„Sklo z rozbitých oken s ohlušujícím řinčením dopadalo na dlažbu ulic,“ dramaticky líčil denní tisk jedno z největších krupobití v dějinách Prahy z 12. září 1905. Srovnávat jej s přívalem krup, který hlavní město postihl ve středu 16. srpna 2023, je jako poměřovat Goliáše a Davida. „Strašné krupobití sneslo se z černého jak uhel mračna a ničilo vše, kamkoli zasáhlo,“ popisoval živel z roku 1905 deník Národní listy. Ledové kuličky o velikosti vlašských ořechů tehdy v hlavním městě Království českého rozmlátily několik tisíc okenních tabulí včetně těch v elektrických tramvajích.
Krupobití způsobilo vážné problémy také v pouliční dopravě, především koňským spřežením. Zvířata se plašila a mnohý kočí byl vláčen ulicemi. V roce 1905 po Praze jezdilo jen 50 automobilů a dopravní ruch byl stále závislý na koňské síle, tedy s výjimkou elektrických tramvají.
Splašení koně, rozmlácené izolátory
Když se 12. září 1905 sneslo na Prahu nevídané krupobití, trpěli koně, kočí i samotné vozy, ledové koule totiž dokázaly udělat z plachet cedník. „Při nejprudším krupobití jel Schnellovou ulicí v Bubenči kočí Frant. Pisařík s dvouspřežním nákladním vozem. Koně se splašili, kočí, který je chtěl zadržet, byl povalen a vlečen po silnici velmi daleko. Po krupobití byl ubožák nalezen ve stavu velmi zuboženém,“ uvedly Národní listy v emotivní reportáži, která zaplnila většinu titulní strany.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: V Česku řádily silné bouře. Prahu zasypaly kroupy, voda zaplavila i Státní operu
Novináři také společně s úřady sčítali i první újmy: „Škody krupobitím způsobené obnášejí mnoho tisíc zlatých, neboť nesčíslné množství tabulí bylo roztříštěno, římsy na domech zuráženy, fasády otlučeny, tašky a prejzy na střechách rozbity, telefonické a telegrafické spojení na mnohých místech přerušeno následkem roztříštěni porcelánových isolátorů a zpřetrháni drátů.“
Vysklená synagoga a rámy oken na dlažbě
Krupobití, které se Českou republikou prohnalo ve středu 16. srpna 2023, sice poničilo několik automobilů a na sociálních sítích se objevily i snímky ledových kuliček až o velikosti pingpongových míčků (na jihu Čech), o vymlácených oknech ale žádné zprávy nepřišly. Zato 12. září 1905 se ulice Prahy proměnily ve skleněnou tříšť. „Na některých domech v průčelí nezůstala jediná tabulka v oknech ušetřena. Náraz spoust krup mnohde byl tak úžasně prudký, že i okenní rámy byly rozbity a celá okna padala na uliční dlažbu.“
Konec prázdnin ve znamení extrémních teplot. Výhled počasí odhaluje, jaký bude závěr léta
Začátek druhé poloviny srpna bude patřit mezi nejteplejší od roku 1931. Ve svém výhledu počasí to uvádějí experti z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Jedná se tak o protiklad posledních tří týdnů, kdy v České republice panovaly podprůměrné teploty. Ani závěr léta se však neobejde bez srážek a bouřek.
Deník podrobně informoval o zkáze v jednotlivých ulicích: „Ve staré synagoze v Rabínské ulici padlo kroupám za oběť 53 tabulí, v domě čp. 192 v Cikánské ulici 52 tabulí, v čp. 870 na Františku 110 tabulí...“ Výčet to byl téměř nekonečný. Okna nevydržela ani v mnohých tramvajích. „V motorových vozech elektrické dráhy, které jely Eliščinou třídou v době největšího přívalu, byly velké tabule skleněné roztříštěny,“ popisovaly událost Národní listy.
