Ústavní soud zamítl stížnost Arcibiskupství olomouckého ve sporu o Květnou zahradu v Kroměříži. Zdroj: ČTK
Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost Arcibiskupství olomouckého ve sporu o Květnou zahradu v Kroměříži. Památka zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO tak zůstává ve vlastnictví státu. Arcibiskupství neúspěšně žádalo o její vrácení v církevních restitucích. Arcibiskupství podle mluvčího Jiřího Gračky nález soudu respektuje, i když roztržení dvou kroměřížských zahrad považuje za nešťastné. Podle ústavních soudců zahrada může fungovat samostatně, jelikož není příslušenstvím arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady.
„Po 350 letech existence kroměřížského komplexu došlo k roztržení Květné a Podzámecké zahrady, které nadále budou fungovat samostatně, alespoň z právního hlediska. Z památkového hlediska se jedná o nešťastný důsledek postupu státu,“ řekl Kříž.
„ÚS je nejvyšší právní autoritou v zemi. A i když s některými jeho nálezy nemusíme souhlasit, vždy je respektujeme. I nadále se domníváme, že nepřirozené roztržení dvou kroměřížských zahrad je nešťastné,“ uvedl mluvčí Gračka.
Neúspěch církve
Arcibiskupství v neúspěšné žalobě tvrdilo, že zahrada tvoří funkční celek s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou, které církev získala při majetkovém vyrovnání v roce 2015. Květná zahrada však podle rozsudku může fungovat samostatně, navrácení církvi se jí tedy netýkalo.
Ústavní soudci podle zpravodaje Jana Filipa akceptovali stanovisko soudů, že mezi Květnou zahradou a zámeckým komplexem není hospodářsko-technická funkční souvislost, zahrada tak může fungovat samostatně. „Závěr soudů, tedy že se jedná z hlediska hospodářsko-technického o oddělenou věc, čili že to není příslušenství arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady, je správný, je ústavně konformní, a proto jsme věc zamítli,“ řekl novinářům Filip.
„Květná zahrada je samostatným (uzavřeným) souborem pozemků a staveb na nich umístěných (které případně mají své vlastní příslušenství), k pozemkům, na nichž stojí stavba zámku, nejenže nepřiléhá, ale nachází se na vzdáleném místě, a může být jakožto park se zahradnictvím trvale užívána samostatně, nikoli pouze a trvale s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení,“ stojí v nálezu.
Květná zahrada patří podle Národního památkového ústavu, který ji spravuje, mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Nechal ji vybudovat ve druhé polovině 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu. Její podobu navrhovali italští architekti.
