Kudy chodí rys? Česko spolu s dalšími zeměmi mapuje migrační trasy zvířat

Budování silnic a dálnic, rozšiřování zástavby, oplocování pozemků – to všechno dělá z krajiny pro divoká zvířata neprostupný terén. Tam, kde dříve vedly jejich migrační trasy, je teď překážka vedle překážky. A zvířata tak při cestě za potravou nebo rozmnožováním mohou končit pod koly aut nebo najdou smrt na kolejích. Proto se Česko zapojilo do mapování migračních tras a rizik s nimi spojenými.

Budování silnic a dálnic, rozšiřování zástavby, oplocování pozemků – to všechno dělá z krajiny pro divoká zvířata neprostupný terén. Tam, kde dříve vedly jejich migrační trasy, je teď překážka vedle překážky. A zvířata tak při cestě za potravou nebo rozmnožováním mohou končit pod koly aut nebo najdou smrt na kolejích. Proto se Česko zapojilo do mapování migračních tras a rizik s nimi spojenými.

Rysa ostrovida zachytila letos v lednu fotopast v CHKO Brdy. Jde o silně ohrožený druh, jehož teritorium se rozkládá na několika stech kilometrech čtverečních. V únoru a březnu, kdy jsou samice v říji, pak samci podnikají desítky kilometrů dlouhé výpravy, aby dali vzniknout nové generaci. Tohle všechno však může znemožnit fragmentace, nebo-li rozdělení krajiny. Rys totiž může při svém „putování za láskou“ skončit pod koly aut na nově vybudované dálnici nebo se kvůli komplikacím na cestě k samici zkrátka nedostane včas. Řešení? Zmapování migračních tras a určení míst, která se pro zvířata mohou stát kritická.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) proto vypracovala takzvaný územně analytický podklad, kde jsou vymezeny biotopy vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců (rys, medvěd, vlk, los) a ten by měl sloužit stavebním úřadům jako vodítko při povolování nových staveb. „Tato skupina velkých savců je typická využíváním rozsáhlých území a migracemi na dlouhé vzdálenosti. Biotop zahrnuje území umožňující rozmnožování (tzv. jádrová území) a migrační koridory, které jedinci vybraných druhů využívají k pohybu mezi těmito územími,“ popisuje mluvčí AOPK ČR Karolína Šůlová.

Mapuj a zachraňuj

Migrační trasy zmíněného rysa však nevedou jen napříč Českem. „Dunajsko-karpatský region je jedním z posledních útočišť velkých šelem v Evropě: společně zde žije vlk obecný, rys ostrovid a medvěd hnědý, kteří jsou chráněni evropskou legislativou,“ uvádí AOPK ČR a zároveň upozorňuje na plánovaný rozvoj infrastruktury v těchto místech. To však může nejen výše zmíněná zvířata ohrozit. Rozdělením krajiny vzniknou další bariéry, což znamená více rizik při putování za obživou či rozmnožováním.

Proto se agentura spolu s kolegy ze Slovenska, Rumunska, Maďarska a Srbska snaží v rámci projektu ConnectGREEN o zmapování migračních tras v těchto oblastech. „Udržení či obnovení ekologických koridorů pomůže zajistit životaschopnou populaci velkých šelem v Karpatech a zachovat tak jednu z nejrozsáhlejších, vysoce biologicky rozmanitých oblastí s funkčními ekosystémy v Evropě,“ uvádí AOPK ČR. Výsledkem tříletého projektu má být databáze, mapy migračních tras a kritických míst a doporučení pro stavební úřady ve všech dotčených státech.

Tagy: