedl to francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Moskvě. Narážel tím na ruský požadavek, aby se Severoatlantická aliance zavázala, že do svých řad nepřijme Ukrajinu. Oba politici za téměř šest hodin vzájemné debaty našli podle Macrona v otázce Ukrajiny společné body, ale neshody dál přetrvávají.
Putin varoval, že členství Ukrajiny v NATO by mohlo vést ke konfliktu mezi aliancí a Ruskem, pokud se Kyjev jako členská země aliance pokusí získat zpět poloostrov Krym a ostatní spojenecké země tak „vtáhne do války“ s Ruskem. „Takový konflikt by nikdo nevyhrál,“ prohlásil Putin, který připomněl, že Rusko je významnou jadernou velmocí.
Biden hrozí Rusku: Pokud zaútočíte na Ukrajinu, projekt plynovodu Nord Stream 2 nebude
Pokud ruské jednotky a tanky překročí hranice s Ukrajinou, projekt plynovodu Nord Stream 2 už nebude, prohlásil v pondělí americký prezident Joe Biden po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Bílém domě. Oba státníci uvedli, že jejich země a Severoatlantická aliance jsou připraveny společně reagovat na případnou ruskou agresi.
Ukrajina se podle ruského prezidenta už dvakrát pokusila vyřešit otázku Donbasu vojensky a proto teď Rusko požaduje bezpečnostní záruky a do oblasti přesouvá armádu. Spojené státy a země NATO už několik týdnů upozorňují na rostoucí počty ruských vojáků a techniky u ukrajinských hranic.
Moskva, která do té doby ukrajinský Krym anektovala v roce 2014 a podporuje proruské separatisty na východě Ukrajiny, ale přes přesuny desetitisíců vojáků k hranicím popírá, že by měla v úmyslu zaútočit. Po USA a NATO ale začala žádat bezpečnostní záruky, především právě garanci, že Ukrajina se nestane členskou zemí NATO. To ale alianční země odmítají s tím, že na dlouhodobé politice „otevřených dveří“ nebudou nic měnit, protože žádná třetí země nesmí mít právo veta v otázce rozšiřování.
Putin vyjádřil naději, že se situaci kolem Ukrajiny nakonec podaří vyřešit mírovou cestou, a prohlásil, že k řešení situace kolem vzbouřeneckých regionů na východě země nevidí alternativu ke stávajícím mírovým dohodám z Minsku. „Pokud jde o minské dohody – ať už jsou živé nebo mají nějakou perspektivu nebo ne – domnívám se, že jiná alternativa k nim prostě neexistuje,“ prohlásil ruský prezident.
Setkání Emmanuela Macrona a Vladimira Putina Zdroj: Profimedia.cz
Setkání Emmanuela Macrona a Vladimira Putina Zdroj: Profimedia.cz
Ještě je čas na mír, říká Macron
Podle Macrona, který bude v úterý jednat v Kyjevě, také neexistuje jiné než mírové řešení. „Uvědomujeme si závažnost situace a hledáme způsob, jak zachovat mír. Jsem hluboce přesvědčen, že je ještě čas,“ řekl Macron. „Jsme ochotní společně pracovat na budování stability a bezpečnosti v Evropě,“ dodal. Putin na tiskové konferenci uvedl, že s Macronem bude po jeho jednáních s ukrajinskou stranou hovořit znovu telefonicky.
Minské mírové dohody podepsali v letech 2014 a 2015 vedoucí představitelé Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa ve snaze ukončit konflikt na východě Ukrajiny, který si dosud vyžádal na 14 tisíc životů.
Počítají mimo jiné s amnestií pro separatisty, obnovením hospodářských vztahů s oblastmi ovládanými povstalci, které mají získat zvláštní postavení zakotvené v ukrajinské ústavě, či obnovením plné kontroly nad státní hranicí ze strany ukrajinské vlády. Kromě křehkého příměří však průlom nepřinesly a Kyjev i Moskva se vzájemně obviňují z jejich neplnění.
