V Senátu se rodí plán na krajní krok proti stavebnímu zákonu. Do věci by se vložil Ústavní soud
Novela stavebního zákona zamíří brzy do Senátu. Ač představitelé senátorských klubů nynější opozice legislativu hlasitě kritizují, připouštějí, že vzhledem k jejímu rozsáhlému obsahu ji nejspíše nevrátí do Sněmovny s návrhy na přepracování, ale zamítnou jako celek. Z klubu STAN se však ozývají návrhy, že by se celá věc mohla dostat k Ústavnímu soudu na základě stížnosti. Senátor Jan Sobotka (za STAN) pro CNN Prima NEWS vysvětlil, že jde o krajní možnost, které se však nevzdává. Kolegové z jiných stran jsou však k takovému kroku skeptičtí.
Zákon, který poškodí naši republiku. Takto ostře hodnotí na sítích stavební novelu zástupci senátorského klubu STAN. Kritizují například, že znění bylo sepsáno bez odborné diskuze, a poukazují na to, že nová stavební správa přinese náklady ve výši 3,5 miliardy korun v příštím roce a posléze vždy 7,1 miliardy ročně.
ČTĚTE TAKÉ: ODS je schopná se s ANO rozumně domluvit. Politika láká charismatické psychopaty, říká Bauer
Od centrální správy, jež má s Nejvyšším stavebním úřadem v čele zajistit přechod úředníků z úrovně samospráv pod stát, si ovšem předkladatelé slibují, že zrychlí povolovací řízení a zefektivní celkový proces. Podle starostovského příspěvku z minulého čtvrtka je však nezbytné vyzvat vládu k úpravám. „Senát má teď 30 dní, aby tenhle legislativní buldozer přibrzdil a vrátil stavební zákon Sněmovně k opravě,“ avizovali představitelé klubu STAN.
Senátor Miroslav Plevný (STAN) si uvědomuje, že rychlejší výstavba je společným cílem všech, ovšem legislativu nepovažuje za způsob, jak tohoto cíle dosáhnout. „(Zákon) kritizují i samotní odborníci z praxe. U tohoto způsobu existuje reálné riziko, že se naopak vše výrazně zpomalí kvůli nedomyšleným opatřením,“ vyjádřil obavy v reakci pro CNN Prima NEWS.
Vrátit zákon s návrhy na změnu je nereálné, zní od Starostů
Původní vyjádření svého senátorského klubu Plevný koriguje. Podle něj není reálné za 30 dní připravit návrh na opravu „všech již nyní zjevných a možná i řady ještě neodhalených problémů“. Senát totiž může – kromě přijetí – návrh zákona zamítnout nebo vrátit dolní komoře Parlamentu s pozměňovacími návrhy. „Předpokládám, že zazní návrh na zamítnutí,“ míní Plevný.
Čtěte také
Senátorovi především vadí, že návrh legislativy neprošel standardním připomínkovým řízením, během něhož se mohou vyjádřit ke znění nejen odborníci z ministerstev. O tom, že je zákon špatný, podle Plevného prý vypovídá skutečnost, že sami zástupci koalice podali při projednávání ve Sněmovně komplexní „pozměňovák“. „Ten byl snad ještě obsáhlejší než původní návrh. Nejvíce diskutované a sporné věci v návrhu ale zůstaly,“ vytkl autorům.
Sobotka upozorňuje, že materiál, který zamíří do horní komory Parlamentu, je velmi obsáhlý a týká se 40 zákonů. „Udělat z toho něco smysluplného je nereálné. Víra, že Senát zašle zpět do Sněmovny něco, co by opravilo všechny špatné body na základě tří pozměňovacích návrhů, a že to Sněmovna přijme, je nereálná,“ koriguje původní prohlášení senátorského klubu, jehož je předsedou.
„Všechny argumenty, které bych proti novele vznesl, již zazněly v dolní komoře Parlamentu při projednávání. Přesto zákon ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s vládní koalicí tlačí buldozerem dopředu,“ nelíbí se Sobotkovi. Podle něj senátorské kluby sdílejí názor, že návrh „stavebáku“ je neopravitelný. Předpokládá tedy, že Senát rozhodne o zamítnutí.
Sobotka shání podporu pro ústavní stížnost a mluví o krajní možnosti
Pokud vrácená novela projde napodruhé Sněmovnou, má Sobotka v záloze plán v podobě stížnosti k Ústavnímu soudu. „Není zatím připravena. Především se chci ale zasadit o to, aby si autoři řekli: ‚Můžeme to udělat jinak, pojďme k tomu získat politickou většinu.‘ Nejzazším krokem je pak ústavní stížnost. Bavím se o tom s kolegy a myslím, že to má silnou podporu,“ nastínil Sobotka.
Čtěte také
Na základě čeho by chtěl případně stavět tuto stížnost? „V rámci novely dochází k potlačení ústavních práv tím, že stát preferuje právo stavby před ostatními veřejnými zájmy. Ochrana přírody, požární ochrana či památková péče tak mohou být tímto potlačovány,“ vysvětluje svůj postoj senátor a starosta krkonošského Vrchlabí.
Podle dalšího senátora STAN Ondřeje Lochmana je „zákon napsaný tak špatně, že nelze opravit jen něco“. „Můžeme ho jen vrátit,“ uvedl na dotaz CNN Prima NEWS a řekl také, že legislativa oslabí možnosti památkové péče.
