Kudy vedla trasa Titanicu?
Kudy vedla plavba Titaniku? Tým grafiků CNN Prima NEWS připravil podrobnou 3D animaci, která mapuje cestu nejslavnější lodi na světě od jejího vyplutí až po potopení na dno Atlantiku.
V britském Southamptonu jsou ve středu 10. dubna 1912 všechny zraky upřeny do zdejšího přístavu. Kotví zde technický zázrak své doby – Titanic. Údajně nepotopitelná loď má krátce po poledni vyplout na svou první panenskou plavbu přes Severní Atlantský oceán. Ocelový kolos měřil ohromujících 269 metrů na délku a lehce přes 28 metrů na šířku. Celkem byla loď schopná pojmout 3300 lidí včetně posádky.
Kdyby topiči opravdu rozpálili kotle Titaniku naplno, parník by byl podle odhadů schopen plout rychlostí až 44 km/h. Této rychlosti ale nikdy nedosáhl. Mimochodem, ze čtvrtého komínu se nikdy nekouřilo, sloužil jako ventilace kuchyně.
Osudný ledovec
V Southamptonu nabírá 10. dubna pasažéry a míří do francouzského Cherbourgu, kde se nalodí další. Příští den má krátkou zastávku v irském Queenstownu. Přes Atlantský oceán má pak namířeno do amerického New Yorku, kam ale nikdy nedopluje. 14. dubna loď vplouvá mezi ledovce a jeden z nich se mu stane osudným.
Posádka Titaniku dostává několik varování od okolních lodí, že se před nimi nachází ledovcové pole. Některá se ale ani nedostanou na kapitánský můstek. Mezi kry míří parník rychlostí okolo 40 km/h. Velikost ledovce, který se stal Titaniku osudným, vědci mohou jen odhadovat. Jeho větší část byla pod vodou, nad hladinou mělo být vidět mezi 15 až 30 metry. Oceánské kry pluly ve vodě o teplotě 2,7 °C.
Posádka viděla ledovec, až když byl 700 metrů od lodi. Titanic se snažil změnit kurz doleva, ale vzhledem ke své hmotnosti neměl šanci vyhnout se kolizi včas. Pravý bok se proto nevyhnutelně s ledovcem střetává. Mrazivá voda postupně začíná plnit vodotěsné komory i prostory v podpalubí. Příď klesá pod hladinu, lidé na palubě se snaží dostat na záchranné čluny – těch ale není dostatek. Je jasné, že svému přízvisku „nepotopitelný“ Titanic nedostojí.
Volá o pomoc, v okolí je několik lodí. Mezi nimi například Californian a Carphatia, ta jediná na místo okamžitě vyráží zachránit přeživší. Příď Titaniku je tak těžká, že táhne kolos pod hladinu, v jeden moment se paluba rozlomí na dvě části, které míří ke dnu. Na palubě Titaniku bylo přibližně 2200 lidí, zhruba 1500 jich zemřelo, především kvůli podchlazení. Historici se smířili s tím, že konkrétních čísel už se asi nikdy nedoberou, ať už kvůli různým národnostem cestujících nebo pravopisným chybám v jejich jménech.
Od svého potopení odpočíval vrak lodi na oceánském dně 73 let. Z početných pokusů různých expedic o to ho najít byl úspěšný až ten v září roku 1985. Od té doby se k němu potopilo několik výprav. Některé artefakty se vylovily, samotná loď ale leží na dně oceánu dodnes.