Tisíce zničených tabulí v Karlíně
Krupobití ničilo nejen chatrné středověké stavby v Židovském městě, ale i budovy státních úřadů a kasáren: „V Karlíně bylo roztříštěno několik tisíc tabulí v oknech. V kasárnách Ferdinandových na západní straně padlo jich přes 100 za oběť krupobití. Okna byla vytlučena i na policejním komisařství, což se také stalo komisařství v Bubenči.“ Krupobití se sneslo i do Královské obory: „Těžkou pohromou bylo stíženo také výstaviště. Velké kusy ledové na četných místech skleněnou střechu Průmyslového paláce roztříštily a zle řádily uvnitř.“
Pražské krupobití z roku 1905 bylo tak ohromujícím jevem, že o něm vyšla i řada meteorologických studií, například v knize Krupobití v Čechách z roku 1906. Publikaci sepsal dr. Josef Bělohlav z pražské univerzity. Fascinující je přehled všech krupobití z roku 1905 v Království českém, který Bělohlav pečlivě vypracoval. Na základě hlášení spočítal, že třeba v červenci ledový déšť udeřil v zemi hned šestnáctkrát, výskyt krupobití zpracoval i graficky. Bělohlav se ve studii také pokoušel poměřovat frekvenci přítomnosti krup v intenzivně obhospodařovaných oblastech a v zalesněném pohraničí, hlavně na Šumavě.
Velké krupobití z 15. srpna 2010
O krupobití z roku 1905 už žádný pamětník vyprávět nemůže, Pražané si ale možná vzpomenou na velké krupobití z 15. srpna 2010. I před třinácti lety led rozbíjel okna, občas i s rámy. „Nejvážněji byl zraněn muž, na kterého spadlo střešní okno. Rozbité sklo mu poranilo nohu a bylo příčinou tepenného krvácení. Další muž utrpěl úraz hlavy,“ informovali tehdy záchranáři. „Krupobití zastavilo provoz i na dálnici D10, kde auta kvůli přívalu krup, podle řidičů velikosti zhruba křepelčích vajec, zastavila a ucpala několik kilometrů před Prahou oba pruhy,“ mapuje tehdejší řádění živlu Wikipedie.
Krupobití přináší škody, už od vzniku pojišťovnictví v českých zemích v první třetině 19. století je tak ledový déšť i byznysem pojišťovacích agentů. Banka Slavia nabízela úhradu za útoky krup již v roce 1876: „Vzájemně pojišťovací banka v Praze pojišťuje polní a zahradní plodiny proti škodám z krupobití.“ Slavia ovšem vyzývala k neprodlenému uzavření smluv, neboť počasí je nevyzpytatelné. „Zveme vlastenecké obyvatelstvo a zejména ctěné naše pp. členy, aby se záhy smlouvami pojišťovacími opatřili, neboť potlučené již plodiny nepřijímají se v pojištění,“ upozorňoval pojišťovací ústav na trvalou platnost českého rčení „Pozdě bycha honit“.
Není pamětníka podobné katastrofy
Zpráva o velkém krupobití v Praze, Národní listy, 13. září 1905 Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Zpráva o velkém krupobití v Praze, Národní listy, 13. září 1905 Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
A ještě zpátky k velkému pražskému krupobití z roku 1905. Když přijde obdobná živelní pohroma, vždycky se v médiích objeví informace, že není pamětníka, který by si na podobnou hrůzu vzpomínal. Stejně tak tomu bylo i v září před 118 lety: „Obec pražská utrpěla velkých škod v jatkách, plynárně, v elektrické centrále a na školních budovách a domech. Zahrady ovocné i hostinské poškozeny jsou tou měrou, že velká část stromů v nich zahyne, košťálnické zahrady a jich pařeniště (skleníky) jsou v dolní části Holešovic úplně zničeny. Není pamětníka podobné katastrofy, jež Prahu stihla!“