Ohledně případné podpory stížnosti je na vážkách. „Proces přijetí legislativy mi přijde na hraně ústavnosti. Museli bychom se podívat judikaturu Ústavního soudu. Zákon považuji za tak špatný, že bych se k tomu připojil. Chci mít však jistotu, že bude mít stížnost základ,“ tvrdí Lochman. Senátor Plevný se k této věci v reakci nevyjádřil.
Ústavní soud není třetí komorou, odmítá krajní krok Goláň
Postoj k ústavní stížnosti se různí v rámci senátorského klubu ODS a TOP 09. Tomáš Goláň se obává, že reforma příslušných úřadů bude ve výsledku nefunkční. Stejně jako kolegové od Starostů je i on toho názoru, že horní komora legislativu zamítne, ovšem tomu prý bude předcházet „obrovská debata“.
Čtěte také
Obrátit se na Ústavní soud je podle Goláně špatným krokem. „Tento soud nemůže být třetí komorou, aby rozhodovala o tom, že pokud někdo politicky prohraje, jím kritizovaná záležitost bude zrušena. Navíc stavební novela není protiústavní, ale projev politického rozhodnutí,“ tvrdí senátor ODS. Poznamenal, že opozice dostala dostatečný prostor pro podání změn.
„Jde o podobnou věc, proč to v minulém volebním období projela někdejší opozice (dnešní vládní hnutí ANO, pozn. red.) se stížností, v níž navrhovala zrušit části důchodové reformy,“ dodal Goláň.
Cestu přes zmíněnou instanci však vítá jeho souputník z klubu Jiří Růžička (za TOP 09). „Pokud by byl zákon přijat nebo byl Senát přehlasován Poslaneckou sněmovnou, podpořil bych ústavní stížnost,“ napsal na dotaz redakce. Předseda senátního výboru pro vzdělávání je připraven novelu zamítnout, jelikož je podle něj „připravena špatně“.
O krajní možnosti, kterou nastínil Sobotka, neuvažuje zatím ani šéf klubu SEN 21 a Pirátů Václav Láska. „Jedna věc je, že považuji zákon za nefunkční a chybný. Zůstává ovšem otázkou, zda bych byl schopen shledat v jeho znění rozpor s Ústavou. Nechci ze soudu dělat třetí komoru,“ podotkl.
Čtěte také
„Nehodlám se na něj obracet, aby nás kvůli přehlasování ‚zachraňoval‘. Aby mě kolegové přesvědčili o smyslu takového kroku, musel bych v této věci nalézt jasné porušení ústavního práva,“ zdůraznil podmínku Láska a dodal, že i ten „nejhorší zákon nemusí být protiústavní“.
Obce a ekologové jsou proti, podnikatelé se radují z klíčové změny
Proti novému „stavebáku“ se hlasitě vymezovalo Sdružení místních samospráv ČR. Jeho zástupci požadovali, aby se návrh zásadním způsobem přepracoval – novela prý neřeší zásadní problémy stavebního řízení, ale naopak povede k další „právní nejistotě“, nárůstu soudních sporů či většímu tlaku, aby byly schváleny kontroverzní projekty. Na konci června dokonce vydali směrem k poslaneckým a senátorským klubům „70 důvodů“, proč nezvednout ruku pro současnou podobu návrhu zákona, jež nakonec prošla 10. července dolní komorou Parlamentu.
Odmítavý postoj vyjádřili třeba i ekologové z Hnutí Duha. Podle nich dostali přednost developeři před veřejným zájmem. Schválením prý dojde také k omezení ochrany životního prostředí „v ochranných pásmech národních parků“ či k zařazení spaloven nebezpečného odpadu do kategorie staveb s jednodušším povolováním.
Čtěte také
Z oborových organizací se však pro stavební zákon vyslovil Svaz podnikatelů ve stavebnictví. „Za hlavní pozitivum považujeme skutečnost, že novela reaguje na přebujelý, duplicitní a nepřehledný systém povolování. Ten dnes zbytečně prodlužuje přípravu staveb a ve výsledku na něj doplácejí nejen občané, ale i stát samotný,“ chválí si legislativu prezident svazu Jiří Nouza.
Novelizace by podle Nouzy mohla nakopnout situaci s výstavbou v Česku. Změnu označují představitelé svazu za klíčovou, ovšem současně upozorňují, že centralizace úředního aparátu přinese nemalou institucionální obměnu. „Bez pečlivé organizace, stabilního personálního zajištění může nový systém narážet na praktické problémy,“ připomínají.
Předkladatelé novely v čele s ministryní Mrázovou deklarovali, že úprava má v Česku zrychlit vleklý proces stavebního povolování. Šéfka resortu hovořila o „posunu stavebního práva do 21. století“. „Jedno řízení, jeden úřad, jedno razítko,“ vyzdvihla v tomto hesle slibované zjednodušení. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka touto změnou posílí obce, kraje, ale i stavebníci a investoři. „Nový stavební zákon poprvé vyvažuje zájmy těch, kteří staví, vůči těm, kteří boří,“ uvedl v příspěvku ještě před schválením ve Sněmovně.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Lhal jste, debata s vámi je neuvěřitelná, znělo studiem. Hřib se s Okamurou hádal o Číně
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě. (Marek.Pausz@iprima.cz)
